Diskuse:Brucelóza

Článek byl 16. 7. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 18. 9. 2008 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 34. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Ahoj, nejprve musím pochválit krásný článek. Mám pár připomínek (doufám, že to nevadí, nejsem členek wikiprojektu kvalita :D):

• jsem pro důkladnější prolinkování (př. země v nichž se vyskytuje - kuvajt; linky by mohly vést i na jednotlivé druhy brucel a zdroje infekce v kapitole "Zdroje infekce, přenos a vnímavost k nemoci".
  • to jistě. Stále na tom dělám a taky jsem doufal že mi s tím někdo trochu pomůže...--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)
• neměla by ta synonymní označení (úplně na začátku) být tučně?
  • může být...--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)
• ad "pojmenoval vlnitá horečka dle charakteristického projevu nemoci u lidí" - jaký že je ten charakteristický projev, související s vlnou?
  • horečka je kolísavá a probíhá v takových vlnách. No a vlnitá či vlnivá? - to je jedno, obojí se používá(z angl. označení undulant fever)--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)
• co dát do sekce "původce" šablonu {{viz též|Brucella}} ?
  • udělám--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)

--Vojtech.dostal 14:36, 18. 5. 2008 (UTC)

• je to vlnivá horečka nebo vlnitá horečka? Google zná obé. --Vojtech.dostal 11:39, 21. 5. 2008 (UTC)
  • viz výše--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)

• chybí mi tu literatura, příp. "související články"
  • doplním.--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)
• nedalo by se nějak spojit oddíly "patogeneze", "původce" a "Zdroje infekce, přenos a vnímavost k nemoci"? Tvoří to podle mě logickou trojici. --Vojtech.dostal 14:11, 23. 5. 2008 (UTC)
  • já bych to nespojoval, takto se to píše ve většině knih o infekčních onem. akorát že místo "zdroje infekce, přenos a vnímavost k nemoci" se používá termín "epidemiologie" či "Epizootologie".--Flukeman 11:08, 24. 5. 2008 (UTC)
    • ok, souhlas. --Vojtech.dostal 17:57, 24. 5. 2008 (UTC)

• v úvodním odstavci je "aborty" a "gravidních" - alespoň ty aborty bych změnil na potraty, pro laiky je to srozumitelnější. --Vojtech.dostal 17:57, 24. 5. 2008 (UTC)
• bylo by možno vysvětlit či aspoň nalinkovat termín "endemická oblast" v sekci rozšíření? --Vojtech.dostal 17:57, 24. 5. 2008 (UTC)

Připomínky Juan

Opravdu nádherný obrázek v úvodu. Třeba někdy příde i řeš na mastitidu. Tak tedy v bodech:

• obecně:

1. název oddílu historie by to chtělo přejmenovat. pro někoho, kdo se s chorobami nebo články tohoto typu nesetkává dnes a denně to zní divně.

   Nějaký nápad?--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   třeba "vývoj poznání"? Zní to divně ale aspoň to je jasnější --Vojtech.dostal 08:37, 5. 7. 2008 (UTC)

   přejmenováno.--Flukeman 12:08, 7. 7. 2008 (UTC)

2. do popisu obrázku: BrucellaMelitensis.jpg by to chtělo zmínku o tom, jak a čím to bylo foceno

   obávám se že to už asi nikdo nezjistí --Vojtech.dostal 08:37, 5. 7. 2008 (UTC)

3. do toho samého obrázku (BrucellaMelitensis.jpg) by to asi chtělo měřítko. - nebo spíš taky do popisku, neb koukám, že je to našikmo foceno spíš jak umělecká fotografie, než jako odborná.

   něco vymyslím. Já jsem vůbec rád že nějaké fotky jsou…--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   Nevím jestli je dobrý nápad si něco vymýšlet!:-)--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

   Hm a jak si představuješ, že to měřítko zjistíme?--Vojtech.dostal 08:37, 5. 7. 2008 (UTC)

   Tak jsem nakonec obrázek vyměnil a vložil dva jiné, v commons mají české popisky. Opravdu si myslíš, Juane, že je možné u obrázků získaných en:CDC zjistit měřítko, zvětšení mikroskopu a autora nedejbože i fotoaparát? Mnohem důležitější je kvalitní popis obrázku a uvedení skutečných rozměrů objektů z obrázku.--Flukeman 12:08, 7. 7. 2008 (UTC)

4. heh „tuleňi“ se asi píše „tuleni“ ne?

   opraveno.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

5. nevím jestli ta tabulka: „Přehled druhů Brucella spp. a jejich hlavních hostitelů“ by se neměla odzdrojovat. kdo například určuje jaká je patogenita?

   ozdrojováno.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   lepší by samozřejmě bylo doplnit zdroje za jednotlivé údaje, nebo ne?--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

   hotovo.--Flukeman 14:26, 28. 6. 2008 (UTC)

6. ta mapička (Soubor:Brucellosis in Wild Swine, distribution in USA.svg) je opravdu řvavá. teď jsme v době tónů barev, tudíž by bylo dobré jí zesvětlit a nekombinovat tak brutálně barvy chladné a barvy teplé.

   to je otázka subjektivního vkusu. Mě se zase ty barvy líbí…--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   pak by to asi chtělo jednotlivé barvy vysvětlit v popisku.--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

   doplněn popisek v češtině--Flukeman 11:20, 1. 7. 2008 (UTC)

7. proč je tam kapitola "Výskyt v USA"? mě by třeba zajímal výskyt v Jordánsku, jiného v Itálii

   to jsem trochu očekával, že se to nebude pozdávat…. No tak za prvé USA je tuším prakticky jediná vyspělá země která není prostá bovinní brucelózy (pro americké veterináře je to asi dost zneklidňující fakt), za druhé je myslím zajímavá skutečnost týkající se výskytu B. abortus u bizonů v yellowstonském parku, za třetí jako u většiny věcí je z USA vždycky nejvíce dostupných informací, publikací a dalších zdrojů atd. Fakt, že v Řecku, Albánii nebo Jordánsku brucelóza vždycky byla, pořád je a bude, je sice pěkné, ale nikoho to tam zas tak netrápí, poněvadž mají svých starostí dost než aby na tom dělali podrobný výzkum a psali o tom publikace a zveřejňovali vše na internetu.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   A u jinných zajímavých zviřátek jako jsou zubři či velbloudi se nevyskytuje?--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

8. nevím jestli takové ty nadpisy typu „Klinické příznaky“, „Diagnostika“ by neměli obsahovat nějaký shrnující text?

   To nevím co tím myslíš? Jak v kapitole Klinické příznaky tak v kapitole Diagnostika jsou v prvních dvou větách shrnuty to nejdůležitější.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   Myslím tím, že tam má být nějaký text. Viz např. oddíly Popis, Buddhové v proměnách staletí v článku Buddhové z Bamjánu. Mezi oddílem vyššího a nižšího řádu je text.--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

   hotovo.--Flukeman 14:26, 28. 6. 2008 (UTC)

9. s tím Přehledem metod používaných v diagnostice by to chtělo něco udělat. Zatím ale nevím co

   snažil jsem se o co největší objektivitu a uvedl jsem všechny možné metody které se kdy používaly a používají…--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

   co z toho udělat obrazové schéma a doplnit textem. Nebo to rozespat do textu a nalinkovat?--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

   diagnostika předělána a rozepsána do textu.--Flukeman 14:26, 28. 6. 2008 (UTC)

10. věta „Terapie všech hospodářských zvířat a volně žijících zvířat se neprovádí, ba je dokonce ve většině států zakázána.“ zajedno trčí jak pařez do prostoru a za druhé není orefována. Chtělo by to tedy trochu rozepsat, nebo přesunout jinam a odzdrojovat.

    Ano, trčí. Ale co ještě k tomu dodávat? Věta tam však být musí, neboť ne každý si uvědomí, že zvířata nemocná brucelózou se prostě neléčí. Zdroj se bude hledat těžko, protože to je tak všeobecně známo. Ale neboj, já něco vymyslím. Teď mě napadá, že bych mohl trčící větu obohatit pár zmínkami o brucelóze psů…--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

    No vidíš to!:-)--Juan de Vojníkov 18:12, 11. 6. 2008 (UTC)

11. proč jsou "Reference" mezi Literaturou a Externími odkazy? Je nutné si uvědomit, jaká je funkce těchto oddílů. Reference jsou nástrojem ověřitelnosti. Proto se na wikipedii říká "žádný vlasní výzkum". To mimojiné znamená, že sem nepatří informace, které nejsou ověřitelné, které někdo nepublikoval. Čili reference jsou pro ověřitelnost a běžně je čtenáři nečtou. To co čtenáři čtou má být uvedeno v oddílu Literatura a Externí odkazy. Má se jednat o takový seznam nejlepších prací, které člověka k tématu přimknou a rozšíří mu obzory. To samozřejmě souvisí i s dostupností materiálů. Tzn. že by měli být v ČR víceméně dostupné a pokud možno v češtině. Externí odkazy mohou navíc obsahovat odkazy na určité organizace, které s tématem souvisí. Vyvstávají tu tedy dva funkční cekly: Reference a Literatura+Externí odkazy, proto se podivuji a ptám, proč je to rozděleno.

    tahle to je u škrkavky psí. No ale pokud ti to přijde divné, tak to stačilo jen přehodit místo sáhodlouhého rozepisování. Mimochodem, informací o brucelóze je v češtině na netu minimum. Všude se akorát píše, že je to nebezpečná zoonóza a že je v česku u zajíců a bla bla ale to je tak všechno.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

12. a těch externích odkazů je málo ba co víc, jsou v nějakém neuspořádaném stavu.

    doplněny.--Flukeman 12:23, 10. 6. 2008 (UTC)

• podrobně:

tak to je zatím vše.--Juan de Vojníkov 08:29, 7. 6. 2008 (UTC)

Dal jsem tomu stříbrnou hvězdičku, myslím, že dobrým článkem bezpochyby je. --Vojtech.dostal 11:41, 9. 7. 2008 (UTC)

Citace; přístupnost pro laika

Dobrý den, všiml jsem si, že chcete nominovat tento článek na NNM (tuto zkratku mi kupodivu vyhledávání vůbec nenachází, i když zaškrtnu úplně VŠECHNY kolonky - nechápu....), tak jsem na něho kouknul a opravil pár jazykových drobností. Vypadá velmi fundovaně, ale měl bych dvě připomínky:

1. Článku podle mě dost chybějí citace...
2. Vím, že máme všichni rádi odborný styl, na druhou stranu, články mají být psány tak, aby jim rozuměl i laik, takže bych možná zvážil přeformulování nebo vysvětlující doplnění (např. do závorky) určitých vět, případně doplněním odkazu na méně známé slovo/pojem (což si ovšem někdy žádá to heslo jako článek založit, sám to někdy dělám, ale člověk tak roztáčí nebezpečnou spirálu práce..:)

např.: Při pozitivním sérologickém vyšetření se infekce konfirmuje kultivací původce nebo PCR. (aspoň konfirmuje počeštit - stačí potvrzuje?) +ten neustálý původce - co to je, nedá se nějak specifikovat, označit jinak (ev. střídat to)?

Narozdíl od toho větu "Na základě sekvenace genů ribozomální RNA se brucely řadí mezi α-2 proteobakterie a mají blízký fylogenetický vztah k rodům Agrobacterium, Rickettsia, Rhizobium a Rhodobacter.[6]" bych tak třeba i nechal, odborníkům něco řekne, a ostatní to přeskočí.

Zároveň jsem vytvořil redirecty z alternativních názvů (latinského brucellosis a starší počeštěné varianty brucelosa (podle SSJČ, Diderot) podle-od

Upravit by chtělo

• Následně byly americkou armádou produkovány bomby obsahující B. suis pro americké letectvo v Arkansasu.

• Česká republika je prostá bovinní brucelózy od roku 1964 [1] a od roku 1951 si drží statut země prosté B. ovis a B. melitensis u ovcí a koz.[11]

Tip k adjektivu

používá se i undulující – probíhající ve vlnách, např. u. horečka (při brucelóze) (což by chtělo do závorky při použití takto nějak přeložit, vysvětlit) (ev. etym. bonus: ze střlat. undulare vlnit se - Holub, Lyer 1992) http://www.maxdorf.cz/maxdorf/vls/index.php?action=detail&id=030356&what=unduluj%EDc%ED&ctest=1

S pozdravem --Jiří Janíček 21. 7. 2008, 00:14 (UTC)

Děkuji Ti za připomínky z pohledu laika zejména za gramatické a typografické korektury. Ke tvým připomínkám:

1. nevím co bylo myšleno tím NNM. Snad NNČ?

jo, promiň, NNČ. S tím, že pořád nevím, co to první N znamená :-D (možná nový?)

1. dovoluji se ostře ohradit proti tvrzení, že článku chybí citace. Za prvé cituje-li se více vět z jednoho zdroje, uvádí se citace až za poslední větu. Takto lze napsat celý odstaveček a umístit citaci až na konec. Za druhé článek obsahuje tuším kolem 100 citací a to z 80 % z vědeckých publikací s impakt faktorem. Na rozdíl oproti jiným již nejlepším článků z oblasti humanitních oborů, které jsou postaveny na 4 až 5 knihách od dvou až tří autorů (třeba Jeruzalémské království) a jejichž objektivitu lze zpochybnit. Citací více impaktovaných periodik je objektivita zcela zaručena.

Když pominu divné číslování citací (což sám neumím líp, ale v kandidátovi na nejlepší článek by to asi mohlo být dobře...) tak se mi zobrazuje asi 30 citací, se započítáním těch písmenek možná necelá padesátka, ne 100. Jestli jsou to impaktovaný peridika je bezvadný!

1. u takovýchto článků se odbornosti nevyhneme, pakliže chceme jít do hloubky. Čím víc do podrobností se dostávám, tím méně čtivým pro širší veřejnost se článek stává. Já jsem se snažil, aby článek pochopil každý, kdo se alespoň trochu orientuje v biologii, případně medicíně. Všechny odborné pojmy jsou prolinkovány a na zamodřování se stále pracuje. Pokud je něco nejasné, tak uveď konkrétní příklad.

Ok, prolinkovávání je super. Zase nemusí být půlka článku modrá, někde podle mě stačí do závorky za to cizí slovo/spojení (větu) napsat český ekvivalent (vysvětlit jinou větou, o co v té předchozí šlo) a hotovo)

1. jo konfirmaci klidně můžu nahradit potvrzením
2. označení původce se do některých míst textu velmi hodí. Lze jej samozřejmě nahrazovat synonymem bakterie nebo počeštěným brucely….Nicméně třeba ve zmiňované větě:" Při pozitivním sérologickém vyšetření se infekce konfirmuje kultivací původce "…by termín bakterie příliš neseděl a když se kultivuje tak nikdy předem nevíme co z toho vyroste, takže ani ty brucely by nebyly to pravé ořechové. Při diagnostice prostě hledáme původce onemocnění. Mimochodem v textu se to snažím střídat.

Pokud to střídáš tak supr, podrobně jsem článek nečetl, na druhou stranu je potřeba to střídat tak, aby bylo vždycky jasné, že se těmi třemi výrazy míní vždy totéž. Ta věta se podle mě může trochu česky vysvětlit do závorky nebo za pomlčku za ni - např. ..původce - reaguje-li bakterie NN tak, je to takhle, a reaguje-li tak... nebo něco takovýho bych si jako laik představoval.

1. ty bomby nějak přeformuluji

btw, ty bomby (nejen) mi evokují: Nejde náhodou o překlad? A pokud jo, nemá to tam být uvedeno?

1. věta:“ Česká republika je prostá bovinní brucelózy od roku 1964 [1] a od roku 1951 si drží statut země prosté B. ovis a B. melitensis u ovcí a koz.[11].“ dle mého soudu je gramaticky správně a neobsahuje žádné laikovi nesrozumitelné věci. Viz třeba zde: nadpis na webu chovatelů skotu:Většina chovů v ČR je prostá IBR. Akorát můžu prolinkovat slovo bovinní na skot a do závorky určitě dát B. abortus.

né, o bovinní mi nešlo, i když se to prokliknout samozřejmě může, mně šlo o tu vazbu "ČR je prostá brucelózy" - to mi přijde jako jasný kalk z cizího jazyka, ev. zastaralé, moderní češtinou by to bylo třeba (Je prokázáno, že (od...)) se b. v ČR nevyskytuje).

1. pokud jde o undulující a původy slov tak jakékoliv pomoci se meze nekladou (Edituj s odvahou)

S pozdravem --Flukeman 22. 7. 2008, 10:15 (UTC)

Ale všechny tyhle připomínky prosím neber nijak zle, jen mě překvapilo, že se na nejlepší článek(?) nominuje článek, ke kterému já, na wiki začátečník, mám tolik připomínek. S přátelským pozdravem --Jiří Janíček 22. 7. 2008, 23:09 (UTC)