Španěl (holub)
| Španěl | |
|---|---|
 Německý výstavní holub červeně plavý pruhový | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Německo |
| Využití | okrasný chov |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | kolem 500 g[1] |
| Tělesný rámec | střední |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | Bradavičnatí holubi, užitkoví holubi |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
Španěl, též španiér, je plemeno holuba domácího. Je to středně velký holub s vodorovně neseným trupem a lehce klenutou hlavou, která plynule přechází v dlouhý silný zobák. Je buďto řazen mezi bagdety, do plemenné skupiny bradavičnatých holubů, nebo mezi holuby užitkové.[1] Je chován především v Německu, navzdory svému názvu nemá toto plemeno se Španělskem nic společného.[1] V Česku se používá především pro osvěžení krve moravské bagdety, čistokrevně je chován vzácně. V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny užitkových holubů a je zapsán pod číslem 0046.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Španěl je podobný moravské badgetě a bagdetě štajnhajmské,[2] se kterou je příbuzný.[1] Mezi jeho další předky patří norimberská bagdeta.[1] Od moravské bagdety se odlišuje především menší velikostí a nepřítomností chocholky, od norimberské bagdety ne tak dokonalými tělesnými tvary.
Je to středně velký holub s hmotností pohybující se kolem 500 g.[1] Hlava je úzká, jen mírně klenutá, zobák je dlouhý, plynule navazuje na linii čela a na špičce je mírně zahnutý. Měl by být světlý, jen u černých a modrých rázů se připouští i tmavší zbarvení. Ozobí je ploché, má srdcovitý tvar a narůžovělou barvu. Oči jsou většinou oranžové, bílí holubi mají oční duhovku tmavou, obočnice jsou dvojité a živě červené.
Krk španěla je středně dlouhý, široce nasedá na trup a směrem k hlavě se zužuje. Hrdlo je dobře vykrojené, ohryzek typický pro plemena bagdet tento holub nemá. Trup je ve srovnání s moravskou bagdetou drobnější, hruď je široká, ale neklene se dopředu, hřbet je jen lehce skloněný dozadu. Křídla i ocas jsou středně dlouhé, křídla jsou těsně přitažená k tělu a ocas je nesený téměř vodorovně. Nohy jsou poměrně široce nasazené, středně dlouhé, s neopeřenými běháky a prsty.
Na opeření nejsou kladeny zvláštní požadavky, ale španěl se ve srovnání s jinými bagdetami chová ve větším množství barevných i kresebných rázů.[1] Chová se v barvě plnobarevné černé, červené a žluté, modré pruhové a bělopruhé, černé a červené bělopruhé, v rázu černém sedlatém, červeném a žlutém běloštítném a jako černý, červený a žlutý tygr.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu španěl na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Španiér, s. 166.
- ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Kombinovaný chov užitkovo-okrasný, s. 189.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2.