Žeranovice (zámek)
| Zámek Žeranovice | |
|---|---|
 Pohled na zámek od západu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, novogotický |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1852 |
| Stavebník | Kotulínští z Kotulína |
| Další majitelé | Říkovští z Dobrčic, Žerotínové, Elbognerové z Unterschönfeldu, Prokopové z Rabštejna, Gugenbergové, Nádasdyové, Seilern-Aspang |
| Současný majitel | Obec Žeranovice |
| Poloha | |
| Adresa | Žeranovice 1,  Česko |
| Souřadnice | 49°17′30,7″ s. š., 17°36′9,32″ v. d. |
  zámek Žeranovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25370/7-6195 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Žeranovice se nachází ve stejnojmenné obci, ležící asi 5 km jihovýchodně od centra města Holešova v okrese Kroměříž. Novogoticky upravená stavba slouží potřebám obecního úřadu, část přízemí je zařízena jako restaurace. Od 3. května 1958 je objekt chráněn coby kulturní památka pod č. 25370/7-6195.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem současného zámku byla tvrz, kterou v roce 1629 získal Albrecht Kotulínský z Kotulína.[2] Patrně za Kotulínských byla žeranovická tvrz před polovinou 17. století přebudována na renesanční zámek.[3] Od roku 1661 patřily Žeranovice rodu Říkovských z Dobrčic, od nichž je v roce 1677 odkoupila Františka Eleonora Podstatská z Prusinovic (†1689), jež je obratem intabulovala své nevlastní dceři Marii Alžbětě Sidonii ze Žerotína (†1699).[4] Po Žerotínech se majitelé panství rychle střídali; v letech 1691–1719 statek drželi Elbognerové z Unterschönfeldu, po nich Prokopové z Rabštejna (1719–1736), dále Gugenbergové (1736–1768) a nakonec uherští Nádasdyové (1768–1792).[2] Od nich Žeranovice koupil Kristián August hrabě Seilern-Aspang (1717–1801), majitel sousedních panství Lukov a Přílepy. Na počátku 19. století měl zámek podobu čtyřkřídlé stavby, jejíž vstupní průčelí bylo přivráceno směrem k jihu. Součástí zámeckého areálu byly rovněž hospodářské budovy. [3]
Kristiánův vnuk, Karel Maxmilián hrabě Seilern-Aspang (1825–1905), nechal architektem Friedrichem staré renesanční sídlo novogoticky přestavět.[3] Roku 1852 tak bylo zcela strženo jižní křídlo, objekt obdržel hladké fasády a část východního křídla získala podobu mohutné čtyřboké věže o dvou poschodích. Na nádvorní straně severního křídla v prvním poschodí byla zřízena dřevěná krytá chodba. Seilernové o zámek přišli v rámci první pozemkové reformy, kdy byl zcela rozparcelován přilehlý hospodářský dvůr a zámek připadl rodině Pálkových.[3] Pálkovi, jako poslední soukromí majitelé, pak zámek v 50. letech 20. století prodali obci, jež nechala stavbu zrekonstruovat a adaptovat pro potřeby MNV.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Zámek má podobu trojkřídlé budovy, situované na mírném návrší uprostřed obce. Vzhled byl ovlivněn novogotickou přestavbou, vrchní části západního a východního křídla jsou zakončeny cimbuřím, severní křídlo člení podstřešní římsa. Okna jsou zdobena částečným orámováním. Severní a jižní stranu zámku obklopuje nevelká zahrada. Ve sklepních prostorách a některých přízemních místnostech jsou dosud zachovány křížové a valené klenby.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 451–452.
- ↑ a b c d MUSIL, František. Neznámé zámky Moravy a Slezska. 1. vyd. Ostrava: Šmíra-Print, 2015. ISBN 978-80-87427-97-2. S. 562–565.
- ↑ LASZTOVICZA, Pavel. Několik poznámek k životopisu Františky Eleonory Podstatské z Prusinovic. Valašsko. Vlastivědná revue. 2019, roč. 42, čís. 1, s. 4–6.