Diskuse:Psychovzorec
Přidat témaReklama[editovat zdroj]
Pojem „psychovzorec“ je podle mého názoru v psychologii zcela nepoužívaný (nezná jej ani Google) a neobsahuje žádné nezávislé zdroje. Různé vzorce se samozřejmě používají pro větší názornost i v psychologii, ale rozhodně bych je nenazýval na pomezí matematiky. Nebýt toho, že tu je článek tak dlouho, tak bych jej navrhnul na smazání - upřímně řečeno mě nenapadá jak to napsat jinak, aby to nebyla reklama nebo zcela nevýznamný článek. Máte někdo jiný názor/nápad? --Hynas (diskuse) 1. 8. 2012, 20:22 (UTC)
- Článek jsem poněkud přepracoval s ohledem na předchozí diskusi. Doplnil jsem zdroje a zdůraznil i podstatu významnosti psychovzorců. Šablonu já sám odstraňovat nebudu, protože významnost a nezávislost zdrojů by měl myslím posoudit někdo třetí. Zephram (diskuse) 10. 8. 2012, 20:49 (UTC)
- Dobrý den, děkuji za práci, kterou jste si s úpravou článku dal. Tato forma mi ale stále nepřijde vhodná - například hned první věta článku („Psychovzorce jsou zákonitosti z oblasti humanitních věd“) je velmi subjektivní, protože v hlavním diskurzu psychologie žádné takové zákonitosti nebyly popsány, nehledě na jejich pojmenování (to, že se při popisu některých psychologických jevů občas a namátkou používají nějaké pseudomatematické funkce, je podle mého názoru něco velmi odlišného), a tedy samotná existence takových zákonitostí je více než pochybná (tvrzení pana Grubera, že něco existuje, není dostatečné). Doporučuji článek zcela přepracovat, přejmenovat například na David Gruber, a stávající článek psychovzorec pouze na toto nové heslo přesměrovat. Osobně to ale dělat nebudu, nepovažuji to za užitečné a šablony proto stále považuji za nezbytné. Uvedené zdroje se týkají spíše Davida Grubera a ne pojmu psychovzorec. Uvítal bych však vyjádření někoho jiného než mně, pana Grubera a vás. --Hynas (diskuse) 10. 8. 2012, 21:30 (UTC)
Dobrý den, jmenuji se David Gruber a heslo "psychovzorec" se mne týká z první ruky. Úvodem chci říci, že zásadu významnosti u hesel považuji za správnou. Mám zde jen pár postřehů:
1. Se slovem "psychovzorec" je to tak, že podmínkou pro to, aby byla na něj udělena ochranná známka u Úřadu průmyslového vlastnictví, musí být jeho novost. Musí to tedy být novotvar, který není vygúglovatelný. Jinak bych při každém jeho použití musel seriózně citovat, odkud jej mám atd. Ochrannou známku vlastním, konkrétně pro vzdělávací služby. U názvů popisků kurzů soft skills to slovo samozřejmě nikdo jiný nesmí jmenovat - dopustil by se trestného činu porušení práv z ochranné známky. Jiní poskytovatelé kurzů soft skills - agentury, lektoři apod. - si to nejspíše uvědomují - a to je správně. V jiné literatuře než u popisků kurzů by to podle zákona samozřejmě leckdo jmenovat (s citací mého jména a s uvedením značky "R" v kolečku) mohl. Ale protože obyvatelstvo má obecně hluboké mezery v právním vědomí, tak to berou tak, že ani tam to "pro jistotu" nejmenují. I tím může být dáno to, že se daný pojem v literatuře málo vyskytuje.
2. Slovo "psychovzorec", častěji pak jeho množné číslo "psychovzorce" vyšlo knižně ve více než jednom milionu výtisků a časopisecky v mnoha milionech. Dohledat a spočítat to přesně vše by byla nadlidská práce; nicméně dají se nalézt objektivní symptomy toho, že těch knih a článků bylo velmi mnoho. Kdyby nějaká anketa oslovila dostatečný počet nezávislých, náhodně vybraných lidí, kteří měli vrchol své kariéry cca mezi lety 1985 - 1995, jistě by se mezi nimi našel významný počet těch, kteří mají o psychovzorcích dobrý pojem.
3. Jinak - zaráží mne malá až mizivá informovanost o těchto věcech u našich duševně pracujících lidí ve věku pod 45 let. Ne že bych jim to kladl za vinu, ale zaráží mne to. Například mám zcela přesnou statistiku (včetně cca 98% konkrétních jmen účastníků, absolutním číslem jde zhruba o 1600 lidí) o tom, že z prvních 101 tržních kurzů soft skills na území Československa bylo 101 vedeno Davidem Gruberem a žádný kurz někým jiným. (Tedy - wikipedicky seriózně řečeno - není znám nikdo jiný, kdo by byl před listopadem 1989 u nás soukromníkem, podnikatelem ve vzdělávání, natož v soft skills.) Všech těchto 101 kurzů bylo s psychovzorci, šlo o období září 1986 - prosinec 1989. Mnoho lidí mladších 45 let se však mylně domnívá, že kurzy soft skills k nám přišly ze Západu až po roce 1989. Samozřejmě, kdybych se mohl při tvorbě svých kurzů soft skills inspirovat někde jinde, kdybych mohl na nějaký takový kurz zajít u nás či v zahraničí, kdybych si směl s nějakým zahraničním kolegou lektorem třeba jen telefonovat, nebyl bych průkopníkem, ale pokračovatelem - a významnost mé práce by jistě byla stokrát nižší, než je. Ale u nás kurzy nebyly, vycestovat jsem nesměl, za nehlášený pracovní telefonát se západním cizincem mohl být vyhazov z práce. Pokud mne ti, kteří se setkávají s popisky mé práce, pokládají za pokračovatele, nedivím se jim, že někdy mohou mít smíšené pocity. Řešení však nevidím v rušení těch popisků, ale v dostatečném objasnění tohoto mého průkopnictví a autorství - v kontextu tehdejší normalizační doby 70. a 80. let. Soudím, že Wikipedia má v tomto informování a objasňování velkou úlohu a že zde může vykonat hodně užitečné informační práce. Každá encyklopedie jistě píše jinak o někom, kdo byl v něčem významném první (na světě nebo v jednom celém státě), a jinak o tom druhém, třetím, padesátém. To prvé je věc obecného zájmu, to druhé zavání reklamou.
4. Neznám přesně proceduru při mazání hesel Wikipedie, ale slyšel jsem, že je možné předtím vyvolat širší diskusi. To mi připadá správné. Při odpovídajícím důrazu na ty nezávislé diskutující, kteří zažili psychovzorce na vlastní kůži, včetně sledování mých televizních vzdělávacích seriálů v letech 1986-88. Dikuse by měla trvat aspoň měsíc, ať je co nejprůkaznější. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel David7 (diskuse • bloky) 14:23 4. 8. 2012 (CE(S)T)
- Informace o desítkách knih a stovkách časopiseckých článků, kde byly psychovzorce zmíněny, jsou sice shrnuty na webu Davida Grubera (což není nezávislý zdroj), ale samotná existence těchto knih a článků je snadno dohledatelná. Právě pro jejich velký počet by asi nebylo účelné uvádět odkazy na katalogy knihoven, neveřejně dostupné archivy časopisů, apod. Domnívám se, že v dobré víře lze předpokládat, že scany článků a seznamy vydaných knih uváděné jako zdroje pod článkem zfalšované nejsou a jde tedy o něco, co by se dalo nazvat "závislá informace o nezávislých zdrojích". Množství vydaných (a údajně i prodaných) knih na toto téma každopádně významnost psychovzorců podporuje.
- Pojem "psychovzorce" se také vyskytuje v sylabu předmětu "Rétorika a komunikace pro tiskové mluvčí a manažery" vyučovaném VŠE (http://isis.vse.cz/katalog/syllabus.pl?jazyk=1;predmet=82584;zpet=../pracoviste/predmety.pl?id=18;quick=1). Formulace sylabu je v kompetenci garanta předmětu, což je docela věrohodný a nezávislý zdroj. Nenapadá mne ale, jak tento zdroj nějak elegantně začlenit do článku. --Zephram (diskuse) 4. 8. 2012, 09:54 (UTC)
- Reaguji na oba výše uvedené příspěvky. Za prvé uvedený syllabus není nezávislým zdrojem, protože předmět vyučuje právě pan Gruber. Ke zbytku: asi je zbytečné se zde přít o právních známkách a jiných detailech. Uvedený problém nicméně můžeme rozdělit na dvě roviny. Za prvé jde o to, zda uvedené informace ve článku jsou fakta, nebo vaše domněnky. To lze dokázat právě citací na vás nezávislých institucí nebo osob, které na téma psychovzorce udělaly například výzkum. Pouze vaše tvrzení pro to bohužel není dostatečné. Druhá rovina je o tom, zda jsou uvedené informace vůbec relevantní: a to dokážete přímou citací zdrojů, které o vašich kurzech či vašem výukovém přístupu referují. Opět to ale musí být nezávislé zdroje, nespojené s vámi: nejlépe v tomto případě tedy nějaká média. Na vašich stránkách máte referencí dost, doporučuji některé použít.
- Doporučuji vám tedy dohledat co nejvíce nezávislých a netriviálních zdrohl a umístit je přímo do článku. Tvrzení, která nedohledáte (jako např. „desítky milionů jednotlivých prezentací”), vypustit - protože to je váš „vlastní výzkum“. Doporučuji například informace ve článcích Wikipedie:NPOV, Wikipedie:Žádný vlastní výzkum a další (odkazy najdete v těch uvedených). Hodně zdaru --Hynas (diskuse) 4. 8. 2012, 23:01 (UTC)
Dobrý den, jmenuji se Zbyněk Luňáček a k diskusi na téma Psychovzorce mohu vystoupit jednak jako nezávislý zdroj, jednak jako osoba poměrně podrobně zasvěcená. Nezávislý zdroj proto, že mne s Davidem Gruberem nepojí žádné podnikatelské aktivity, nejsem takříkajíc na žádné jeho výplatní listině nebo na výplatní listině spojené nějak zprostředkovaně s jeho tržními aktivitami. Osoba zasvěcená proto, že jsem v osmdesátých a na počátku devadesátých let Davidu Gruberovi řadu let asistoval při jeho letních kurzech rychločtení a dalších soft skills (na území dnešní ČR a také v Německu), které byly právě na psychovzorcích postaveny a které s použitím psychovzorců v pozitivním smyslu odlišovaly od jiných kurzů tohoto zaměření. Zaměření psychovzorců jednoznačně spadá do psychologie, například do psychologie práce, psychologie učení a psychologie osobnosti, tak jako tam spadají všechny tzv. managerial soft skills, neboť jde o oblast komunikace, informací a emocí v psychice člověka. Forma psychvzorců je kromě té slovní též matematická – používá běžné matematické operace jako součet, součin, absolutní hodnota, rovnítko, vyjádření psychologických veličin běžnými písmeny, jak je zvykem pro matematickou neznámou či proměnnou. Je tedy správné vyjádření, že jde o nástroj na pomezí matematiky a psychologie. Významnost psychovzorců mohu dosvědčit měrou vrchovatou. Kurzy postavené na psychovzorcích podle mého stoprocentního přesvědčení nastartovaly kariéru a pozitivně ovlivnily ve studentských letech osobností růst takových osobností vědy, školství, podnikání, jako například prof. Iva Ritschelová (dříve rektorka státní univerzity UJEP Ústí nad Labem, nyní šéfka Českého statistického úřadu), ing. Petr Kazík (dříve prorektor státní Ostravské univerzity), MUDr. Martin Holcát (dříve náměstek ministra zdravotnictví a přes dvacet let ředitel největší české nemocnice – Všeobecné fakultní nemocnice Praha-Vinohrady), ing. Pavel Juříček (majitel firmy Brano Group s.r.o. a držitel ocenění Podnikatel roku). Nechci plýtvat místem a časem lidí čtoucích tento text, ale dalo by se pokračovat ještě velmi dlouho. Knihu Davida Grubera „Zlatá kniha komunikace“ postavenou na psychovzorcích, ze známých osobností mají ve své knihovně (a věřím, že ke své úspěšné práci používají) prezident Václav Klaus, bývalý premiér Miloš Zeman, slovenský bývalý vicepremiér Ivan Mikloš, šéf Soudcovské unie ČR JUDr. Tomáš Lichovník a tisíce dalších osobností. Významnost psychovzorců a práce Davida Grubera nelze posuzovat podle klasických měřítek typu „je na to výzkum v ústavech ČSAV = v pořádku; není na to výzkum = je to pochybné“. Naopak. Fakt, že David Gruber v normalizačních dobách nesměl po maturitě studovat humanitní obor psychologie a nesměl oficiálně vykonávat vědeckou práci (CSc., doc. atd.) mu slouží ke cti a význam jeho osoby a jeho práce jen zvyšuje. Vykonávat kreativní vědeckou práci soukromě na vlastní náklady mu nikdo zabránit nemohl ani nezabránil. Později dálkově také pedagogiku a psychologii oficiálně vystudoval na UP Olomouc. Na závěr svého příspěvku bych ocitoval vyjádření oficiální kapacity – univerzitního profesora psychologie. Jde sice o výňatek jeho komentáře ke knize Zlatá kniha komunikace, nicméně jde opět o vyjádření naprosto nezávislé: Ve svém dalším díle nás David Gruber opět přesvědčuje o tom, jak pilným a plodným je autorem. Také tentokrát jeho knížka obsahuje velké množství užitečných poznatků pro každého… Dokonce se dá říci, že kniha obsahuje řadu původních myšlenek (např. v pasážích o farmulti přístupu, psychovzorcích apod.)… Prof. PhDr. Karel Paulík, CSc., katedra psychologie, Ostravská univerzita. MUDr. Zbyněk Luňáček, praktický lékař pro dospělé, Frýdlant nad Ostravicí90.179.76.26 13. 8. 2012, 19:13 (UTC)
- Příliš mnoho slov, málo argumentů. Opravdu si prosím přečtěte uvedené odkazy na wikipedii a s nimi související články. Uvedené informace nelze považovat za nezávislý netriviální zdroj. --Hynas (diskuse) 13. 8. 2012, 22:40 (UTC)
- Já jsem ty 3 nejdůležitější závazná pravidla wikipedie samozřejmě četl, část doporučení také. Hypoteticky vzato, kdyby bylo heslo psychovzorce zveřejněno na wiki někdy před 20-25 lety (kdyby tedy wikipedie v té době existovala :-)), dalo by se dle mého názoru považovat za "Vlastní výzkum", za zavádění nového originálního pojmu. (A jak je v pravidlech uvedeno, ani nositeli Nobelovy ceny by wiki neopublikovala článek, kdyby byl jeho první na toto téma.) Ale po těch mnoha a mnoha letech, kdy už na téma psychovzorců vyšlo mnoho knih, byly zmíněny v novinových článcích, osnově VŠ přednášky, kdy je třeba zmiňuje výše uvedený profesor psychologie... tak to už vlastní výzkum není. Nezaujatý úhel pohledu je vždy obtížný, můžeme se o něj snažit. Ale člověk vždy píše nebo diskutuje o něčem, k čemu má nějaký vztah, co ho zajímá, a tedy v čem je více nebo méně zaujatý. Stoprocentně to odfiltrovat nejde, pokud nemají být články jen souhrnem matematicky jistých faktů. Ověřitelnost, tu jsem se snažil vylepšit.
- Zephram (diskuse) 14. 8. 2012, 17:41
- Ano, to je samozřejmě těžké. Zmíněné knihy jsou ale knihami pana Grubera, uvedené novinové články mluví jen o využívání psychovzorců při školeních a osnova kurzu rozhodně není nezávislým zdrojem, pokud je pan Gruber přednášejícím. Myslím ale, že hlavním mínusem článku není až tolik jeho podstata, jako spíše způsob formulace. Článek podle mého názoru psychovzorce nadměrně vychvaluje, přičemž jde prostě jen o druh označení jinak logických vztahů. Současně obsahuje nadměrné množství redundantních informací, například ostavec o ochranných známkách a zejména jeho poslední souvětí, opakující už dříve uvedené informace. Jejich opakování silně zvyšuje dojem, že jde o reklamu.
- Co se týče těch zdrojů, je evidentní, že pro odstavce/kapitoly Seznam psychovzorců nebo Příklad - Psychovzorec profesionální koncentrace stačí zdroje pouze z díla pana Grubera. Pokud však někdo tvrdí, že psychovzorce jsou obecně platné a fungují, pak se na Gruberovo tvrzení spolehnout nedá a je nutné třetího zdroje.--Hynas (diskuse) 15. 8. 2012, 17:09 (UTC)
- Uznávám že následující text - konec odstavce o ochr. známkách - patří spíše sem, do diskuse: Pojem "psychovzorce" musel tedy v době udělení (rok 1998) být novotvarem, který nikdo kromě Davida Grubera nepoužíval, označovat něco originálního. V literatuře se tedy odkazy na psychovzorce mohly objevují až po tomto datu a to výlučně ve spojení s Davidem Gruberem, který jejich význam definoval a vymezil a označil jimi prvky svého know-how v oblasti technik duševní práce.. Je to spíše zdůvodnění toho, proč zdroje referující o psychovzorcích jsou jaké jsou. (Nebo proč nejsou.) V článku tuto sekci upravím.
- K výše uvedenému návrhu na přejmenování článku na David Gruber bych podotkl, že mi to nepřijde vhodné, poněvadž tento článek již existuje a obsahuje i věci netýkající se psychovzorců.
- Zephram (diskuse) 15. 8. 2012, 17:27 (UTC)
Nevím, zda je toto správný postup, ale v souladu s podmínkami odloženého smazání tímto žádám o restartování lhůty ke smazání. Účelem je získat dostatečný čas pro shromáždění více zdrojů. Například k některým knihám jiných autorů citujícím psychovzorce se dostanu až po 20.8. Zároveň se chci zeptat admina, jaký typ citace zdroje preferuje, pokud o pschovzorcích hovoří jiní relevantní autoři ve svých knihách nebo je uvádějí relevantní vzdělávací instituce ve svých výukových kurzech vedených jinými učiteli než David Gruber. Uvedení bibliografických údajů knihy nebo přímo citace z určité stránky? David Gruber
- Ten, kdo bude mazat tuto stránku, by asi měl prvně projít tuto diskuzi. Typ zdrojů nejlépe elektronický, aby je bylo možné ověřit, jinak nejlépe pomocí citačních šablon s uvedením stránek - prostě tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti o jejich relevanci a platnosti. --Hynas (diskuse) 15. 8. 2012, 17:09 (UTC)
Žádost o názor[editovat zdroj]
Přidal jsem žádost o názor zde. Odkaz na naposledy přidaný blog není podle mého názorů významným zdrojem (dva ze čtyř příspěvků na téma psychovzorců, karma 0). Současná podoba článku je podle mě neúnosná, nenapadá mě ale, co s tím - smazání není asi nejlepší cestou. --Hynas (diskuse) 28. 8. 2012, 21:30 (UTC)