Giacolettův model: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vytvoření článku překladem z angličtiny
značka: možný podpis v článku
(Žádný rozdíl)

Verze z 28. 9. 2023, 12:05

Giacolettův model je náhradní schéma často používané pro analýzu chování bipolárních tranzistorů a polem řízených tranzistorů pro malé signály, které popsal v roce 1969 L.J. Giacoletto.[1] Pro nízkofrekvenční obvody je velmi přesný a přidáním vhodných mezielektrodových kapacit a dalších parazitních parametrů může být rozšířen pro vyšší frekvence.

Parametry bipolárních tranzistorů

Giacolettův model je linearizovaná aproximace dvojbranu, kterým se modeluje bipolární tranzistor. Nezávislými proměnnými modelu jsou

  • – napětí malého signálu mezi bází a emitorem (napětí báze-emitor)
  • – napětí kolektor-emitor

závislými proměnnými jsou

  • – proud báze malého signálu
  • – proud kolektoru.[2]

V článku je dodržována obyvyklá konvence, podle které se stejnosměrné veličiny označují velkými písmeneny a charakterizují chování v ustáleném stavu (statické hodnoty), zatímco střídavé veličiny se označují malými písmeneny udávající dynamické (okamžité) hodnoty. V české literatuře se napětí označuje symbolem U příp. u, v anglické (a na obrázcích v tomto článku) symbolem V příp. v.

Zjednodušený model

Obrázek 1: Zjednodušený nízkofrekvenční Giacolettův model bipolárního tranzistoru.

Obrázek 1 znázorňuje základní nízkofrekvenční Giacolettův model bipolárního tranzistoru. Používá tyto parametry:

  • Transkonduktance
kterou lze v jednoduchém modelu vyjádřit vztahem ,[3] kde:
  • Vstupní odpor , kde:
  • je stejnosměrný proud báze.
  • je stejnosměrný proudový zesilovací činitel (v modelu h-parametrů označovaný h21e nebo hfe). Závisí na typu tranzistoru, a lze jej nalézt v katalogovém listu.
  • Výstupní odpor způsobený Earlyho efektem ( je Earlyho napětí).

Odvozené parametry

  • Výstupní konduktance gce je převrácená hodnota výstupního odporu ro:
    • .
  • Transresistance rm je převrácená hodnota transkonduktance:
    • .

Úplný model

Obrázek 2: Úplný Giacolettův model

Úplný model zavádí virtuální elektrodu B' tak, aby bylo možné samostatně reprezentovat odpor báze rbb (objemový odpor mezi bázovou elektrodou a aktivní oblastí báze pod emitorem) a rb'e (reprezentující proud báze potřebný pro vyrovnání rekombinace minoritních nosičů v oblasti báze). Ce je difuzní kapacita reprezentující zásobu minoritních nosičů v bázi. Pro reprezentaci Earlyho efektu a Millerova efektu jsou zavedeny zpětnovazební složky rb'c a Cc.[4]

Parametry tranzistoru MOS

Obrázek 3: Zjednodušený, nízkofrekvenční Giacolettův MOSFET model.

Na obrázku 3 je základní nízkofrekvenční Giacolettův model pro MOSFET. Model používá následující parametry:

je transkonduktance, která je v Shichmanově–Hodgesově modelu vyčíslená pomocí proudu elektrodou drain v pracovním bodě (anglicky Q-point):[5]

,

kde:

  • je klidový proud elektrodou drain,
  • je prahové napětí (napětí potřebné pro vytvoření vodivého kanálu mezi elektrodami source a drain) a
  • je napětí mezi elektrodami hradlo a source.

Výraz ve jmenovateli udává, o kolik je napětí mezi hradlem a elektrodou a soure vyšší než prahové napětí, se anglicky obvykle nazývá overdrive voltage , v anglické literatuře spíše .

je výstupní odpor způsobený modulací délky kanálu spočítaný pomocí Shichmanova–Hodgesova modelu jako

použitím aproximace parametru λ modulace délky kanálu:[6]

.

Parametr UE je závislý na technologii (pro technologii 65 nm je asi 4 V/μm[7]) a L je délka kanálu source-drain.

Konduktance elektrody drain je převrácenou hodnotou výstupního odporu:

.

Odkazy

Poznámky

  1. Giacoletto 1969.
  2. Jaeger a Blalock 2004, Section 13.5, především Eqs. 13.19.
  3. Jaeger a Blalock 2004, Eq. 5.45 str. 242 a Eq. 13.25 str. 682.
  4. Cheruku a Krishna 2008.
  5. Jaeger a Blalock 2004, Eq. 4.20 str. 155 a Eq. 13.74 str. 702.
  6. Sansen 2006, §0124, str. 13.
  7. Sansen 2006.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hybrid-pi model na anglické Wikipedii.

  • CHERUKU, Dhaarma Raj; KRISHNA, Battula Tirumala, 2008. Electronic Devices And Circuits. India: Pearson Education. ISBN 8131700984. 
  • GIACOLETTO, L.J., 1969. Diode and transistor equivalent circuits for transient operation. IEEE Journal of Solid-State Circuits. Roč. 4, čís. 2. Dostupné online. 
  • JAEGER, R.C.; BLALOCK, T.N., 2004. Microelectronic Circuit Design. 2. vyd. New York: McGraw-Hill. Dostupné online. ISBN 978-0-07-232099-2. 
  • SANSEN, W. M. C., 2006. Analog Design Essentials. Dordrecht: Springer. Dostupné online. ISBN 978-0-387-25746-4. 

Související články