Amoralismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Amoralismus je postoj, který odmítá platnost morálních zásad. Pojem vytvořil Friedrich Nietzsche, podle něhož je posláním člověka tvořit a přesahovat sám sebe, být „mostem k nadčlověku“. Tvořivý člověk žije „mimo dobro a zlo“ a jeho cesta je zápas, boj. Morálka je podle Nietzscheho příčinou západního nihilismu, který chce tvořivost omezovat podle "otrocké morálky" těch slabých.

Názor, že štěstí pro člověka spočívá v prosazení síly, zastával podle Platóna sofista Pólos: „Zákony dávají lidé slabí a množství. Nejlepší a nejsilnější z nás od mládí jako lvíčata zotročujeme tím, že je třeba zachovávat rovnost, a to že je krása a spravedlnost. Ale náležitě od přírody nadaný muž to se sebe setřese, pošlape kejkle a zaříkadla a nepřirozené zákony,... a jako plamen vyšlehne právo přírody.“ [1]

Estetický amoralismus zastával například Oscar Wilde: umělec hledá a tvoří krásu, a to bez ohledu na morální pravidla.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofický slovník FIN. Olomouc 1998, heslo amoralismus, str. 20.
  • F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia 1995.
  • Platón, Gorgias. Praha: Oikúmené 1995

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Platón, Gorgias 484a.
  2. Filosofický slovník FIN, heslo Amoralismus.

Související články[editovat | editovat zdroj]