Diskuse:Eduard Neumann (kněz)

Nesmysly...

Vážení přátelé, Eduard Neumann začínal jako kaplan v Činěvsi v roce 1886, farářem v Rohozné se stal v roce 1893, ve Svatém Jiří v roce 1908, nebyl farářem Církve československé husitské, neboť ta za jeho života neexistovala, nespoluvytvořil křížovou cestu v Bohuticích, na sklonku svého života se nevěnoval poezii Karla Hynka Máchy, kterou by přibližoval německy hovořícím čtenářům a stejně tak není autorem Die Hohe Schule zu Prag, Gedichte, Der Mai: romantisches Gedicht a Elegie auf Mácha's Tod.

Prosimich, kde jste tu snůšku nesmyslů sebrali?

S pozdravem Stanislav Konečný --213.250.193.174 14. 12. 2023, 13:01 (CET)

Vážený příteli, to jsou závažné rozpory. Jste rodákem z Bohutic, nebo pocházíte např. z Prahy/Brna a vaším oborem je zmíněná církev a její činovníci? Můžete prosím uvést bližší podrobnosti či kontext pro svá tvrzení; můžete konkrétně vyvrátit jednotlivé informace z článku, vámi zmíněné jako chybné?

Mácha, Karel Hynek Der Mai. Romantisches Gedicht von Karl Ignaz Mácha. Aus dem Tschechischen Übersetzt von Eduard Neumann 1937. --Osidor (diskuse) 14. 12. 2023, 13:54 (CET)

No, minimálně ta církev husitská je vysvětlena v poznámce... --VasekPav (diskuse) 14. 12. 2023, 16:38 (CET)

Název církve se změnil, takže církev v době jeho života existovala, jen se prostě jmenovala jinak. Je tedy jen otázka, jestli používat dobový název (což je podle mě korektnější), nebo současný. Rozdíly jednoho roku v několika letopočtech můžou být otázkou zdroje použitého při tvorbě článku (to by musel zodpovědět autor, z čeho přesně vycházel), ale i zpochybnění zde v diskusi by mělo být provedeno s uvedením zdroje. Zmíněné tituly připisuje Národní knihovna Eduardu Neumannovi (1862–1937), tedy by to opět chtělo z vaší strany rozvedení a nějaké kvalitní zdroje. Tvrzení v diskusi bez důkazů totiž nestačí. --Harold (diskuse) 14. 12. 2023, 18:12 (CET)

V bázi autorit NK je ještě jeden Neumann Eduard, 1868-1942, WD Q105686977. --Alena Pokorná (diskuse) 15. 12. 2023, 06:53 (CET) Ještě doplnění: WD: Eduard Neumann (1868-1942), autoritní záznam NK Eduard Neumann (1868-1942). Německé překlady Máchy má NK uvedeny u obou autorů.--Alena Pokorná (diskuse) 15. 12. 2023, 08:09 (CET)

Aha! Všechny překlady vydané v KV má tedy jistě na svědomí karlovarský Neumann 1868–1942; N. knih. v tom má evidentní nepořádek.. --Osidor (diskuse) 15. 12. 2023, 15:46 (CET)

Vážení přátelé.

Nic proti nikomu, jak říkal Jan Werich…

Vezměme to popořádku:

Pokud mi vysvětlíte, jak se k této diskusi posílá příloha, pošlu Vám výpis jeho působišť, na základě jehož žádal o přiznání pense – včetně konkrétních dat i s čísly konsistorních výnosů.

Uvádět, že Ed. Neumann byl farářem Církve československé husitské je stejné, jako tvrdit, že Kryštof Kolumbus objevil Spojené státy americké – ale to je jen malý lapsus.

Bohutice bych obrátil – ať někdo předloží jakýkoliv seriosní doklad, že tu křížovou cestu spoluvytvářel. Obracel jsem se 16. prosince 2022 na Římskokatolickou farnost Bohutice (R. D. Jan Fiala) a 19. prosince 2022 na Obecní úřad Bohutice (Simona Mašová, starostka), kteří to tvrdí na svých stránkách, odkud tuto informaci získali – do dnešního dne neuznal mě ani jeden z nich za hodna odpovědi.

Uvážíme-li však, že Ed. Neumann byl v roce 1924 Biskupským soudem v Hradci Králové exkomunikován (per apostasiam a fide et per matrimonium) domnívám se, že je naprosto vyloučeno, že by mohl být jako odpadlík a navíc příslušník československé sekty, jak katolíci CČS stabilně nazývali, k této zakázce přizván – tento můj názor sdílí i největší znalec tvorby řezbářské dílny Bohumila Beka PhDr. Dalibor Hobl z Kutné Hory.

Autorem svrchuuvedených publikací není, neboť jím je MUDr. Eduard Neumann (*1. dubna 1868 Kostelec nad Černými lesy), štábní lékař a plukovník ve výslužbě, obdivovatel K. H. Máchy, který se po světové válce věnoval překládání české poezie do němčiny a vlastní básnické tvorbě, zavražděný 19. října 1942 v Treblince (https://cs.isabart.org/person/29581, Terezínská pamětní kniha /Praha 1995, s. 595/: *1. 4. 1868, Bw – 19. 10. 1942 Treblinka) – oddělení autoritních záznamů Národní knihovny jsem na toto upozorňoval již někdy z kraje roku 2021 – že by to ještě neopravili?

To by bylo asi tak výběrově na úvod; další diskusi se nebráním…

S pozdravem Stanislav Konečný --185.5.69.103 15. 12. 2023, 15:57 (CET)

Díky za hodnotný příspěvek. Ed. Neumann údajně zvelebil malbami i Kostel Zjevení Páně (Velehrad); jeho stopa tedy může být přítomna i v jihomoravských Bohuticích. 20.–30. léta byla vzedmutím husitské církve; je tedy možné, že zmíněná křížová cesta vznikla právě z jejího námětu. Spoluautorem kříž. cesty je vámi zmíněný Bohumil Bek (1879–1951); teoreticky je tedy nutno vyloučit záměnu s nějakým mladším Ed. Neumannem… /Emailová komunikace není v tomto ohledu zcela spolehlivá; ne vždy člověk narazí na protistranu, která se věci hodlá věnovat se stejným zápalem. (Nepřijde-li žádná reakce, protistrana tím „mezi řádky“ sděluje, že zřejmě nemá zdrojovou či mentální kapacitu na to, aby odpověděla, což je samozřejmě trochu mrzuté, ale co se dá dělat.) --Osidor (diskuse) 15. 12. 2023, 16:33 (CET)

Vážený pane kolego.

Primo: Tvrzení, že by Ed. Neumann zvelebil malbami kostel Zjevení Páně na Velehradě není zcela přesné – vytvořil pro velehradské slavnosti v roce 1913 „pouze“ obraz Hold Slovanů sv. Cyrilu a Metoději a unionistický ikonostas, za který byl opěvován a chválen (byl kupř. jmenován konsistorním radou lvovským, dostal od sofijského arcibiskupa Roberta Meniniho Řád sv. Cyrila a Metoděje apod.), ovšem pouze do té doby, než požádal o zaplacení – najednou „se zjistilo“, že obrazy ikonostasu jsou totální „šunt“, který nestojí za nic, natož za zaplacení – spor o platbu se táhl prakticky až do Neumannovo smrti (resp. ještě po ní), aniž by velehradský apoštolát co zaplatil (doporučuji spis soudního řízení před Krajským soudem v Uherském Hradišti v roce 1937 – bezmála 200 stránek mimořádně výživného čtení).

Secundo: Projekt bohutické křížové cesty byl projektem výhradně katolické církve, resp. místního faráře Antonína Práška – iniciaci a následnou „spoluúčast“ Československé církve, troufám si tvrdit, nepadá v úvahu („čechoslováci“ si ostatně na podobné spektakulární akce moc nepotrpěli). --185.5.70.46 16. 12. 2023, 10:51 (CET)

Znovu děkuji za detaily k tématu. I já zde mezi řádky tušil jakési mezi-církevní animozity a finanční spory („o peníze jde vždy až v první řadě“), které snad zesilovala i nelehká atmosféra závěru 1. republiky, a které se – do jisté míry – vlekou i nadále, jak vyplývá i z přetahování o díla mezi Bohuticemi, Olomoucí, Novou Říší apod. Téma už je pro mne nicméně asi vyčerpáno. Cením si vysoce vaší informovanosti k tématu. --Osidor (diskuse) 16. 12. 2023, 17:27 (CET)

Díky za dovysvětlení. Jen bych podotkl, že autor článku Sjelod Rtep tu zpracovával více osobností CČSH. Možná článek vytvořil podle Biografického slovníku Církve československé husitské, který je uveden mezi literaturou, ale to by musel potvrdit on sám, odkud pochází dané konkrétní údaje. --Harold (diskuse) 15. 12. 2023, 16:51 (CET)

Článek jsem vytvořil podle Biografického slovníku Církve československé husitské

---- a  literaturu jsem NEKRITICKY převzal ze Souborného katalogu Národní knihovny.

DĚKUJI ZA ODSTRANĚNÍ OMYLEM UVEDENÝCH PŘEKLADŮ MÁCHY.

Data v úvodu článku pocházela z Osobní složky duchovních, osobního výkazu Eduarda Neumanna --Sjelod Rtep (diskuse) 16. 12. 2023, 03:10 (CET)

@Sjelod Rtep:Za převzetí literatury ze Souborného katalogu Národní knihovny se omlouvat nemusíte, ty tituly tam knihovna pod tímto autorem neměla mít uvedeny. Jen bych se Vás chtěla zeptat na Křížovou cestu v Bohuticích - chápu to tak, že v Bibliografickém slovníku Církve československé husitské je jako dílo Ed. Neumanna. --Alena Pokorná (diskuse) 16. 12. 2023, 09:11 (CET)

Doplním - v uvedené publikaci je to uvedeno oboje, že "Spoluvytvořil monumentální křížovou cestu v Bohuticích" tak i že se na konci života věnoval K.H.Máchovi. Autor tohoto dílčího hesla vycházel zřejmě ze stejných zdrojů. --Alena Pokorná (diskuse) 16. 12. 2023, 15:07 (CET)

vycházím ze zprávy veřejně dostupné:

http://krizovacestabohutice.cz/?page_id=24

rozporuplná postava Eduarda Neumanna nedává důvod se nedomnívat, že nemohl být autorem obrazových předloh k vyhotovení soch.

Sochy jsou to nádherné a nadčasové. Samozřejmě pan archivář Konečný může mít pravdu, že Neumann již v době vzniku myšlenky na toto ve výsledku monumentální dílo mohl být nechtěnou osobou. Kádrovali se však již tehdy výtvarní umělci? Nevím, a tak i zde jsem vycházel z informací veřejně dostupných. Vždy se snažím k dotyčné osobnosti dohledat co je jen možné. V případu pana Neumanna jsem byl rád i za dva rozhlasové pořady, kde široké rozkročení výtvarníka není popíráno. Exkomunikační procedury naštěstí neznám a proto v noci občas i usnu.

https://pardubice.rozhlas.cz/po-stopach-farare-ktery-radeji-maloval-nez-kazal-8386967

zde je o Neumannovi je zmínka:

https://pardubice.rozhlas.cz/zapomenuta-historie-chocenskeho-polska-8087070/3 --Sjelod Rtep (diskuse) 17. 12. 2023, 17:12 (CET)

Je pochopitelné, že při tvorbě takto syntetických hesel nelze ověřovat každou větu a každé tvrzení – to by žádné heslo snad ani nikdy nemohlo vzniknout (já studuji Neumannovo život a tvorbu s přestávkami od roku 2013 a stále ještě objevuji nové věci) – lze je však použít jako vodítko k dalšímu pátrání.

Ne snad, že bych chtěl za každou cenu hledat na příspěvku nějaké „hnidy“, ale mírně sporné je i tvrzení, že studoval soukromě malířství na akademii v Praze u Františka Serafa Sequense, v Mnichově u Alfreda Seiferta a u Gabriela Maxe a nakonec v Düsseldorfu v ateliéru Benjamina Fautiera (odhleďme od skutečnosti, že Benjamin se psal Vautier a nikoliv Fautier i fakt, že zemřel v roce 1898, takže Ed. Neumann by mohl být dost těžko jeho žákem v roce 1899, jak sám uvádí).

Přehled uměleckého vzdělání Ed. Neumanna se totiž zakládá pouze a výhradně na tvrzení Ed. Neumanna – neexistuje žádný doklad, který by toto studium potvrzoval a jmenovaný ve svém dopise rektorátu C. k. akademie umění v Praze z 20. srpna 1918 přiznává, že ani žádný doklad nemá (v jiných dokladech uvádí ještě studium na Akademii v Drážďanech a ve Vídni). V matrikách posluchačů Akademie v Praze, Mnichově ani Düsseldorfu není jeho jméno uvedeno, což by sice mohlo být „zaviněno“ skutečností, že byl žákem soukromým – podstatnější však je, že v agendě Biskupské konsistoře v Hradci Králové, ani Biskupského vikariátního úřadu v Poličce není jediný doklad, resp. jediný zápis, že by žádal a obdržel delší „studijní“ dovolenou a stejně tak v agendě Policejního ředitelství v Praze, ani Okresního hejtmanství v Poličce, že by žádal a byl mu vystaven cestovní pas, nezbytný to předpoklad pro překročení státní hranice. --185.5.70.46 16. 12. 2023, 10:25 (CET)

Dotaz na pana Stanislava Konečného: Dalo by se někde zjistit, zda Ed. Neumann byl autorem obrazů Křížové cesty umístěné v bohutickém kostele Nanebevzetí Panny Marie, které tento kostel získal mezi lety (cca) 1906-1910? Pokud ano, mohl vzniknout výše uvedený omyl. --Alena Pokorná (diskuse) 16. 12. 2023, 11:00 (CET)

A, hernajs, to mě nenapadlo – veškerá dostupná literatura pouze uvádí zakoupení křížové cesty v souvislosti s opravami interiéru zahájenými v roce 1906 (a moc toho nemá ani Památkový katalog).

Pokud však pomineme osobní návštěvu, na kterou teď zrovna není počasí, nezbývá než prosebný list s dotazem na místní farní úřad – otázkou je, s jakou by se potázal (viz můj dotaz z 16. prosince 2022). Tento Váš podnět si ale budu hýčkat. --185.5.70.46 16. 12. 2023, 11:30 (CET)

Díky moc. --Alena Pokorná (diskuse) 16. 12. 2023, 11:49 (CET)

Já děkuji Vám – nepochybně neřeknu nic nového či převratného, ale DISKUSE je to, co člověk mnohdy postrádá (ale platí to v dnešní době i obecně: každý jen řve to svoje a nikdo nikoho neposlouchá) – už se mi několikrát stalo, že jsem cosi probíral s někým z úplně jiného a naprosto nesouvisejícího oboru, který najednou přišel s nápadem, jenž nasměroval moje pátrání zcela jiným směrem… --185.5.70.46 16. 12. 2023, 12:08 (CET)

Tak je to vcelku jasné – jeho bohutická důstojnost mi sice ani na druhý dopis neodpověděla, zato si stihla spolu s neodpovídací paní starostkou předminulý týden natřásat brka v Toulavé kameře opět tvrdíc, že předlohy k bohutické křížové cestě maloval Eduard Neumann.

Kolegyně z Diecézního archivu Biskupství brněnského v Rajhradě, abych se nechlubil cizími brky, pro mne nalezla dopis z roku 1937, kde píše vrchní rada správní osvětové služby Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně Biskupské konsistoři v Brně, že „obrazy křížové cesty od M. Feuersteina, dle nichž má býti pořízena ve dřevě řezaná křížová cesta v Bohuticích, mají dobrý výtvarný průměr a jsou komposičně zajímavé“.

Profesor mnichovské akademie Martin von Feuerstein namaloval křížovou cestu pro kostel sv. Anny v Mnichově v roce 1898 a díky reprodukcím, které vyšly u benediktinů v Einsiedelnu v roce 1899, se jeho křížová cesta stala předlohou mnoha křížových cest napříč Střední Evropou.

Porovnáme-li kresby M. Feuersteina s skizami bohutické cesty není co řešit, resp. o čem vůbec diskutovat… --193.165.237.133 16. 4. 2024, 21:41 (CEST)