Cúda
Cúda je starodávný slovanský název soudu, kterému náleželo vykonávat pravidelnou soudní moc na základě podané žaloby ve věcech civilních i trestních, a to při dodržování pevných procesních norem, zvláště té, že pohnanému má být před vynesením nálezu umožněno dokázat svou nevinu neboli má mu být umožněna očista. Byl-li obžalovaný dopaden při činu, nebo až na útěku a předveden před soud, nebylo takovéhoto pravidelného soudního řízení třeba; náhlý soud, kterým byl odsouzen, byl zván popravou. Ve starších dobách se v českých zemích poprava a cúda nalézaly asi dost dlouho v jedněch rukách; během času se však tyto soudní pravomoci oddělily. Původně moc cúdní a popravní nad celou zemí příslušela českému knížeti a nad obyvatelstvem hradských obvodů hradním starostům nebo županům, kteří ji jménem knížete vykonávali na hradech; během 12. století popravní moc nad zemí přešla na kastelána Pražského hradu a v krajích na hradské kastelány; pravidelný výkon soudní moci nad celou zemí pak přešel na soud dvorský a sněmovní, později zemský, v krajích na zvláštní hradské soudce, kteří kastelána na soudě zastupovali. Následkem toho se cúdou nazýval jednak zemský soud (iudicium terrae), jednak soud krajský nebo hradský (iudicium provinciale, iudicium castri), a cúdařem poté dlouho nazýván jednak zemský sudí (cudarius terrae), jednak krajský nebo hradský soudce (cudarius, iudex provincialis). V přeneseném smyslu slova zval se cúdou též obvod, ve kterém hradskému soudu příslušelo vykonávat soudní moc.
Reference
Externí odkazy
Cúda ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
