Arthur Koppel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arthur Koppel
Titul firemního katalogu A.Koppel, ca 1900
Titul firemního katalogu A.Koppel, ca 1900
Základní údaje
Právní formaprivátní firma (1885-1905) akciová společnost (1905-1909)
Datum založení1885
Datum zániku16.02.1909
PředchůdceOrenstein & Koppel
NástupceOrenstein & Koppel - Arthur Koppel Akt.-Ges.
ZakladatelArthur Koppel
SídloBerlin, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostipotřeby polních a průmyslových úzkorozchodných drah
Produktyvýstavba úzkorozchodných drah, lanovek, výtahů, dopravních a manipulačních systémů; výroba vozidel, kolejiva, strojů a zařízení pro ně
Tržní kapitalizace9 mil. Marek (1905)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Koppel byla firma působící celosvětově z Německa v letech 1895 až 1909. Obchodovala s potřebami pro lehké hospodářské a průmyslové dráhy „System A. Koppel“, vyráběla pro ně vozidla, stroje a vybavení a tyto dráhy i po celém světě budovala. Jako samostatná zanikla sloučením se společností Orenstein & Koppel.

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

Obchodník Arthur Koppel (1851, Drážďany [pozn. 1] – 1908, Berlín) byl, spolu s Benno Orensteinem, r. 1876 spoluzakladatelem v té době ještě pouhé obchodní společnosti Orenstein & Koppel. Když si oba společníci v dobrém podnikání rozdělili, založil r. 1885 vlastní exportní společnost „Arthur Koppel“, Berlín. Dle dohody připadl Koppelovi ze společného podniku na pět let prodej výrobků na trzích mimo Německo. V té době figuroval i ve firmě Gutfeld & Koppel, se stejným oborem podnikání.[1][2]

Roku 1886 založil A. Koppel prodejní kancelář v Petrohradě, postupně vznikla obchodní zastoupení v Římě (1887), ve Vídni, Budapešti, Hamburku a v Rio de Janeiru (1888), v Mexiku, Argentině a na Kubě (1890), v Londýně (1891), v Johannesburgu a Surabaji (1892), v Austrálii a Kalkatě (1895), a na řadě dalších míst.[3] Zastoupení pro Rakousko-Uhersko, včetně českých zemí, držela firma Rössemann a Kühnemann (mezi roky 1905 až 1914).[4]

V roce 1905 byla dokončena transformace na akciovou společnost „Arthur Koppel AG“ s akciovým kapitálem 9 mil. marek a firma následně vstoupila do kartelového zájmového společenství s následnickou společností Koppelova někdejšího obchodního partnera B. Orensteina "AG für Feld- und Kleinbahnen-Bedarf, vorm. Orenstein & Koppel" (Akciová společnost pro potřeby polních a úzkorozchodných drah, dříve Orenstein & Koppel). Po smrti A. Koppela se obě společnosti k 6. únoru 1909 na nové úrovni znovu spojily pod firmou "Orenstein & Koppel-Arthur Koppel Akt.-Ges."[pozn. 2] Zahraniční pobočky a zastoupení dále působily pod zavedenou jednoduchou hlavičkou A.Koppel, v některých případech ještě ve 20. letech.

Vlastní výroba pro železniční dráhy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1886 zahájil Koppel v závodě v Bochumi také vlastní výrobu železničního materiálu pro malodráhy. Výrobní program postupně obsáhl všechny typy vozů pro malé polní a průmyslové železnice, včetně samovykládacích, elektrické lokomotivy, normálně- a úzkorozchodné výhybky a koleje, točny, překládací plošiny, jednokolejnicové systémy, šikmé výtahy, svážnice, nápravová ložiska i výlisky a výkovky pro stavbu vozů[1]. Další strojní závod vznikl v Kamenu v Porúří.[2] Roku 1888 vybudoval slévárnu ve Wolgastu, kde se vyráběly ocelové odlitky pro lodní motory, lokomotivy, rypadla i dvojkolí a kování pro vagóny. Roku 1897 vzniklo v Berlíně samostatné oddělení pro elektrické systémy a lokomotivy. Zahraniční výrobní pobočky vznikly v Rusku v Petrohradě (filiálka "A.S. pro konstrukci hospodárných dopravních prostředků a mechanických zařízení systému Arthur Koppel‘ v roce 1896, výrobní závod od 1898), v Pensylvánii u Pittsburgu (1905) a ve Fives-Lille ve Francii (1907).[1] Vlastní parní lokomotivy A. Koppel nevyráběl; v případě, že byly součástí zakázky, objednával je u zavedených výrobců malých lokomotiv, jako Krauss v Mnichově nebo A. Jung, později u O&K i jinde, a dodával s vlastními výrobními štítky.[2]

Pod hlavičkou A. Koppel bylo v letech 1895-1912 vybudováno nebo dodáno vybavení pro desítky především úzkorozchodných drah, koňských i lokomotivních, v celkové délce několika tisíc km po celém světě, a v několika případech je firma i sama provozovala. Specialitou byly dráhy v elektrické trakci, dodávané od r. 1896. Firma mimo jiné postavila:

  • svou první elektrickou polní dráhu s přenosným trolejovým vedením v cukrovaru Schottwitz (dnes Sołtysowice v Dolním Slezsku, 1896),
  • jako první zahraniční dodávku v elektrické trakci drážku o rozchodu 600 mm a délce 2,5 km spojující přístav s cukrovarem Groenendijk v Oosterhoutu poblíž Bredy (Nizozemsko), r.1897,
  • plantážní drážky pro Société Générale des Sucreries de la Haute Egypt (cukrovarnická společnost Horního Egypta), v délce 200 km,
  • lesní a důlní železnice o rozchodu 750 mm na Urale, 116 km,
  • v letech 1903-1906 nejdelší dráhu s rozchodem 600 mm na světě - důlní železnici Otavi (Otavi Minen- und Eisenbahn-Gesellschaft) v Německé jihozápadní Africe. Hlavní trať ze Swakopmundu do Tsumebu přes Windhoek měla délku 380 km, s odbočkami až 580 km,[pozn. 3]
  • na Moravě hospodářské drážky v Židlochovicích (760 mm), a Kozlanech u Vyškova (700 mm).[1][2][3]

Firma držela několik desítek patentů na originální řešení konstrukčních celků parních kotlů, kolejových vozidel, lanovek, kolejnicových sestav nebo pro elektrickou trakci.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. matka A.Koppela pocházela z dnešního Podbořanského Rohozce (biografické údaje byly převzaty z německé wikipedie [články de: Orenstein & Koppel, de: Arthur Koppel a de: Leopold_Koppel, cit. 2024-03-03]).
  2. duplicitní jméno A. Kopppela bylo z názvu firmy vypuštěno až v roce 1920 (viz: HRDINA, Zdeněk. Historie firmy O&K v českých zemích. Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha, 2003, roč. II, čís. 1(5), s. 47. ISSN 1213-7219)
  3. Během první světové války převzala tuto německou kolonii vláda Pretorii a trať byla přestavěna na kapský rozchod 1067 mm. Takto dnes tvoří páteř železnice TransNamib v dnešní Namibii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Albert Gieseler - Arthur Koppel Aktiengesellschaft. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d KEMPER, F. The Origins of Orenstein & Koppel. www.irsociety.co.uk [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  3. a b Bude, Fricke, Murray: O & K Dampflokomotiven (1978) s.12-13. citováno podle Albert Gieseler.
  4.  HRDINA, Zdeněk. Z historie výroby úzkorozchodných lokomotiv a materiálu polních drah v Radotíně u Prahy (1). Svět (velké i malé) železnice. Roč. IV (2005), čís. 4(16), s. 5-6. ISSN 1213-7219. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]