µClinux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
µClinux

An iPod booting iPodLinux, based on µClinux
Aktuální verze uClinux 3.4.0-uc0 (20. červen 2012)
Operační systém Linux
Typ softwaru Linuxové jádro
Web www.uClinux.org

µClinux představoval fork linuxového jádra pro mikrokontroléry (ve vestavěných systémech) bez jednotky správy paměti (MMU).[1] Jednotka pro správu paměti byla začleněna do hlavní vývojové linie až od verze 2.5.46.[2] V rámci projektu stále pokračuje pro mikrokontroléry vývoj patchů a nástrojů.

Znaky "µC" v názvu se vyslovují jako "you-see-Linux" (česky: vidíš-Linux), nikoli jako písmeno řecké abecedy .

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původními autory µClinuxu z roku 1998 jsou D. Jeff Dionne a Kenneth Albanowski. Při vzniku byl µClinux (ve verzi jádra 2.0.33) určen pro vestavěné procesory řady Motorola 680x0 série DragonBall (zejména na sérii 68EZ328 využívanou v Motorola PalmPilotovi). Po vydání této počáteční verze se komunita vývojářů rychle rozrostla a rozšířila projekt s pomocí nového Linuxového jádra i na ostatní mikroprocesorová zařízení. Na začátku roku 1999 byla přidána podpora pro rodinu vestavěných mikroprocesorů Freescale ColdFire od Motoroly. Podpora pro architekturu procesorů ARM byla přidána až později.

Novější verze µClinuxu využívají jádro ve verzi 2.4 nebo 2.6 (původně bylo využíváno jádro verze 2.0). Michael Leslie a Evan Stawnyczy zavedli do µClinuxu Linuxové jádro ve verzi 2.4 (z původního 2.0.36) v průběhu jejich práce na Rt-Controleru. Verze 2.2 Linuxového jádra nebyla v µClinuxu nikdy implementována.

Pro širší podporu procesorových architektur je v µClinuxu od verze 2.5.46 implementována aktuální verze jádra. V tomto ohledu µClinux v podstatě již není samostatný fork Linuxu. Greg Ungerer (který zavedl podporu µClinuxu pro rodiny procesorů Motorola ColdFire) i nadále udržuje a aktivně prosazuje zachování podpory pro µClinux do verze Linuxového jádra 2.6.

Projekt pokračuje ve vývoji záplat a podpoře nástrojů pro užívání Linuxu na mikrokontrolérech. µClinux má podporu pro mnoho architektur, a tvoří základ mnoha výrobků, jako jsou routery, bezpečnostní kamery, DVD přehrávače nebo MP3 přehrávače, VoIP telefonní ústředny, scannery a čtečky karet.

Podporované architektury[editovat | editovat zdroj]

Aktuální seznam obsahuje:

Aktuální vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kvalita podpory se liší, přičemž některé verze již aktivně podporovány nejsou. Podpora pro ARM byla nedávno omezena, většina podpory se zaměřuje na novější verze jádra (od v. 2.6). Vývoj pro některé architektury se odehrává mimo komunitu µClinuxu (typicky kvůli komerčním zájmům), stejně tak pro některé typy architektur nemusí být zdrojové kódy µClinux použitelné.

Ačkoli µClinux v užším slova smyslu reprezentuje pouze jádro systému, vznikla v rámci projektu standardní knihovna jazyka C nazývaná uClibc (v současné době odděleně vyvíjená) a stejně tak bylo vytvořeno základní uživatelské rozhraní k ovládání vestavěných systémů s názvem "µClinux-dist".

Softwarový balík "µClinux-dist" obsahuje základní knihovny, nástroje a aplikace. Ty jsou zavedeny a konfigurovány v jádře a jsou viditelné v kořenovém souborovém systému.

Projekt µClinux je šířen pod licencí GNU GPL, stejně jako každé jiné rozšíření Linuxového jádra (i ve formě patchů).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku μClinux na anglické Wikipedii.

  1. D. Jeff Dionne, Michael Durrant uClinux Description [online]. [cit. 2007-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Greg Ungerer. uClinux Main Line Announcement [online]. [cit. 2008-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]