Diskuse:Mimoúrovňová křižovatka

Mimo recenzi

Zdravím, jelikož plánujete dostat článek mezi "Dobré", bylo by vhodné nejdříve zapracovat na referencích, kterých je v článku příliš málo (neozdrojované celé odstavce textu). Bez toho asi nemá smysl se pouštět do hlubšího rozboru článku. Toť můj postřeh mimo recenzi. S pozdravem --MartinAFC (diskuse) 17. 1. 2016, 15:31 (CET)

Článek je rozsáhlý, ale dle mého osobního dojmu naprosto neecyklopedický. Chybí odkazy do zbytku Wikipedie, viz výše chybí reference, příliš mnoho červených odkazů nejspíš bez šance na zamodření v dohledné době. Chybí mi odkazy na normy, přitom stavitelství je svázáno obrovským množstvím norem, předpisů a vyhlášek. Má-li být článek zařazen mezi "Dobré", zasloužil by si naprosto zásadní přepracování. --Leotard (diskuse) 17. 1. 2016, 22:16 (CET)

Moc děkuji za připomínky, určitě je v krátké době všechny zapracuji. Co se týká referencí, určitě není z mé strany problém doplnit další zdroje, z nichž jsem vycházel, a rád je doplním. Pokud se týká odkazů do zbytku Wikipedie, tak jsem se snažil odkazovat jen na hesla příbuzná nebo související s tématem článku (také jsem se snažil vyhnout se opakování stejných odkazů). Text ještě projdu a rád doplním další vhodné odkazy. Uvědomuji si též existenci značného množství červených odkazů - ty jsou přípravou na budoucí články. Mohu Vás však ujistit, že i tyto odkazy brzy "zamodřím".:) Postupně vytvářím krátké články o jednotlivých dálničních křižovatkách (jediné, co mě limituje, je dostupnost fotografií; pokud chybí, pořídím vlastní, ale "sezóna" focení začne zase až na jaře) a nyní jich už je takové množství, že jsem potřeboval prohloubit článek o mimoúrovňových křižovatkách obecně, abych mohl vytvořit užší vazby k těm o konkrétních křižovatkách. Proto je tady nyní tolik červených odkazů. Lakky (diskuse) 21. 1. 2016, 20:10 (CET)

Já se osobně obávám, že tohle je až příliš učebnicový a technický článek a tak jak je patří spíš na Wikiknihy, kde bude určitě patřit ke špičce. Jako encyklopedický text ale postrádá lidskou stránku a naopak má velký nadbytek technických detailů, obrázků, popisů, definic.. Dalším problémem pak je, že to je vše založeno na českých normách a českých dovednostech, ale moc se nedozvíme jak to dělají třeba v USA, kde mají třeba pětiúrovňové křižovatky. Je to tak spíš článek "Mimoúrovňové křižovatky v Evropě". --Palu (diskuse) 10. 12. 2016, 22:38 (CET)

JAnD

Po odborné stránce jsem nenašel nic, co by bylo třeba článku vytknout. V přehledu typů křižovatek bych uvítal alespoň základní obrázky + odkazy na pasáže, které dále v textu příslušný typ popisují. Některé důležité věci jsou ukryty v poznámkách. U příkladů by možná nebylo špatné vložit souřadnice s odkazem an příslušnou křižovatku: např. Křižovatka Třebkov 49°20′58″ s. š., 14°3′10″ v. d.. Uváděné názvy, nota bene červené a zahraniční většině lidí nic neřeknou. Co však vytknou musím, je málo referencí, chtělo by to i nějaké citace z norem (hlavně ČSN 73 6102), dále chybí nějaký text o praxi - např. že ČSN 73 6101 stanovuje minimální vzájemnou vzdálenost MÚK na dálnicích na 4,0 km při návrhové rychlosti 120 km/h, u toho např. zmínit spory o polohu sjezdů z dálnice D3 u Českých Budějovic. Nejmenší vzdálenost MÚK na směrově rozdělených silnicích při návrhové rychlosti 70 km/h je pak 1,5 km. Vůbec, zmínit normy (736101, 736102, 736201) a TP, které se v ČR, případně v zahraničí ke křižovatkám vztahují. JAn (diskuse) 18. 1. 2016, 07:31 (CET) TAk, přece jenom - křižovatky s křižnými body jsou odbyté skoro bez obrázků. To by chtělo napravit. JAn (diskuse) 20. 1. 2016, 10:58 (CET)

Velice děkuji za recenzi a za připomínky. Vytvoření vnitřních odkazů v přehledu i doplnění souřadnic jsou určitě dobré nápady. Taktéž rád doplním víc obrázků, prohledám přitom databanku na Wiki Commons. Původně jsem jich dal jen míň (s převahou nákresů a schémat), protože původní filosofie (jen na vysvětlenou) byla, že konkrétní obrázky budou u konkrétních křižovatek, na které jsou odkazy. Odkazy na ČSN určitě doplním spolu s dalšími referencemi v nejbližších dnech. Různé zajímavosti (spory o polohu sjezdů u ČB nebo nově i u Mohelnice) ale budu raději vkládat do poznámek, aby text zůstal přehledný. Lakky (diskuse) 21. 1. 2016, 20:10 (CET)

Křižovatky ve městech

Při opakovaném přečtení článku jsem si všiml, že se zaměřuje výhradně na křižovatky dálniční a jim příbuzné. Křižovatky na městských komunikacích a křižovatky, jejichž součástí je i křížení nebo průtah tramvají nebo trolejbusů jsou v článku zcela ignorovány. Jsem z Prahy a vidím kolem sebe takových mimoúrovňových křižovatek dost. Zřejmě by tedy kromě jiných úprav chtělo článek také přejmenovat ve stylu "Dálniční mimoúrovňová křižovatka". Uznávám, že doplňovat do takto rozsáhlého článku ještě ostatní typy MÚK by bylo kontraproduktivní. Univerzální název by ale měl zůstat volný pro nějaký zastřešující, obecný článek.--Leotard (diskuse) 18. 1. 2016, 08:06 (CET)

Uvedené informace se vztahují i na ostatní kategorie komunikací, nejen na dálnice a směrově rozdělené silnice, jen na nich nejsou tyto křižovatky tak časté. MÚK s vedením MHD jsou spíš specifický poddruh, v podstatě jen doplněný o MHD. Já si osobně v Praze vybavuju jen motolskou křižovatku, kde vede tramvaj a to ještě přímo, takže mi nepřijde jako zvláštní druh. JAn (diskuse) 18. 1. 2016, 09:17 (CET)

S tím, že jde o specifický poddruh by se dalo souhlasit, ale rozhodně takových křižovatek v Praze není málo. Podobná té motolské je např. MÚK Vychovatelna (Zenklova/V Holešovičkách). Existuje několik křižovatek, kde tramvajová trať vedoucí středem víceproudé komunikace v určitém místě klesá "do podzemí" aby se mohla vykřižovat s automobilovým provozem: jižní i severní přepolí Hlávkova mostu, Bulhar, trojské vyústění tunelu Blanka, Střelničná. Komplikované řešení s účastí tramvajové tratě se chystá na připravovaných křižovatkách Harfa (Českomoravská/Poděbradská/K Žižkovu) a na křížení Poděbradské s Kbelskou. Takže dál trvám na tom, že ponechat článku věnovanému pouze dálničním křižovatkám obecný název není rozumné. A to i v případě, že specializovaný článek věnovaný MÚK s účastí tramvají nikdo nenapíše. Zatím. --Leotard (diskuse) 18. 1. 2016, 09:56 (CET)

Mimoúrovňová křižovatka: křižovatka, na níž jsou vzájemně propojeny pozemní komunikace křížící se v různých výškových úrovních

ČSN 73 6100 - Názvosloví pozemních komunikací

Aneb, to, že třeba město Týn nad Vltavou má navíc třeba MHD, ještě neznamená, že Bechyně, která nemá MHD, městem není. JAn (diskuse) 19. 1. 2016, 23:11 (CET)

Tak tady jsem pointu nepochopil. Proč by každé město nutně muselo mít MHD? Bechyni neznám, ale vím, že tam Křižík stavěl elektrifikovanou železnici. Znám několik měst srovnatelné velikosti, kde MHD nemají a žijí si docela spokojeně. Ještě by se to dalo ošidit tak, že by tam MHD suplovaly autobusy zajíždějící odjinud. V okolí Prahy je několik takových měst, počtem obyvatel srovnatelných s Bechyní. Ale tohle klidně nechám na obyvatelích Bechyně, ať se zařídí podle svého. Pro mne Bechyně město je. --Leotard (diskuse) 20. 1. 2016, 09:29 (CET)

Právě, že je městem bez ohledu na to, že nemá MHD a nebudeme tvrdit, že Týn je víc město, než Bechyně. Stejně tak jsou Mimoúrovňové křižovatky stále MÚK, i když na nich nevede tramvaj. MÚK s tramvají je specifický poddruh, měl by asi v článku být zmíněn, ale nevidím kvůli tomu důvod přesouvat tento zastřešující článek na jiný název. Spíše křižovatky s tramvají podrobněji popsat třeba v městské mimoúrovňové křižovatky, protože např. v Motole je to něco mezi polovičním čtyřlístkem a kosodélníkem; na Vychovatelně je základem osmička... U městských je to právě ještě často komplikováno větvemi navíc, sjezdy k objektům atp. Přesto jsou to stále MÚK. JAn (diskuse) 20. 1. 2016, 10:57 (CET)

Děkuji i za tuto připomínku, resp. návrh. Rád připojím svůj pohled na věc, který možná přispěje k nějaké shodě. Cílem tohoto článku skutečně je být zastřešujícím článkem k pojmu mimoúrovňová křižovatka (tedy všech možných). V úvodu tento pojem vysvětluje, nato popisuje jednotlivé součástí, z nichž se mimoúrovňová řižovatka skládá, na což navazuje největší část, a to popis všech jednotlivých podob. U těchto podob jsou v závěru vždy připojeny seznamy s příklady, kde se křižovatka v oné podobě skutečně i nachází. Vzhledem k tomu, že nejčastěji se mimoúrovňové křižovatky nacházejí na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla, volil jsem jako příklady nejčastěji právě dálniční křižovatky (důvody pro to jsou v zásadě dva: je větší výběr, takže mohu vybrat nějakou hezky provedenou, a za druhé, postupně zpracovávám i články o dálničních křižovatkách, tak příklady mohou posloužit i jako odkazy na krátké články, kde je křižovatka popsána, ukázána na mapě a na obrázku). Dokonce, u některých typů ani jiné příklady než příklady dálničních křižovatek nejsou (např. typ maltézského kříže je pro svou náročnost ve své čisté podobě velmi vzácný - i v celém Německu je jen jeden (a to ještě na dost absurdním místě - z dnešního pohledu, protože dálnice A 48 se už asi nikdy nedostaví tak, jak se kdysi zamýšlela).

To, že jsou v články uváděny jako příklady většinou jen dálniční křižovatky nebo sjezdy, samozřejmě neznamená, že na jiných komunikacích nejsou, nebo že o nich tento článek nemá být. Právě naopak, i na tyto křižovatky se tento článek vztahuje v plné míře. Třeba ta křižovatka u Motola vzpomínaná JAnem je kosodélníkový typ upravený doplněním jedné vratné rampy navíc (v článku je jak typ, tak i tato úprava zmíněna, tudíž je do něj i tato křižovatka zařaditelná). Jediná odlišnost je, že na jedné její úrovni je veden tramvajový pás (a to ještě navíc na úrovni s úrovňovým křížením), to ovšem na zařazení křižovatky skutečně nic nemění. Tramvajový pás bych přirovnal např. k potoku nebo řece, který křižovatkou v nejnižším patře vedle komunikace nebo uprostřed ní protéká (např. křížení rakouských dálnic A4 a A23 48°11′35″ s. š., 16°24′59″ v. d. u Prateru). Taky se samozřejmě nejedná o typ křižovatky, o kterém by tento článek nepojednával, neboť dle klasifikace a dle norem je to čtyřlístkový typ smíšený s větrníkovým typem.

Ještě mě napadá, když se tu hovoří o tramvajovém pásu apod., že tento článek pojednává o mimoúrovňových křižovatkách, na kterých se kříží pozemní komunikace (tj. silnice, dálnice, ulice apod.) Tramvajový pás na samostatném tělese sám o sobě snad ani není pozemní komunikací (dle zákona je to snad dráha jako železnice, tramvaje jsou drážní vozidla a na vše dohlíží drážní úřad), pokud se teda nepletu. Pokud tedy někde tramvajový pás nějakou komunikaci podchází, jako např. na obou stranách Hlávkova mostu, aby se s ní vykřížila, pak se nejedná o mimoúrovňovou křižovatku, neboť pozemní komunikace se nekříží s pozemní komunikací, nýbrž s drážním tělesem.

Ačkoliv seznamy s příklady konkrétních křižovatek nemají být úplným výčtem všech křižovatek, rád onu "nevyváženost" článku napravím aspoň tak, že doplním i příklady "nedálničních" křižovatek (pokud bude nějaký pěkný existovat). Snad to bude potom pro čtenáře jasnější. :) Lakky (diskuse) 21. 1. 2016, 21:06 (CET)

Chce-li tento článek být zastřešujícím článkem nad všemi MÚK a současně oficiálním "Dobrým článkem", měl by podle mého osobního názoru obsahovat alespoň ve stručné podobě odkaz na městské křižovatky, včetně toho odkazu na tramvajový pás nebo třeba i potok. Odkaz stačí stručný, například vyladěná forma textu, uvedeného zde v diskuzi. Opravdu si myslím, že "Dobrý článek" by měl být propracovanější a popisovat dané téma z více hledisek, než článek "Bez přívlastku". --Leotard (diskuse) 21. 1. 2016, 23:06 (CET)

Recenze WPK

Juandev

• do úvodu bych vrazil obrázek, který to oživí
• zdá se mi že je to blbě citováno. Co dokládá tvrzení v oddíle Křížící se komunikace?
• bodové seznamy nedodržují typografická pravidal
• špatné uvozovky písmene "X"
• pro zvýraznění bych používal nejprve kurzivu

--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 19:56 (CET)

Jvs

• Popis mimoúrovňové křižovatky: existuje spousta MÚK, které nemají kolektory, text by to měl zohlednit. --Jvs 25. 11. 2016, 18:59 (CET)