Constant Puyo
| Constant Puyo | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Émile Joachim Constant Puyo |
| Narození | 12. listopadu 1857 Morlaix |
| Úmrtí | 6. října 1933 (ve věku 75 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Saint-Martin-des-Champs |
| Alma mater | Polytechnická škola |
| Povolání | fotograf |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1894) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Émile Joachim Constant Puyo zvaný Commandant Puyo (* 1857 Morlaix, Finistère, Francie - 1933 Paříž) byl francouzský piktorialistický portrétní fotograf. Byl členem spolku Fotosecese, kruhu vysoce kreativních a vlivných fotografů, jejichž úsilí pomohlo vynést fotografii na úroveň umělecké formy.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Po studiích na École Polytechnique Puyo vstoupil do armády. Kolem roku 1889 začal působit jako amatérský fotograf. V roce 1894 vstoupil do Photo-Clubu de Paris, kde se zúčastňoval každoročních výstav.
Ve své knize Notes sur la Photographie artistique z roku 1896 se zaobíral záležitostmi fotografické techniky a teorie. V roce 1902 odešel z armády a věnoval se výlučně fotografii a stal se členem spolku Fotosecese. Některé z jeho práce byly otištěny v magazínu Alfreda Stieglitze Camera Work. Spolu se svými krajany Robertem Demachym a René Le Beguem měli v roce 1906 výstavu v Stieglitzově Galerii 291 v New Yorku. Puyo často s fotografiemi manipuloval, velmi rád používal rozostření, aby v jeho fotografiích dosáhnout "impresionistického účinku". Jeho fotografie krajiny často pořizoval v rozptýleném světle, které dává scéně snový aspekt. Využíval a zobrazoval také odrazy světla a odlesky vody. Spolu se svým současníkem Robertem Demachym používal a vylepšil proces gumotisku.
Po opuštění Fotoklubu a přibližující se válkou v roce 1914 vstoupil Puyo do armády. Zastával hodnost kapitána (odtud přezdívka „Commandant Puyo“). Fotografii se věnoval až do své smrti, pořádal výstavy, semináře a psal knihy o fotografické teorii. V roce 1931 zorganizoval se svým přítelem Demachym retrospektivu v Paříži.[1]
Constant Puyo byl také členem spolku Linked Ring a Société française de Photographie (SFP). Sbírka jeho fotografií je nyní v Muzeu Nicéphore Niépceho v Chalon-sur-Saône.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 2005: Paris Photo 2005
- 2007: Galerie Michèle Chomette
- 2008-2009: Musée de Morlaix et Centre atlantique de la photographie à Brest
- 2009: Musée de La Roche / Yon
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Constant Puyo: Zahalené ženy, okolo 1900 -
Constant Puyo: Spící , 1897 -
Constant Puyo: Montmartre, 1906 -
Akt, asi 1900 -
Léto, publikováno 1899 -
Dívka s parapletem, 1909 -
Fantasie en blanc -
Studie stromu, 1914 -
Dívka s vějířem, inscenováno -
Neznámá dívka, 1894 -
Akt
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Photography Encyclopedia: Émile Constant Puyo. Answers.com. Abgerufen am 14. September 2008
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Knihy o Constantu Puyovi (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1904: Le Procédé à la gomme bichromatée, traité pratique et élémentaire à l'usage des commençants. Photo-Club de Paris
- 1904: Pour les débutants; mit Étienne Wallon, Photo-Club de Paris
- 1907: Le Procédé Rawlins à l'huile. Photo-Club de Paris
- 1911: Le Procédé à l'huile. Nouvelle édition, refondue et augmentée. C. Mendel
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Emma de Lafforest: Constant Puyo. Fage 2008, ISBN 978-2-84975-152-7
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Constant Puyo na Wikimedia Commons - C. Puyo - Portret[nedostupný zdroj] (příručka z roku 1924, 16MB)
- (anglicky) Constant Puyo v Metropolitan Museum of Art
- Constant Puyo (1857-1933), Musée de Morlaix
