Bondage

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukázka dekorativní bondáže

Bondáž (jiné označení erotické svazování) patří mezi nejobvyklejší a nejrozšířenější BDSM praktiky. Jde o erotickou techniku, spočívající v omezení pohyblivosti partnera (znehybnění) různého stupně - od víceméně symbolického až po znehybnění totální.

Sama technika má celou řadu variant, od prostého přivázání rukou (případně nohou) k pelesti postele přes rozličné ozdobné úvazy, podobné zde vyfotografovanému až po vysoce sofistikované konstrukce z různobarevných provazů se strategicky umístěnými uzly. V rámci bondáže existuje několik škol a specializovaných webů (příklad českého zdroje). Technika je relativně bezpečná, zejména při pravidelné kontrole prokrvení končetin a míst, stlačených uzly a provazy.

Jako materiál pro bondáž slouží nejčastěji měkké bezdušové provazy, nezpůsobující při sklouznutí popáleniny. Často používány jsou i řetízky (v kombinaci s D-kroužky a karabinami), případně obalové potravinářské fólie či lepicí pásky.

Když se píše o erotickém svazování, nelze nezmínit pojem jakým je japonská bondáž.

Nawa Shibari - umělecká forma, která je Japonské kultuře rovnocenná s ikebanou, bonsají nebo čajovým obřadem. Ano, i toto se dá říct o umění japonské bondáže – umění provazu. Umělci, dnes nazýváni „Nawakesho“ jsou uctíváni se stejnou vážností, srovnatelnou snad jen se zápasníky sumo.

Novodobí Nawakesho mohou při svém umění čerpat z pramenů starých přes 500 let. Historické prameny uvádí, že vývoj bojového systému Hojo-jutsu alias Obaku-jutsu začal v krvavém období Shinkoku. Bylo to velmi specializované umění, které se užívalo při chytání kriminálních živlů a pak následném zadržení. Technika svázání pak byla odlišná jak při zadržení, soudu i následném trestu. Každý pak zcela jednoduše věděl, ve které fázi se zločinec nachází. Dokonce i trest, kterým byl mučící úvaz, byl pro každý zločin i společenskou třídu trestaného jiný. Kdy se vyvinula erotická forma umění lana, to se už asi přesně nedozvíme. Ale je pravděpodobné, že ten, který se při podívané na techniky Obaku-jutsu poprvé vzrušil, patřil do období Edo (1600 - 1878).

Shibari můžeme dělit na tři základní formy úvazu:

  • Shinju - vázání prsou a horní poloviny těla.
  • Sukarabo - vázání rozkroku a dolní poloviny těla.
  • Karada - vázání celého těla.

Je to samozřejmě jen základní klasické dělení, vše je ve výsledku kombinováno a doplňováno polohami svázaného atd. Navíc můžeme provádět asymetrické vázání, kombinované se základními.

Dále rozeznáváme tři základní bondage pozice:

  • Hogtie - prasečí úvaz nebo kozelec. Název prasečí úvaz vznikl v zemědělství, stejným způsobem se vážou hospodářská zvířata, tak aby jim byl znemožněn jakýkoliv pohyb. V Čechách bychom jej nazvali svázáním do kozelce. Základním principem je svázání kotníků se zápěstími za zády, kdy vázaná osoba leží na břichu, nebo na boku. Zároveň je to také jedna z nejnebezpečnějších technik. Když se úvaz ještě propojí se smyčkou na krku, tak můžeme spoutanou osobu udusit. Což s oblibou používá třeba mafie. Takže pozor na úvaz kolem krku, nepoužívat.
  • Frogtie - žabí úvaz. Při frogtie má osoba svázány kotníky ke stehnům, které jsou skrčené a přivázané k lýtkům. Od toho vzniklo podobenství k žábě. Zápěstí jsou pak připoutána po stranách ke kotníkům.
  • Balltie - kulovitý úvaz. A tady vážeme osobu do klubíčka, nohy i stehna pěkně skrčené k pasu a svázané i s trupem. Ruce pak mohou být svázány za, i před tělem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]