Pissing
Pissing či urolagnie je sexuální praktika, při níž je součástí sexuálních aktivit a představ moč a močení. V případě, že se jedná o klíčovou součást těchto aktivit a představ, jde o parafilii známou jako urofilie.[1] Většinou se rozlišuje aktivní a pasivní účastník, ale není to pravidlem. Praktika může být kontaktní (močení na sexuálního partnera) i nekontaktní (močení mimo sexuálního partnera) a sexuální vzrušení může navodit i pozorování močící osoby či vůně moči. Praktika bývá často, jako forma ponížení, součástí BDSM aktivit.
Obsah |
Název [editovat]
Pro tuto praktiku existuje celá řada názvů. Mezi používané patří například pissing, zkráceně piss, pocházející z anglického slovesa piss, tj. močit. Označuje se i jako urolagnie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a λαγνεία (lagneia, tj. touha) či urofilie, což pochází z řeckých slov ούρο (ouro, tj. moč) a φιλια (filia, tj. láska, náklonnost).[2] Mezi slangová pojmenování, používaná pro tuto praktiku někdy jejími vyznavači, patří například zlatý déšť, šampaňské či vodní sporty.[3]
Historie [editovat]
Jedním z urofilů měl být za dob Římské říše samotný císař Tiberius. Byl známý tím, že svým „obětem“ doléval víno, přičemž jim však podvázal močovou trubici, aby jim zabránil v močení. Když to již dotyční nemohli vydržet, tak trubici uvolnil a ukájel se pohledem na močící osobu.[4] V minulosti (dnes se již moc nepoužívá) byla v homosexuální komunitě vyjadřována inklinace k pissingu, v rámci tzv. hanky code („kapesníkového kódu“), prostřednictvím žlutého šátku.[5]
Varianty [editovat]
Existuje celá řada způsobů provedení této praktiky, u nichž závisí na individuální preferenci. V případě kontaktní formy se většinou rozlišuje aktivní a pasivní účastník (též přijímající a dávající).[6] Může tak jít o močení na sexuálního partnera, a to na libovolnou část těla (hruď, prsa, genitálie, obličej), či do tělních otvorů a dutin (pochva, ústa). Pokud je moč zároveň konzumována, hovoří se o urofagii.[7]
V případě nekontaktní formy se mezi příklady řadí třeba pomočení se (přičemž může být dotyčný oblečen)[7] a k sexuálnímu vzrušení může vést i jen pozorování partnera při močení, či vůně moči.[8]
Praktika bývá často součástí BDSM aktivit, a to jako forma ponížení.[9] Může sloužit masochistickým i sadistickým účelům; v prvním případě na sebe dotyčný nechá močit sexuálním partnerem a v druhém případě močí na sexuálního partnera.[2]
Rizika [editovat]
Z hygienicko-epidemiologického hlediska nepředstavuje moč zdravého člověka pro svou sterilitu problém.[10] Podle urologa MUDr. Jandáka tak při pissingu „nehrozí přímé nakažení sexuálně přenosnými chorobami, ať už jde o virus HIV, kapavku či syfilis“.[6]
V umění a kultuře [editovat]
V literatuře je pomočení, v erotickém významu, popsáno například v knize 120 dnů Sodomy od Markýze de Sade.[11] Naopak v neerotickém významu, jako symbol ponížení, je pomočení oběti znásilnění zmíněno v knize ...a je čas zabíjet od Johna Grishama, která byla adaptována ve snímek Čas zabíjet režiséra Joela Schumachera z roku 1996. Explicitně je pissing znázorněn například ve filmu Pepi, Luci, Bom y otras chicas del montón režiséra Pedra Almodóvara z roku 1980.[12] V seriálu Sex ve městě naopak Bill (John Slattery) žádá hlavní hrdinku Carrie (Sarah Jessica Parker), aby jej pomočila.[12] Pomočení předmětu, jako symbol dominance, se objevilo například v seriálu Dr. House.[12]
V hudbě lze nalézt odkazy například v písni Aren't You a Little Pervert Too německé powermetalové skupiny Edguy[12] či Bobby Brown (Goes Down) amerického zpěváka Franka Zappy.[13]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ CAMPBELL, Robert Jean. Campbell's Psychiatric Dictionary. 9. vyd. Oxford : Oxford University Press, 2009. 1072 s. Dostupné online. ISBN 978-0195341591. s. 1018. (anglicky)
- ↑ a b LAWS, Richard; O'DONOHUE, William T. Sexual Deviance: Theory, Assessment, and Treatment. 2. vyd. New York : Guilford Press, 2008. 642 s. Dostupné online. ISBN 978-1593856052. s. 395. (anglicky)
- ↑ BRABCOVÁ, Monika. Pissing: Praktika, kterou jedni milují, druhé odpuzuje [online]. Kafe.cz, 2011-08-28, [cit. 2012-03-23]. Dostupné online.
- ↑ JUAN, Stephen. Sex podivuhodný a záhadný. Praha : Ivo Železný, 2005. 252 s. ISBN 80-237-3821-6. s. 209.
- ↑ KOERTGE, Noretta. The Nature and Causes of Homosexuality: A Philosophic and Scientific Inquiry. New York : Routledge, 1982. 100 s. Dostupné online. ISBN 978-0866561488. s. 93. (anglicky)
- ↑ a b JANULA, Jan. Otroci sexu : sexuální zvrácenosti a nebezpečné deviace. Praha : Brána, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7243-451-0. s. 90.
- ↑ a b MUNDINGER-KLOW, Garth. The Golden Fetish: Case Histories in the Wild World of Watersports. [s.l.] : Olympia Press, 2009. 194 s. Dostupné online. ISBN 1-59654-780-4. s. 3. (anglicky)
- ↑ KAHN, Ada P; FAWCETT, Jan. The Encyclopedia of Mental Health. 3. vyd. New York : Infobase Publishing, 2008. 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0816064540. s. 463. (anglicky)
- ↑ DICLAUDIO, Dennis. Úchylův kapesní průvodce bizarními sexuálními touhami ukrytými v našem podvědomí. Praha : Volvox Globator, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7207-785-4. s. 78-79.
- ↑ WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. Praha : Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. s. 228.
- ↑ SADE, Donatien Alphonse François, marquis de. 120 dnů Sodomy. Praha : Levné knihy KMa, 2006. 387 s. ISBN 80-7309-391-X. s. 57-58.
- ↑ a b c d ROSEWARNE, Lauren. Part-Time Perverts: Sex, Pop Culture, and Kink Management. Santa Barbara : Praeger, 2011. 246 s. Dostupné online. ISBN 978-0313391576. s. 62-63. (anglicky)
- ↑ MILES, Barry. Zappa. New York : Grove Press, 2004. 464 s. ISBN 978-0802117830. s. 272-278. (anglicky)
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Lucie Maixnerová: Prozeny.cz – Extrém v sexu: močení jako potěšení (01/2011)
- (anglicky) Sex Dictionary.info – Urophilia
