Třída Landsort
Třída Landsort | |
---|---|
Ven (M 76) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Švédské námořnictvo Singapurské námořnictvo |
Typ | minolovka |
Lodě | 11 |
Osud | aktivní (2022) |
Předchůdce | třída Gåssten |
Nástupce | třída Styrsö |
Technické údaje | |
Výtlak | 310 t (standardní) 360 t (plný)[1] |
Délka | 43,2 m (mezi svislicemi) 47,5 m (max.) |
Šířka | 9,6 m |
Ponor | 2,3 m |
Pohon | 4 diesely 2 cykloidní pohony |
Rychlost | 15 uzlů |
Dosah | 2000 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 26 |
Výzbroj | 1× 40mm kanón 2× 7,62mm kulomet (2×1) 4× Saab ELMA (4×9) RBS-70 (8 střel) |
Radar | Terma Scanter 009 |
Sonar | Thomson-CSF TSM 2022 |
Třída Landsort je třída pobřežních minolovek švédského námořnictvo. Celkem pro něj bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Ve službě jsou od roku 1984. Později bylo pět minolovek rozsáhle modernizováno a přeznačeno na třídu Koster. Jediným zahraničním uživatelem třídy je singapurského námořnictva se čtyřmi plavidly označenými jako třída Bedok.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Pro švédské námořnictvo bylo celkem postaveno sedm minolovek této třídy. První dvě jednotky byly objednány roku 1981. Všechna plavidla postavila domácí loděnice Kockums (dříve Karlskronavarvet) v Karlskroně. Do služby plavidla vstupovala v letech 1984–1992.[1]
Singapur jako jediný zahraniční uživatel třídy Landsort objednal stavbu čtyř jednotek. První postavila loděnice Kockums přímo ve Švédsku a ostatní tři sestavila z dodaných prefabrikátů singapurská loděnice STM v Jurongu. Všechny byly do služby přijaty roku 1995.[2]
Jednotky třídy Styrsö:[1]
Jméno | Uživatel | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Landsort (M 71) | Švédsko | 1981 | 22. listopadu 1982 | 19. března 1984 | Aktivní. |
Arholma (M 72) | Švédsko | 1982 | 10. října 1984 | 23. listopadu 1984 | Aktivní. |
Koster (M 73) | Švédsko | 1984 | 16. ledna 1986 | 30. května 1986 | Aktivní. |
Kullen (M 74) | Švédsko | 1985 | 15. srpna 1986 | 3. července 1987 | Aktivní. |
Vinga (M 75) | Švédsko | 1986 | 14. srpna 1987 | 22. listopadu 1987 | Aktivní. |
Ven (M 76) | Švédsko | 1987 | 18. srpna 1988 | 12. prosince 1988 | Aktivní. |
Ulvön (M 77) | Švédsko | 1988 | 4. března 1992 | 9. října 1992 | Aktivní. |
Bedok (M 105) | Singapur | 1991 | 24. června 1993 | 7. října 1995 | Aktivní. |
Kallang (M 106) | Singapur | 1992 | 29. ledna 1994 | 7. října 1995 | Aktivní. |
Katong (M 107) | Singapur | 1992 | 8. dubna 1994 | 7. října 1995 | Aktivní. |
Pungol (M 108) | Singapur | 1992 | 16. července 1994 | 7. října 1995 | Aktivní. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Třída Landsort
[editovat | editovat zdroj]Minolovky zanechávají malou akustickou, elektromagnetickou i magnetickou stopu. Jejich trup je vyroben ze sklolaminátu a je odolný vůči podvodním výbuchům. Součástí vybavení je minolovný systém Saab Systems 9MJ400, navigační radar Scanter 009, elektro-optický systém TVT-100, systém elektronického boje Matilde, dva vrhače klamných cílů Saab Systems Philax a trupový sonar Thomson-CSF TSM2022. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden příďový 40mm kanón Bofors a dva 7,62mm kulomety. K napadání ponorek plavidla nesou čtyři devítihlavňové salvové vrhače hlubinných pum Saab ELMA s dosahem 350 metrů. K obraně proti vzdušnému napadení slouží osm přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS-70. K vyhledávání a likvidaci min slouží dálkově ovládané podmořské prostředky Sea Owl, tři dálkově ovládané hladinové prostředky SAM a dále akustické, magnetické a mechanické traly. Vybaveny byly rovněž dekompresní komorou pro potápěče. Pohonný systém tvoří čtyři diesely Saab-Scania DSI-14 o výkonu 1440 hp, pohánějící dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Elektřinu dodávají tři generátory. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů.[1] Ekonomická rychlost je 12 uzlů.[3] Dosah je 2000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Třída Bedok
[editovat | editovat zdroj]Singapurské minolovky se lišily zejména skladbou elektroniky. Dostaly systém řízení palby Saab Systems 9LV100, radar Norcontrol DB2000, minolovný systém Ibis V (Thomson-CSF TSM 2061), vrhače klamných cílů Shield Mk.III a sonar Thomson-CSF TSM2022. Na palubě byla instalovány dekompresní komora. K vyhledávání a likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podmořské prostředky ECA Group PAP-104 Mk.5 a akustické, magnetické a mechanické traly. Vyzbrojeny byly jedním 40mm/70 kanónem a čtyřmi 12,7mm kulomety.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Roku 2003 byla dokončena úprava minolovek Kullen a Ven pro nasazení v mezinárodních misích. Modernizace se zaměřila na bojový řídící a pohonný systém.[3]
Roku 2004 získala loděnice Kockums kontrakt na střednědobou modernizaci zbývajících pěti jednotek třídy Landsort. Práce proběhly v letech 2005–2009 a následně bylo oněch pět modernizovaných minolovek přejmenováno na třídu Koster.[3] Modernizace zahrnovala nový bojový řídící systém Saab Systems 9LV200 Mk.2, integrovaný minolovný systém IMCMS-S (Integrated Mine Counter Measure System), navigační radar Bridgemaster, elektro-optický systém ARTE-726 a trupový sonar Atlas Elektronik HMS-12M. Instalovány byly rovněž dálkově ovládané podvodní prostředky pro vyhledávání a ničení min Saab Double Eagle Mk.3 a Atlas Elektronik Sea Fox. Novou hlavní výzbroj představuje nový 40mm/70 kanón Sea Trinity ve stealth tvarované věži.[1]
Na všech singapurských minolovkách byl v letech 2009-2014 40mm kanón nahrazen jedním 25mm/75 kanónem Mk.38. Vybavení plavidel rozšířil minolovný radar Thales DUBM-44 a dálkově ovládané prostředky pro likvidaci min ECA Group K-Ster.[2]
Zahraniční uživatelé
[editovat | editovat zdroj]- Singapurské námořnictvo – Roku 1995 zařadilo čtyři jednotky této třídy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f LANDSORT inshore minesweepers/minehunters (1984-1992) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BEDOK minehunters (1995) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Landsort / Koster Class Minehunter [online]. Naval-technology.com [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Landsort na Wikimedia Commons