Diskuse:Parní stroj

Nejsem si tím jist, ale nevymyslel nějaký řecký filosof stroj, který pomocí páry otevíral bránu nějakého chrámu? Bohužel si nepamatuji jeho jméno ani princip(kromě toho že nahoře zapálili oheň a pak se otevřeli dveře).

Ing Šedý

Smazal jem vložený text a to z několika důvodů:

• chybí nezávilý zdroj pro vložená tvrzení
• parní kotle nemají účinnost téměř 100% ani dnes - tuhle účinnost mají horkovodní kotle
• styl odpovídal spíše PR článku než encyklopedické informaci

--Postrach 22:34, 25. 3. 2007 (UTC)

Tepelné stroje

• nechci zasahovat do stránek, nicméně nemohu pominout fakt že Wikipedie vytrvale dezorientuje prostřednictvím zavádějících terminologických tvrzení, a posouváním významu co do sdělovaného obsahu, své uživatele.

Terminologické sjednocování tak přináší posouvání významu obsahu až na hranici kdy sdělované informace začínají být nesrozumitelné, nelogické či mimo logické uvažování.

Výše zmíněné rozdělení účinnosti strojů na tlakovou a ostatní dle použité formy získávání zmíněného " TLAKU " jednoznačně logicky dokazuje že celkovou účinnost parního stroje neoprávněně uvádíte jako celkovou účinnost tepelného stroje, která je ve skutečnosti pouze dílčím parametrem, nikoli skutečnou účinností. Účinnost tlakově mechanického převodníku je zde vydávána neoprávněně za účinnost parního stroje a je to přitom účinnost samotného mechanického převodníku s teplem nijak nesouvisející.

Doslova uvádíte. Citace - Parní stroj je pístový tepelný stroj, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb. - konec citace.

Nakonec začne tak jako tak zmiňovat TLAK. Tepelná energie vodní páry je v uzavřeném prostoru tlakově proměnlivá. Tepelná roztažnost páry, vytváří tedy tlak a na zmíněné písty nepůsobí co do účinnosti stroje teplo, ale právě zmíněný tlak. Abych vyvrátil vaše nesmyslná tvrzení dokládám následné. Pokud vezmete parní motor a změříte tlak páry na jeho vstupu a tento tlak nahradíte tlakem vzduchu odpvídající úrovně, uvedete stroj do chodu tímto způsobem a změříte jeho účinnost, pak můžete srovnat účinnost parního stroje poháněného Tlakem páry proti parnímu stroji poháněnému Tlakem vzduchu. Rozdíl mezi těmito ůčinnostmi je všechno to co se týká tepla, ostatní odpovídá """TLAKOVÉ""" ůčinnosti stroje.

Důkaz: Pokud všechny části parního stroje ohřeji na stejnou teplotu jaká je měřitelná během chodu stroje pak stroj nevykoná jinou práci než postupné odevzdání této teploty do okolí a mechanickou práci nevykoná žádnou. Parní stroj tedy nepracuje primárně s teplem ale s tlakem který lze nahrazovat i jinými formami tlaku nepocházející výrobním postupem z tepelného tlakování páry. Stejně tak lze oddělit účinnost samotného mechanismu stroje od účinnosti celého kompletního systému stroje. Pokud od celkové účinnosti stroje odečteme účinnost samotného mechanického převodníku, zůstane nám skutečná účinnost zvolené formy získávání tlaku k pohonu tlakového převodníku (například pístového, jsou samozřejmě i jiné konstrukce převodníků tlaku na mechanický pohyb).

Trvám na tom že Wikipedie uvádí zavádějící informace a tyto problémy s významovým obsahem terminologií, se pomalu stávají demontážním parametrem (likvidací) reálné vzdělanosti, tedy v pravém opaku než uvádí ve své deklaraci svobodného sdílení.

                 tricodedolphine9

Odpovědi:

• Parní stroj (s výjimkou plnotlakého) se neohřeje na teplotu vstupující páry, ale na teplotu nižší
• Parní stroj pracuje s tlakem, ale využívá i tepla. Vizte adiabatický děj
• Pokud použijete místo páry vzduch, jeho teplota ve stroji také klesne. Vizte předchozí bod. Obojí přímo vyplývá z fyzikálních vlastností plynů (ze zákonů statistické fyziky).
• pod příspěvky v diskusích se prosím podepisujte čtyřmi vlnovkami (na anglické klávesnicí je tlačítko vlevo od jedničky), nebo použijte tlačítko s modrým perem nad editačním oknem.

Wikipedie není prostorem pro vlastní výzkum. Pokud máte své tvrzení podloženo věrohodným zdrojem, můžete jej sem samozřejmě doplnit s patřičným odkazem. --Postrach 29. 6. 2011, 19:50 (UTC)

TRICodedolphine9 9. 7. 2011, 20:30 (UTC)tricodedolphine9TRICodedolphine9 9. 7. 2011, 20:30 (UTC) Vodní elektrárna by tedy musela být také tepelný stroj, protože voda která se odpaří a promění v mraky ze kterých zaprší, tato tepelnou proměnou přenesená voda se na zemském povrchu uskladní v nějaké nádrži, a posléze je tlak vodní masy použit k rozhýbání turbíny. Pro mne je to sice gravitační tlak vody, ale budiž, říkejte vodní elektrárně tepelný motor. Místo turbíny lze použít jakoukoli pístovou soustavu k převodu na mechanickou energii. I kdyby jste touto vodou plnili kýble a jejich hmotnost použili na vyvinutí tlaku na mechanický převod, bude to tedy patrně tepelný stroj , protože voda se kdysi na místo odkud ji odebíráte dostala odpařováním. Z toho plyne že celá planeta je tepelný stroj, pak tedy i Trkač je tepelný stroj. Od teď budu všechny stroje považovat za tepelné stroje, třeba vysavač se během svého provozu ohřívá i ochlazuje a je to tedy tepelný spotřebič. Lednice je tepelný stroj protože také jako spotřebič pracuje s rozdílem teplot a změnou vnitřního tlaku v uzavřeném okruhu, a reproduktor je také tepelný motor, s účinností 00X ale je použitelný jak jako spotřebič, tak jako zdroj tlakových vibrací. Takže všude kde se změní teplota nebo tlak je nutno zařízení považovat za tepelný motor (účinnost není podstatná). Pokud tedy použiji pístový motor k převodu tlaku vody, je voda vlastně zkapalněný plyn a tudíž je to tepelný motor, s malými změnami teplot a vysokou účinností danou hmotností vody, tedy gravitací. Gravitační tlak je tedy jaksi mimo, důležitější je že odpařená voda dokáže na molekulární úrovni překonat gravitační tlak, hmotnost, a formou mraků se přemístit na místa kde nám poskytuje dosažitelné převýšení, kdy používáme hmotnost opětně zkondenzovaného plynu na vodu. Pod 0°C nám voda zmrzne, ale pokud budeme do kýblů dávat kusy ledu, pak hmotnost ledu použijeme na výrobu energie a ještě se u toho zahřejeme, zamrzlá turbína vodní elektrárny se patrně točit nebude, ale stále to bude tepelný stroj. Vzhledem k tomu všemu je tedy zřejmé že celý vesmír je tepelný motor či měnič, i my jsme tepelné motory měniče a všepojímající termín tepelný motor dokáže vlastně obsáhnout pojmout a dát do souvislostí všechny děje ve vesmíru a takto je hezky sjednotit. Už tomu konečně rozumím . Děkuji. TRICodedolphine9 9. 7. 2011, 20:30 (UTC)

Pane, vaše povídání je z hlediska termodynamiky zcestné a pro Wikipedii neužitečné. Teplo je úplně jiná veličina než teplota. Parní stroj je tepelný motor, protože přeměňuje přijímané teplo na mechanickou práci. Článek je v současné podobě sice značně neúplný, ale z věcného a terminologického hlediska tam nejsou výrazné chyby. Prosím, pište své úvahy někam jinam. Děkuji a přeji vám pěkný den. --egg 20. 7. 2011, 12:34 (UTC)

Čtyřválcový parní stroj s trojnásobnou expanzí?

Zdravím! Otázka pro znalce: Je možná konstrukce čtyřválcového parního stroje s trojnásobnou expanzí? (resp. co si pod tím představit?) Měl jsem za to, že trojnásobná expanze probíhá ve třech válcích a pak mi tam jeden válec přebývá (nebo by mělo jít o čtyřnásobnou expanzi), nebo to mám chápat tak, že „válec“ je v tomto případě jednotka rozdělená na tři komory (celkem tedy 4x3=12 pístů)? Podle JENTSCHURA, Hansgeorg; JUNG, Dieter; MICKEL, Peter. Warships of the Imperial Japanese Navy 1869-1945. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1986. ISBN 0-87021-893-X. S. 130. (anglicky)  byly takovými stroji (v originále popsanými jako „4-cyl VTE“; VTE je zkratka Vertical Triple Expansion) vybaveny torpédoborce třídy Ikazuči (pracovní verze zde). --Ozzy (diskuse) 17. 12. 2012, 13:23 (UTC)

Sice odpovídám po letech, ale třeba to někomu k něčemu bude. Řešení bude patrně to, že tam jsou dva nízkotlaké válce. Nízkotlaké válce musí mít velkou celkovou plochu pístů a rozdělení na dva válce umožní zmenšit jejich průměr. Válce navíc nemusí pracovat souběžně a tak může stroj pracova s rovnoměrnějším rozdělením síly. --Postrach (diskuse) 15. 7. 2015, 21:49 (CEST)