Alice Millsová (fotografka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alice Millsová
Narození1870
Ballarat
Úmrtí1929 (ve věku 58–59 let)
Povolánífotografka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Toma Robertse, želatinová stříbrná fotografie, 1920
Portrét Arthura Streetona, platinotypie, 1905

Alice Millsová (nepřechýleně Alice Mills; 1870, Ballarat1929) byla vlivná profesionální fotografka z Austrálie, působící v letech 1900 až 1929. Po sedmi letech práce si vybudovala jméno mezi nejlepšími fotografy v Melbourne.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Alice Millsová se narodila v roce 1870 v Ballaratu v rodině z nižší střední třídy. Když byla ještě mladá dívka, krátce se přestěhovala na Nový Zéland a zpět se svou rodinou. Když vyrůstala, studovala v melbournských studiích portrétního fotografa Henryho Johnstona a slečny O'Shaughnessy.[1] Provdala se za Toma Humphreyse a založila svůj život ve městě Melbourne v Austrálii.[2] Neměla žádné děti.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Alice začala svou fotografickou kariéru v roce 1900 se svým manželem Tomem Humphreysem a v určité fázi mezi lety 1900 a 1907 si založila vlastní studio na své jméno na Collins Street.[1] V této fázi se její manžel začal více věnovat malbě než fotografii. Alice Millsová byla průkopnicí v oblasti ženské fotografie a do roku 1913 se v jejím ateliéru prosadilo dalších pět žen.

V roce 1914 přinesla válka ve fotografickém průmyslu poměrně hodně práce, zejména v portrétních studiích. Následně pořídila mnoho fotografií mladých mužů, kteří se přes noc proměnili ve vojáky jdoucí do války.[3]

Fotografické techniky[editovat | editovat zdroj]

Pracovala především s tisky želatinového stříbra. Tento typ fotografie byl dominantní od 50. do 80. let 19. století, snímek musel být exponován a vyvolán ihned po nanesení citlivé vrstvy.[4] V uvedeném období převládal albuminový tisk, kde byl pojivem vaječný bílek. Alice Millsová pracovala od roku 1900 do roku 1929, kdy byl vaječný bílek nahrazen želatinou.[5] Existují domněnky, že pracovala spíše s platinotiskem než se stříbrem, což poskytovalo mnohem trvalejší obraz. Díla se zdají být platinová a mají zřetelný měkký šedý vzhled.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Aliciny fotografie byly často publikovány v časopisech, ale během svého aktivního fotografického období měla dvě výstavy. Obě nazvané Národní výstava ženského umění. Jedna se konala v Umělecké galerii Nového Jižního Walesu, v Sydney a druhá v Australské národní knihovně v Canbeře.[6] Obě se konaly v průběhu měsíce června v letech 1995–1998. S její výstavou Women's Work byly studiové portréty Alice Millové a fotografie mladých mužů z války umístěny v samostatné speciální expozici.

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Díla autorky jsou obsaženy ve sbírkách Art Gallery of New South Wales, Sydney, NSW, Austrálie[7] a Australské národní galerie, Canberra, ACT,[8] které jsou dostupné veřejnosti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Mills (photographer) na anglické Wikipedii.

  1. a b NEWTON, Gael. Shades Of Light. Australia: Collins Australia, 1988. ISBN 0642081522. 
  2. DAAO [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. 
  3. HALL, Barbara. Australian Women Photographers: 1840–1960. [s.l.]: Distributed by Gordon & Gotch (1986), 1986. ISBN 0864360398. 
  4. ADAMS, A. The Print: Contact Printing and Enlarging. New York: Morgan & Morgan, 1950. 
  5. Archived copy [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 September 2015. 
  6. DAAO [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. 
  7. Art Gallery Of New South Wales [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. 
  8. National Gallery Of Australia [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]