Anizogamie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anizogamie je typ pohlavního rozmnožování, při němž splývají pohlavní buňky (gamety) nestejné velikosti. Je výrazně častější než izogamie[1], tedy stav, kdy mají obě splývající buňky stejnou velikost. Menší z gamet představuje samčí pohlaví, větší gameta je samičí (tedy nezáleží na roli rodiče, jak je vidno např. u samců mořských koníků, kteří ve vaku nosí vyvíjející se vajíčka).[2]
Oogamie je považována za typ anizogamie.
[editovat] Evoluce
Anizogamní typ pohlavního rozmnožování se pravděpodobně mnohokrát nezávisle vyvinul z izogamie, která je evolučně starší a původní. Rozrůznění velikostí pohlavních buněk bylo prvním impulsem, který vedl ke vzniku fenoménu pohlavní dvojtvárnosti. Existuje množství evolučních modelů, které se vývojem anizogamie zabývají. Obvykle vycházejí z předpokladu, že už před vznikem anizogamie existovalo několik pohlavních typů (mating type), případně tuto změnu vysvětlují na základě konkrétních mutací. K výzkumu významně přispěla studie Parkera, Bakera a Smithe z roku 1972 ([3]). Je založena na dvou evolučních předpokladech: čím větší jsou gamety, tím větší má zygota šanci na přežití. Naopak, čím menší jsou gamety, tím více jich daný jedinec může vyprodukovat.[1]
[editovat] Reference
- ↑ a b http://www.tb1.ethz.ch/Publications/PDFpapers/Maire_Selection_2001_2_119-131.pdf
- ↑ http://mathstat.helsinki.fi/~kisdi/AD-Vienna/anisogamy.pdf
- ↑ Parker, G A; R R Baker, V G Smith (1972-09). "The origin and evolution of gamete dimorphism and the male-female phenomenon". Journal of Theoretical Biology 36 (3): 529-53. doi:. ISSN 0022-5193.
