Ad acta (román)
| Ad acta | |
|---|---|
| Autor | Patrik Ouředník |
| Původní název | Ad acta |
| Země | Česko |
| Jazyk | čeština |
| Datum vydání | 2006 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ad acta je román spisovatele Patrika Ouředníka z roku 2006, který má na první pohled všechny znaky detektivního příběhu. Je zde řeč o zločinech, je zde vyšetřovatel i podezřelý. Dvěma hlavními postavami jsou misantropický důchodce Viktor Dyk a maigretovsky pojatý inspektor Vilém Lebeda. Ten má na starosti několik případů včetně jednoho znásilnění, dvou žhářských pokusů v místním Klubu důchodců a vraždy v pražském baru. Soukromě se také zabývá čtyřicet let starou, nikdy neobjasněnou vraždou, do které je možná zapleten Viktor Dyk. V paralelních příbězích vystupují další postavy, důchodci, s nimiž se Viktor Dyk setkává v městském parku, Lebedovi podřízení, ale také Dykův syn a řada jiných podružnějších postav. Ale může-li čtenář v závěru knihy vydedukovat, kdo je pachatelem znásilnění, ostatní případy zůstávají nevyřešené, nebo přesněji řečeno, jak píše ve své recenzi Claire Wilcoxová, [1] "detektiv vyřeší případ, ale čtenář se nedozví jak. Řešení je poskytnuto románovým postavám, ale ne čtenáři".
Ouředník tedy využívá detektivního žánru, aby mohl „rozehrát“ své postavy a jejich příběhy, ale smysl jeho románu spočívá jinde: v odhalování duchaprázdnosti a absence mezilidské komunikace, která charakterizuje dnešní dobu. Jako i v jiných svých knihách i zde Ouředník maximálně těží z možností, které mu nabízí jazyk. V Ad acta najdeme množství "mluvného" materiálu: nikam nevedoucí dialogy důchodců, básně netalentovaného amatéra, seznamovací inzeráty, návod k údržbě bot, volební hesla, náhrobní nápisy, záznam policejního výslechu. Francouzský filozof Jean Montenot, autor obsáhlé studie, otištěné v revue Souvislosti (1/2012) [2] a převzaté do druhého českého vydání (Volvox Globator, 2016) charakterizuje Ad acta jako "falešnou detektivku a opravdový metafyzický thriller" a dodává: "Podobně jako v knihách Bohumila Hrabala, s nímž Ouředník sdílí stylistickou svěžest, je i v Ad acta zpochybněn samotný princip ukončení a svatosvatý zákon o niterné nezbytnosti literárního díla. Stejně jako u jeho předchůdce je i u Ouředníka vše především jazykovou rešerší. /.../ Stejně citlivý jako Hrabal k směšnosti, obsažené v obrazu lidského života, a k nemotorným pokusům lidí nalézt v něm přijatelné oikumenum, Ouředník, na rozdíl od Hrabala, nevnímá lidské pinožení jako víceméně povzbudivý projev vitality, nevěří v hegelovský Aufhebung života skrze vyprávění."
Recepce v Česku
Přijetí románu Ad acta českou literární kritikou bylo rozpolcené, možná i proto, že knížka je také sarkastickou kritikou současné české společnosti. V anketě Lidových novin o knihu roku pro ni hlasovali filozof Miroslav Petříček, šéfredaktor čtvrtletníku Aluze Jiří Hrabal, literární publicista Pavel Kotrla a redaktorka Českého rozhlasu Jana Klusáková. [3] Pozitivně se také vyjádřili Jan Staněk v Hostu, [4] Radim Kopáč v Právu, [5] Vojtěch Staněk na iLiteratuře [6] a Ladislava Chateau v Českém rozhlase. [7] Kriticky reagovali Petr Fischer v Hospodářských novinách, [8] Pavel Mandys v Týdnu [9] a Josef Chuchma v Mladé frontě dnes[10] (Chuchma své mínění poopravil u příležitosti druhého vydání [11] ).
"Ouředníkova kniha-provokace nebo kniha-žert dokazuje, že stejným textem lze navodit dojem, že neříkám nic, ale zároveň říct všechno podstatné." Radim Kopáč
"Patrik Ouředník na pozadí humorně napsaného detektivního románku kreslí obrazy našeho současného života. Výstižně zachytil plytkost a vyprázdněnost lidských vztahů..." Ladislava Chateau
"Nezbývá tedy než se kochat literaturou „samou“, umně vedeným vyprávěním, absurdními dialogy, intelektuálními jemnůstkami?" Josef Chuchma
"Možná ale, že sledujeme jen kostrbatý záznam nálady z doby, v níž se ztrácejí stará místa a známí lidé, kdy něco pořád mizí..." Petr Fischer
"Je toho docela hodně, co nás na stránkách jeho knihy zaujme a pobaví. Ale smysluplný celek to dohromady nedává." Pavel Mandys
Recepce v zahraničí
Na rozdíl od českých kritik, přijetí Ad acta v zahraničí bylo jednohlasně pozitivní. Jak připomíná Jovanka Šotolová, málokteré české knize se dostalo takové pozornosti. [12]
Recenze zdůrazňovaly hlavně originální pojetí, humor, ale i hloubku Ouředníkova románu o "bezvýchodnosti individuálních životů". [13]
V předním francouzském deníku Le Monde píše Eric Chevillard: "Naštěstí se mezi spisovateli občas vyskytnou sabotéři. Ti nedbají na spisovatelský katechismus, porušují moudré předpisy a zpřevracují pravidla, jak se jim umane. To vše s radostí i zdravou zavilostí proti svazujícímu systému, který infiltroval literaturu a tím i nepřímo vše ostatní. Takovým mistrem subverze je Patrik Ouředník." [14]
O "mistrovství subverze" hovoří také americká revue The Labyrinth of the City. [15]
Významný americký kritik Anderson Tepper označil Ad acta za "Čekání na Godota na březích Vltavy". [16]
Stejný obrat zvolil za název své kritiky nizozemský recenzent Adri Altink, který v Ad acta vidí "vynikající satiru" a "román o prázdnotě v mezilidské komunikaci, o marnosti naší existence, kterou se snažíme skrýt tím, že si vyprávíme příběhy". [17]
Americký magazín Books přirovnává Ouředníka k Thomasu Pynchonovi a mluví o "fascinující směsi žánrů".
Italský kritik Alessandro Mezzena Lona píše o "absolutní svobodě tvůrce" a srovnává Ouředníka s Bohumilem Hrabalem a Raymondem Queneauem: vedle stylu je spojuje i to, že se "obracejí na čtenáře, kteří čtou, protože chtějí myslet". [18]
Francouzská revue Lire nachází v knize "hlubokou meditaci o limitech románu". [19] Měsíčník Magazine littéraire ji charakterizuje jako "brilantní a zneklidňující" román. [20]
Týdeník Le Point mluví o "opravdovém literárním skvostu“, [21] magazín Toute la culture dokonce zvolil za název recenze titulek "Patrik Ouředník odročuje rozsudek nad evropskou literaturou“. [22]
Zahraniční vydání
- Ad acta. Kalligram, Budapest, 2009. ISBN 9788081011672
- Ad acta. Prozorec, Sofia, 2009. ISBN 9789547336407
- Case Closed. Dalkey Archive Press, Chicago, 2010. ISBN 9781564785770
- Classé sans suite. Allia, Paris, 2012. ISBN 9782844854322
- Ad acta. Dereta, Beograd, 2015. ISBN 9788664570312
- Caso irrisolto. Keller, Rovereto, 2016. ISBN 9788899911010
- Lieta ir slegta. Peter Gailis, Riga, 2016. ISBN 9789984334264
- Een afgedane zaak. Zirimiri, Amsterdam, 2017. ISBN 9789490042110
V chodu jsou překlady do rumunštiny, makedonštiny, turečtiny a arabštiny. [23]
Divadelní adaptace
Cartoucherie de Vincennes, Paříž, premiéra 4. 11. 2013.
Reference
- ↑ WILCOX, Claire. Czech Mate [online]. Bomb Magazine, 2010-06-09. Dostupné online.
- ↑ MONTENOT, Jean. Ad acta, ad arbitum [online]. Souvislosti, 2012. Dostupné online.
- ↑ Kniha roku 2006 [online]. Lidové noviny, 2007-01-06. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Jan. Zapomenutá vražda [online]. Host, 2007. Dostupné online.
- ↑ KOPÁČ, Radim. Co prozrazuje a co skrývá nová próza Patrika Ouředníka [online]. Právo, 2006-11-18. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Vojtěch. Lesk a bída jazyka českého [online]. iLiteratura.cz, 2006-12-05. Dostupné online.
- ↑ CHATEAU, Ladislava. Mozaika [online]. Český rozhlas, 2006-12-03. Dostupné online.
- ↑ FISCHER, Petr. Ouředníkův Královský gambit se čtenáři, [online]. Hospodářské noviny, 2006-11-28. Dostupné online.
- ↑ Pavel Mandys: Hra na schovávanou, Týden, 27.11.2006.
- ↑ CHUCHMA, Josef. Ouředníkovo marné hledání motivů a vraha [online]. Mladá fronta Dnes, 2006-11-20. Dostupné online.
- ↑ CHUCHMA, Josef. Neodložená Ad acta [online]. Lidové noviny, 2017-03-25. Dostupné online.
- ↑ ŠOTOLOVÁ, Jovanka. Ouředník, Patrik / Classé sans suite [online]. iliteratura.cz, 2012-12-01. Dostupné online.
- ↑ Jean Montenot, op. cit.
- ↑ CHEVILLARD, Eric. Mistr subverze [online]. Le Monde / Souvislosti, 2012-01-13. Dostupné online.
- ↑ Case Closed [online]. The Labyrinth of the City, 2010-06-28. Dostupné online.
- ↑ TEPPER, Anderson. Patrik Ourednik’s “Case Closed” [online]. Words without Borders, 2010. Dostupné online.
- ↑ ALTINK, Adri. Wachten op Godot aan de Moldau [online]. Literair Nederland, 2017-08-09. Dostupné online.
- ↑ MEZZENA, Alessandro. L’anarchico scrivere di Patrik Ourednik [online]. Il Piccolo, 2017-03-29. Dostupné online.
- ↑ CLAVEL, André. Absurdités tchèques [online]. Lire, 2012. Dostupné online.
- ↑ FAUCONNIER, Bernard. Un épineux dossier [online]. Le Magazine littéraire, 2012. Dostupné online.
- ↑ DE TILLY, Marine. Le silence aussi [online]. Le Point, 2012/01/30. Dostupné online.
- ↑ Rozhovor s Matějem Petrů. Souvislosti, 1, 2012
- ↑ Zdroj: Agentura Pluh, 12. 4. 2018.
Literatura
Barbora Prudilová: Vybrané prózy Patrika Ouředníka a jejich ohlas v českém a francouzském tisku. Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Český jazyk a literatura, 2012.