A posteriori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

A posteriori je latinské spojení („z pozdějšího“), které v kontextu označuje poznání „ze zkušenosti“. Aposteriorní poznání je tedy empirické poznání. Protikladem aposteriorního poznání je poznání apriorní. Přírodní a společenské vědy jsou označovány za aposteriorní discipliny, na rozdíl od matematiky, logiky a praxeologie, které jsou označovány za odvětví apriorní.

Avšak aplikace matematiky a logiky mohou být v exaktních vědách chápány jako apriorní i aposteriorní: Matematicky nebo logicky formulované (reprezentované) hypotézy mohou předpovídat výskyt objektů a průběh procesů a aposteriorní datová verifikace hypotézy potvrzuje její platnost, vždy však v určité oblasti její platnosti t. j. v rozsahu hodnot veličin a parametrů v hypotéze se vyskytujících. Příkladem kombinace apriorních a aposteriorních kroků je fyzika částic, kde apriorní hypotéza specifikuje, na co má být experiment zaměřen, a poté výsledek experimentu hypotézu ověřuje, vyvrací nebo nerozhodne, nedá potřebnou odpověď. Významnou roli ve vědě hraje rovněž apriorní a aposteriorní pravděpodobnost (vizte článek podmíněná pravděpodobnost).

Aposteriorní poznání zahrnuje tedy veškeré zkušenostní poznání člověka. Názor, že aposteriorní poznání je jediné, jehož kladnou pravdivostní hodnotu lze dotvrdit, zastával zvláště v 17. století empirismus.

Související články[editovat | editovat zdroj]