Pissing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace: žena močí do úst muži, který ejakuluje

Pissing či urolagnie je sexuální praktika, při níž je součástí sexuálních aktivit a představ moč a močení. V případě, že se jedná o klíčovou součást těchto aktivit a představ, jde o parafilii známou jako urofilie.[1] Většinou se rozlišuje aktivní a pasivní účastník, ale není to pravidlem. Praktika může být kontaktní (močení na sexuálního partnera) i nekontaktní (močení mimo sexuálního partnera) a sexuální vzrušení může navodit i pozorování močící osoby či vůně moči. Praktika bývá často, jako forma ponížení, součástí BDSM aktivit. Podle Haase a Haasové mají s touto sexuální aktivitou zkušenost zhruba 4 % mužů a žen.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Pro tuto praktiku existuje celá řada názvů. Mezi používané patří například pissing, zkráceně piss, pocházející z anglického slovesa piss, tj. močit. Označuje se i jako urolagnie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a λαγνεία (lagneia, tj. touha, chtíč) či urofilie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a φιλια (filia, tj. láska, náklonnost).[3] Mezi slangová pojmenování, používaná pro tuto praktiku někdy jejími vyznavači, patří například zlatá sprška, zlatý déšť, šampaňské či vodní sporty.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedním z urofilů měl být za dob Římské říše samotný císař Tiberius. Byl známý tím, že svým „obětem“ doléval víno, přičemž jim však podvázal močovou trubici, aby jim zabránil v močení. Když to již dotyční nemohli vydržet, tak trubici uvolnil a ukájel se pohledem na močící osobu.[5] V minulosti (dnes se již moc nepoužívá) byla v homosexuální komunitě vyjadřována inklinace k pissingu, v rámci tzv. hanky code („kapesníkového kódu“), prostřednictvím žlutého šátku.[6]

V některých zemích je propagování, publikování či podporování této praktiky trestným činem. Patří mezi ně například Nový Zéland, kde je za takové jednání možné udělit trest až deseti let odnětí svobody.[7]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Žena močí partnerovi na tělo a do úst

Existuje celá řada způsobů provedení této praktiky, u nichž závisí na individuální preferenci. V případě kontaktní formy se většinou rozlišuje aktivní a pasivní účastník (též přijímající a dávající).[8] Může tak jít o močení na sexuálního partnera, a to na libovolnou část těla (hruď, prsa, genitálie, obličej), či do tělních otvorů a dutin (pochva, ústa, konečník). Pokud je moč zároveň konzumována, hovoří se o urofagii.[9] Sexuální vzrušení může vyvolávat vůně moči, její teplota či nečistota s praktikou spojená. Bývá provozována často během pohlavního styku či ve vaně nebo sprše.[10]

Vzrušující může být i jen pohled na močící osobu

V případě nekontaktní formy se mezi příklady řadí třeba pomočení se (přičemž může být dotyčný oblečen)[9] a k sexuálnímu vzrušení může vést i jen pozorování partnera při močení, či vůně moči.[11]

Praktika bývá často součástí BDSM aktivit, a to jako forma ponížení.[12] Může sloužit masochistickým i sadistickým účelům (S/M); v prvním případě na sebe dotyčný nechá močit sexuálním partnerem a v druhém případě močí na sexuálního partnera.[3] Polykání moči dominantního partnera v rámci této praktiky je projevem podřízenosti a fyzické a citové náklonnosti.[7]

Existují rovněž speciální kluby pro vyznavače této praktiky, kteří v nich na sebe vzájemně močí nebo pijí moč.[13] Některé BDSM kluby nabízejí takzvané toaletní služby (toilet service). Při té si klient lehne na záda, je připoután a k hlavě je mu umístěno toaletní sedadlo. Následně jej pro vykonání potřeby využije jedna či více žen, jejichž moč proudí přímo do úst klienta.[7]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Z hygienicko-epidemiologického hlediska nepředstavuje moč zdravého člověka pro svou sterilitu problém.[14] Podle urologa MUDr. Jandáka tak při pissingu „nehrozí přímé nakažení sexuálně přenosnými chorobami, ať už jde o virus HIV, kapavku či syfilis“.[8] U jedinců s nezdravou či velmi citlivou pokožkou může dojít při kontaktu s močí k jejímu podráždění.[7]

Moč je pro své složení a vlastnosti po staletí využívána k různým účelům. Galové ji používali k bělení zubů, příslušnice francouzské aristokracie se v ní koupaly pro zjemnění své pokožky, je možné ji využít k dezinfekci rány a v armádách je pití moči vyučováno jako jedna z technik přežití.[7][13] Její požívání je kromě toho základem alternativní léčební metody známé jako urinoterapie.[7]

V umění a kultuře[editovat | editovat zdroj]

V literatuře je pomočení, v erotickém významu, popsáno například v knize 120 dnů Sodomy od Markýze de Sade.[15] Naopak v neerotickém významu, jako symbol ponížení, je pomočení oběti znásilnění zmíněno v knize ...a je čas zabíjet od Johna Grishama, která byla adaptována ve snímek Čas zabíjet režiséra Joela Schumachera z roku 1996. Explicitně je pissing znázorněn například ve filmu Pepi, Luci, Bom y otras chicas del montón režiséra Pedra Almodóvara z roku 1980.[16] V seriálu Sex ve městě naopak Bill (John Slattery) žádá hlavní hrdinku Carrie (Sarah Jessica Parker), aby jej pomočila.[16] Pomočení předmětu, jako symbol dominance, se objevilo například v seriálu Dr. House.[16]

V hudbě lze nalézt odkazy například v písni „Aren't You a Little Pervert Too“ německé powermetalové skupiny Edguy,[16]Bobby Brown (Goes Down)“ amerického zpěváka Franka Zappy[17] či „Golden Showers“ americké heavymetalové skupiny The Mentors.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CAMPBELL, Robert Jean. Campbell's Psychiatric Dictionary. 9. vyd. Oxford : Oxford University Press, 2009. 1072 s. Dostupné online. ISBN 978-0195341591. S. 1018. (anglicky) 
  2. HAAS, Kurt; HAAS, Adelaide. Understanding Sexuality. Boston : McGraw-Hill, 1990. 633 s. ISBN 978-0801661310. S. 557. (anglicky) 
  3. a b LAWS, Richard; O'DONOHUE, William T. Sexual Deviance: Theory, Assessment, and Treatment. 2. vyd. New York : Guilford Press, 2008. 642 s. Dostupné online. ISBN 978-1593856052. S. 395. (anglicky) 
  4. BRABCOVÁ, Monika. Pissing: Praktika, kterou jedni milují, druhé odpuzuje [online]. Kafe.cz, 2011-08-28, [cit. 2012-03-23]. Dostupné online.  
  5. JUAN, Stephen. Sex podivuhodný a záhadný. Praha : Ivo Železný, 2005. 252 s. ISBN 80-237-3821-6. S. 209.  
  6. KOERTGE, Noretta. The Nature and Causes of Homosexuality: A Philosophic and Scientific Inquiry. New York : Routledge, 1982. 100 s. Dostupné online. ISBN 978-0866561488. S. 93. (anglicky) 
  7. a b c d e f KUBÍK, Josef. Sexualita bez tabu. Brumovice : Carpe diem, 2010. 324 s. ISBN 978-80-87195-10-9. Kapitola Urolagnia, s. 208–213.  
  8. a b JANULA, Jan. Otroci sexu : sexuální zvrácenosti a nebezpečné deviace. Praha : Brána, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7243-451-0. S. 90.  
  9. a b MUNDINGER-KLOW, Garth. The Golden Fetish: Case Histories in the Wild World of Watersports. Paris : Olympia Press, 2009. 194 s. Dostupné online. ISBN 1-59654-780-4. S. 3. (anglicky) 
  10. HOOPER, Anne. Sexopedie: vše, co jste dosud nevěděli. Překlad Kateřina Orlová. Praha : Ikar, 2006. 272 s. ISBN 80-249-0778-X. S. 157.  
  11. KAHN, Ada P; FAWCETT, Jan. The Encyclopedia of Mental Health. 3. vyd. New York : Infobase Publishing, 2008. 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0816064540. S. 463. (anglicky) 
  12. DICLAUDIO, Dennis. Úchylův kapesní průvodce bizarními sexuálními touhami ukrytými v našem podvědomí. Praha : Volvox Globator, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7207-785-4. S. 78-79.  
  13. a b HOLMES, Ronald M.; HOLMES, Stephen T. Sex Crimes: Patterns and Behavior. London : Sage, 2001. 291 s. Dostupné online. ISBN 978-0761924173. S. 79–80. (anglicky) 
  14. WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. Praha : Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. S. 228.  
  15. SADE, Donatien Alphonse François, marquis de. 120 dnů Sodomy. Praha : Levné knihy KMa, 2006. 387 s. ISBN 80-7309-391-X. S. 57-58.  
  16. a b c d e ROSEWARNE, Lauren. Part-Time Perverts: Sex, Pop Culture, and Kink Management. Santa Barbara : Praeger, 2011. 246 s. Dostupné online. ISBN 978-0313391576. S. 62-63. (anglicky) 
  17. MILES, Barry. Zappa. New York : Grove Press, 2004. 464 s. ISBN 978-0802117830. S. 272-278. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DENMAN, Gordon. Golden Shower: The Secret Pleasures of Urination. [s.l.] : Edition Reuss, 2012. 128 s. ISBN 978-3943105155. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]