Diskuse:Lithium

obor: *Anorganická chemie*
Kvalita: střední	Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Nesrovnalosti v článku[editovat zdroj]

Vážení wikipedisté,

1)Upozorňuji na zjevnou chybu v odstavci o výrobě lithia, kde píšete: "V současné době se vyrobí okolo 10 tun lithia ročně." Předpokládám, že máte na mysli světovou výrobu, ale to je pak evidentní nesmysl. Když si spočítáte ty miliardy vyrobených lithiových článků po celém světě, včetně těch velkých pro elektromobily, použití lithia ve velkém při výrobě hliníku i další formy využití lithia, které uvádíte, bude možná správně 10 tisíc tun. A možná ani to není správný údaj. Ale to jen tak odhaduji z ostatních údajů uvedených ve vašem článku. Ovšem 10 tun lithia ročně, to je nesmysl zcela evidentní. Stačí jen trochu počítat a jen trochu představivosti. To je náklad do jednoho jediného středně velkého náklaďáku. A z toho se má vyrobit celosvětová produkce všeho uvedeného? Je s podivem, že si toho nikdo dosud nevšimnul, a že to dosud nikdo nereklamoval. Chápu, že se chyba může vloudit do jakékoliv práce, jen mne mrzí, že když tolik dbáte na citace zdrojů (které u mnoha oblastí prostě buď nejsou nebo se jen velmi obtížně shánějí), a bez nich nechcete přípsěvek "pustit do oběhu", že pustíte chybu typu "evidentní nesmysl" (i přes všechny citace uvedené pod článkem).

Podíval jsem se tedy do vašich citací a zjistil následující: S použitím lithia pro výrobu článků do elektromobilů a pro další použití, jeho spotřeba raketově roste a ještě více poroste dále. To je zhruba ta message uváděné citace. Doporučuji ke čtení. Již nyní je spotřeba lithia v úrovni desítek tisíc tun (cca 30 tisíc tun ročně), ale při tomto vývoji se dá brzy dospět k prekročení spotřeby 100 tisíc tun. Neměl jsem čas zkoumat, zda to zahrnuje jen Ameriku, nebo celý svět. Navíc je publikace z roku 2009. Takže to dnes může být ještě více. Ale i tak je to výmluvné. Celosvětové zásoby lithia (těžitelné) jsou podle údajů ve vašem článku cca 10 mil. tun. A to se byznys s elektromobily ještě vůbec pořádně nerozjel!!!

2) Bylo by také dobré, kdyby tabulka údajů o tom kterém chemickém prvku uváděná vždy na stránce vpravo měla jednotnou úpravu a jednotnou sadu údajů. Alepoň ty základní údaje, které plynou z periodické soustavy prvků, atomové číslo, atomová hmotnost atd. Je hezké, že uvádíte rozmístění elektronů v orbitech, jistě to není na škodu, ale to je podle mne informace až druhotná. Požadovaná přehlednost by výrazně usnadnila vyhledávání a porovnávání. Samozřejmě by pomohl přímý náhled do tabulky PSP, ale tabulka na konci článku je slepá bez údajů. Tak na co tam tedy je?

3) Bylo by rovněž dobré, kdybyste zveřejnili jednotný odkaz na zdroj (literaturu) o koncentraci prvků ve vesmíru / na Zemi / v mořské vodě. I tam se mi jeví určité nesrovnalosti, ale nemám jak údaje přehledně porovnávat.

Velice si vážím encyklopedického snažení a je mi jasné, že dokopat uváděné informace do současného stavu vám dalo jistě hodně práce a smekám před množstvím informací, které uvádíte. Určitě jste v tom udělali značný kus práce. Některé věci ale nelze sesbírat jen z přípsěvků anonymních přispěvatelů bez vaší důsledné systematické redakční práce.

Byl bych proto rád, kdybyste moji připomínku nebrali jen jako nepříjemnou kritiku, ale spíše jako námět pro zlepšení přehledu chemických prvků ve vaší encyklopedii. Kdybych si tyto informace mohl nebo chtěl vyhledávat v jiné literatuře, kde tohle všechno je, Wikipedii bych nepotřeboval, a naopak, když spoléhám, že údaje ve Wikipedii najdu, je poměrně nemilé, když tam jsou s chybami, nebo nejsou, případně nejsou k rychlému nalezení... Zkuste třeba sami ve vaší encyklopedii najít přehlednou tabulku tepelných roztažností pro jednotlivé materiály nebo elektrických vodivostí, a podobné údaje. Pokud je již v nějakém rozumně použitelném rozsahu máte, omlouvám se, onehdy jsem se takových údajů o celkem běžných slitinách mědi dohledal až na webu nějaké americké university. S pozdravem váš Aleš Trdý 193.85.226.212 7. 6. 2013, 16:03 (UTC)

Jelikož má tato kritika poměrně velké souvislosti se mnou a s editacemi, které jsem na článku prováděl v roce 2007 a snažil ho tak alespoň nějakým způsobem zkvalitnit, tak bude nejrozumnější, abych se k těmto bodům vyjádřil právě já.

Ano, tato chyba je dnes více než do očí bijící a je potřeba ji opravit. Jestli jsem se tehdy upsal v čísle nebo je to produkce lithia z nějakého dávného roku, kdy se ho skutečně tolik produkovalo, jen tak od oka nelze říci a samosebou chce číslo upřesnit a ozdrojovat. Data jsou čerpány z knihy Chemie prvků od N. N. Greenwooda a A. Earnshawa a bohužel ji nemám u sebe, abych chybu mohl v blízké době opravit. Důvod, proč jsem tehdy neuvedl u čísla zdroj, je bohužel ten, že to byla jedna z mých prvotních editací tady na Wikipedii a neměl jsem nastudované Wikipedistické články, o tom jak správně citovat zdroje a kde všude je potřeba uvádět. Navíc mi tehdy bylo 16 let a tolik jsem do problematiky uvádění zdrojů neviděl. V té době ještě na Wikipedii navíc neexistovaly žádné projekty, které by se snažily zvyšovat úroveň článků a kontrolovaly údaje v nich, případně k nim vkládaly šablonu o chybějící citaci. Wikiprojekt kvalita vznikl zhruba ve stejné době, kdy byla provedena tato chybná editace a tehdy se prostě řešili jiné věci, případně nebyl nikdo, kdo by si toho všiml a jak sám vidíte, tak jste nejspíše první po šesti letech. Až se dostanu domů a budu mít k dispozici knihu, ze které jsem čerpal, tak údaje v článku ozdrojuji. Bohužel nemám ale čas, abych po sobě procházel všechny editace do doby, kdy mě jiné Wikipedisté upozornili, že je potřeba části článků nebo určitá data v nich ozdrojovávat. Pokud si tedy všimnete nějakého dalšího neozdrojovaného údaje v chemickém článku, napište mi na mou diskuzní stránku a pokusím se zdroj najít a doplnit ho.
Nevím jak moc jste procházel články o chemických prvcích, ale infoboxy jsou v současnosti téměř u všech prvků převedeny na jednotný styl a jelikož jsou dělány formou šablony, tak ani není možné, aby některý z těchto infoboxů neměl jednotnou úpravu. Styl této šablony je víceméně okopírovaný a lehce upravený podle dobové šablony z roku 2007, kterou tehdy používali na anglické Wikipedii a je používána s drobnými úpravami dodnes. Pokud potřebujete porovnávat nějaké údaje s jiným prvkem, který se vám nechce vyhledávat, ale upřednostňujete rovnou hypertextový odkaz, tak v malé verzi periodické tabulky v infoboxu je možnost rozkliknout jakýkoliv prvek (stačí najet na příslušnou tečku v tabulce myší a hned se i zobrazí, jaký prvek se po rozkliknutí zobrazí). Důvod přepracovávat infobox za posledních 6 let nebyl a pokud se vám v něm nelíbí nějaké konkrétní věci, tak je možné o tom zauvažovat, ale v tom případě je potřeba vědět, co přesně je v něm špatně a jak by to podle vás mělo být správně.
Toto je poměrně ošemetné a dosti problematické... U některých prvků se uvádí číslo v již zmíněné knize od N. N. Greenwooda a A. Earnshawa, ale pokud si dobře pamatuji, tak ne u všech. Zbývající údaje jsou povětšinou přejímány z anglické Wikipedie, kde v době přejmutí informace mnohdy zdroj také chyběl (dnes už třeba přítomný je a číslo je i podle nového zdroje upravené), a pokud byl zdroj již tehdy přítomný, tak se většinou (a to v dost případech i dnes) pod článek pouze vložila informace (šablona), že některé zdroje jsou použity z článku na anglické Wikipedii. Chápu, že je to pro uživatele Wikipedie dosti matoucí, když přímo u čísla neví, kde bylo získáno, ale s tímto problémem se česká Wikipedie bude potýkat ještě poměrně dlouhou dobu a nebude jednoduché všechny údaje ozdrojovat, případně nějak lépe označit. Wikipedistů je málo a na chemické články není například v současnosti žádný, který by se snažil dělat pořádek a kontroloval po jiných editace. Pro zkvalitnění Wikipedie, ať už pro Vás nebo pro kohokoliv jiného, je nejlepším krokem připojení se k projektu a dále se v jeho rámci snažit prosazovat to, co jste tu napsal.

Přeji příjemný zbytek dne, děkuji za připomínky a věřím, že společným úsilím se úroveň Wikipedie jednoho dne dostane v kvalitě a ověřitelnosti informací na první místo mezi všemi encyklopediemi. -- Ondřej Mangl (CheMistЯ) 7. 6. 2013, 17:25 (UTC)