Krvavý zákoník: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Trest smrti za použití HotCat |
Rozšíření a více zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
V [[Novověk|novověku]] začala přísnost zákonů stoupat. Za [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] bylo pouze 10 aktů, za které hrozil trest smrti: velezrada (což bylo i padělání peněz), zrada, vražda, znásilnění, pirátství, žhářství (pouze u lidských obydlí a míst, kde se skladují zemědělské plodiny), zpronevěření majetku svého nadřízeného, krádež koní (v té době jich bylo nedostatek), vykradení kostela a vyloupení lidského obydlí.<ref name=":0" /> K nim se později za jeho vlády přidala sodomie a čarodějnictví. V porovnání s následujícím "obdobím Krvavého zákoníku" to byl spíše jen klid před bouří.<ref name=":1" /> |
V [[Novověk|novověku]] začala přísnost zákonů stoupat. Za [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] bylo pouze 10 aktů, za které hrozil trest smrti: velezrada (což bylo i padělání peněz), zrada, vražda, znásilnění, pirátství, žhářství (pouze u lidských obydlí a míst, kde se skladují zemědělské plodiny), zpronevěření majetku svého nadřízeného, krádež koní (v té době jich bylo nedostatek), vykradení kostela a vyloupení lidského obydlí.<ref name=":0" /> K nim se později za jeho vlády přidala sodomie a čarodějnictví. V porovnání s následujícím "obdobím Krvavého zákoníku" to byl spíše jen klid před bouří.<ref name=":1" /> |
||
Roku 1688, který historici berou jako začátek krutých trestů, zde bylo již 50 činů ústících v trest smrti. Mnohé byly i v tehdejší době ne moc pochopitelné, např. poškození Westminster Bridge. |
Roku 1688, který historici berou jako začátek krutých trestů, zde bylo již 50 činů ústících v trest smrti. Mnohé byly i v tehdejší době ne moc pochopitelné, např. poškození Westminster Bridge či míti začerněnou tvář v nočních hodinách.<ref name=":1" /> |
||
Roku 1699 byl schválen obvzlášť přísný zákon ''The Shoplifting Act'', který uděloval trest smrti každému, kdo ukradl v obchodě cokoli o hodnotě vyšší než tři šilinky.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Roku 1699 byl schválen obvzlášť přísný zákon ''The Shoplifting Act'', který uděloval trest smrti každému, kdo ukradl v obchodě cokoli o hodnotě vyšší než tři šilinky.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
''An Act for better preventing the horrid Crime of Murder'' vyžadoval od roku 1751, aby vrah byl popraven den po vyřknutí rozsudku spolu s každým, kdo se ho pokusil osvobodit.<ref>{{Citace elektronické monografie |
''An Act for better preventing the horrid Crime of Murder'' vyžadoval od roku 1751, aby vrah byl popraven den po dnu vyřknutí rozsudku spolu s každým, kdo se ho pokusil osvobodit. Pokud se měla poprava konat v neděli, byla odložena na pondělí. Jeho tělo nebylo hned pohřbeno, ale v okovech veřejně vystaveno, zda nebylo použito na vědecké účely.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = The Statutes Project |
| titul = The Statutes Project |
||
| url = https://statutes.org.uk/site/the-statutes/eighteenth-century/1751-25-geo2-c37-murder-act/ |
| url = https://statutes.org.uk/site/the-statutes/eighteenth-century/1751-25-geo2-c37-murder-act/ |
||
| Řádek 68: | Řádek 68: | ||
| datum přístupu = 2020-10-11 |
| datum přístupu = 2020-10-11 |
||
| jazyk = en-GB |
| jazyk = en-GB |
||
}}</ref><ref name=":3">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Tarlow |
|||
| jméno = Sarah |
|||
| příjmení2 = Battell Lowman |
|||
| jméno2 = Emma |
|||
| titul = Murder and the Law, 1752–1832 |
|||
| url = https://doi.org/10.1007/978-3-319-77908-9_4 |
|||
| editoři = Sarah Tarlow, Emma Battell Lowman |
|||
| vydavatel = Springer International Publishing |
|||
| místo = Cham |
|||
| edice = Palgrave Historical Studies in the Criminal Corpse and its Afterlife |
|||
| strany = 87–114 |
|||
| isbn = 978-3-319-77908-9 |
|||
| doi = 10.1007/978-3-319-77908-9_4 |
|||
| poznámka = DOI: 10.1007/978-3-319-77908-9_4 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| Řádek 75: | Řádek 91: | ||
| url = https://community.dur.ac.uk/4schools.resources/Crime/Bloodycode.htm |
| url = https://community.dur.ac.uk/4schools.resources/Crime/Bloodycode.htm |
||
| datum přístupu = 2020-10-11 |
| datum přístupu = 2020-10-11 |
||
}}</ref> Též se velmi zredukoval počet zločinů, kde mohl obviněný aplikovat "kněžské privilegium", což byla i známá klička v zákoně, jelikož obviněný nemusel vůbec být jakkoli spojen s církví, ba jen být schopen přečíst verš z Bible. |
}}</ref> Též se velmi zredukoval počet zločinů, kde mohl obviněný aplikovat "kněžské privilegium", což byla i známá klička v zákoně, jelikož obviněný nemusel vůbec být jakkoli spojen s církví, ba jen být schopen přečíst verš z Bible.<ref name=":1" /> |
||
== Motivace == |
== Motivace == |
||
| Řádek 87: | Řádek 103: | ||
| jazyk = en-US |
| jazyk = en-US |
||
| datum přístupu = 2020-10-11 |
| datum přístupu = 2020-10-11 |
||
}}</ref> Anglická vládnoucí elita začínala být dominována bohatými, kteří se obávali, že je mnohem více důvodů proč krást, a stupňující se přísnost zákonů je interpretována jako radikální způsob jak naučit občanstvo nedotknutelnosti [[Vlastnické právo|vlastnických práv]] a upevnit nový způsob fungování společenské hierarchie. Trest se vykonával veřejně, často i se stovkami přihlížejících, a účel byl ani ne potrestat zločince, jako odradit potencionálního. Jak prohlásil George Savile: "Lidé nejsou popravování pro odcizení koní, ba aby se koně [dále] nekradly".<ref name=":1" /> |
}}</ref> Anglická vládnoucí elita začínala být dominována bohatými, kteří se obávali, že je mnohem více důvodů proč krást, a stupňující se přísnost zákonů je interpretována jako radikální způsob jak naučit občanstvo nedotknutelnosti [[Vlastnické právo|vlastnických práv]] a upevnit nový způsob fungování společenské hierarchie. Trest se vykonával veřejně, často i se stovkami přihlížejících, a účel byl ani ne potrestat zločince, jako odradit potencionálního. Jak prohlásil George Savile: "Lidé nejsou popravování pro odcizení koní, ba aby se koně [dále] nekradly".<ref name=":1" /> |
||
Rozvoj novin též dost napomohl vyvolání paniky ohledně morálky, jelikož články o vraždách byli mezi lidmi populární a to vedlo k společenskému akceptování více krutých trestů pro zločince.<ref name=":3" /> |
|||
== Skutečný rozsah poprav a efektivita zákonů == |
== Skutečný rozsah poprav a efektivita zákonů == |
||
Lidé v soudním systému neviděli zločince stejně černě jako zákonodárci. Regionální rozdíly byly obrovské. Tento protikriminální trend ve společnosti minul více zaostalé oblasti mimo [[Londýn]] a okolí, kde soudci následkem udělovali milost mnohokrát častěji. Mezi lety 1760–1775 za majetkově trestnou činnost dostalo v Londýně pardon 52 % odsouzených, ve venkovských oblastech dokonce 84 %. Soudce někdy i překročil zákon, aby ušetřil trestance nejvyššího trestu. Zákoník byl |
Lidé v soudním systému neviděli zločince stejně černě jako zákonodárci. Regionální rozdíly byly obrovské. Tento protikriminální trend ve společnosti minul více zaostalé oblasti mimo [[Londýn]] a okolí, kde soudci následkem udělovali milost mnohokrát častěji. Mezi lety 1760–1775 za majetkově trestnou činnost dostalo v Londýně pardon 52 % odsouzených, ve venkovských oblastech dokonce 84 %. Soudce někdy i překročil zákon, aby ušetřil trestance nejvyššího trestu. Zákoník byl dostatečně efektivní pouze u vražd, kde milost byla privilegiem pouze 8 % vrahů.<ref name=":3" /> |
||
V Londýně, kde byl hrdelní čas nejběžnější, popravy snižovaly místní populaci o 0,00385 % každý rok. To je až stonásobně častěji než v současných státech, kde je trest smrti praktikován. V blízkém [[Essex|Essexu]] bylo 2,5x méně popravených ročně, v [[Hertfordshire]] 2,4x a v [[Surrey]] 1,9x. |
V Londýně, kde byl hrdelní čas nejběžnější, popravy snižovaly místní populaci o 0,00385 % každý rok. To je až stonásobně častěji než v současných státech, kde je trest smrti praktikován. V blízkém [[Essex|Essexu]] bylo 2,5x méně popravených ročně, v [[Hertfordshire]] 2,4x a v [[Surrey]] 1,9x. |
||
| Řádek 102: | Řádek 120: | ||
| datum přístupu = 2020-10-11 |
| datum přístupu = 2020-10-11 |
||
}}</ref>, a celé soudní řízení se vedlo v řeči vládnoucích podmaněnému Skotsku a Walesu. |
}}</ref>, a celé soudní řízení se vedlo v řeči vládnoucích podmaněnému Skotsku a Walesu. |
||
== Zmírnění zákoníku == |
|||
V 19. století si už i vládnoucí třída uvědomovala neschopnost systému. Sir Samuel Romilly byl mezi hlavou hnutí volající po odvolání zákonů nařizující trestu smrti s výjimkou vraždy a velezrady, i když se jeho úplného zrušení nedožil.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = ROMILLY, Sir Samuel (1757-1818), of Russell Square, Mdx. and Tanhurst, Surr. {{!}} History of Parliament Online |
|||
| periodikum = www.historyofparliamentonline.org |
|||
| url = http://www.historyofparliamentonline.org/volume/1790-1820/member/romilly-sir-samuel-1757-1818 |
|||
| datum přístupu = 2020-10-12 |
|||
}}</ref> |
|||
''Corruption of Blood Act'' zrušil státní výhradu na veškeré dědictví popraveného s výjimkou velezrady, zrady a vraždy.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = The Statutes Project |
|||
| url = https://statutes.org.uk/site/the-statutes/nineteenth-century/1814-54-george-3-c-145-corruption-of-blood-act/ |
|||
| datum vydání = 2018-08-14 |
|||
| datum přístupu = 2020-10-12 |
|||
| jazyk = en-GB |
|||
}}</ref> O devět let později roku 1823 ''Judgement of Death Act'' umožnil soudu neposlat odsouzeného na smrt a zvolit mírnější trest, i když de jure byl trest smrti zapsán do záznamu.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = The Statutes Project |
|||
| url = https://statutes.org.uk/site/the-statutes/nineteenth-century/1823-4-george-4-c-48-judgement-of-death-act/ |
|||
| datum vydání = 2019-01-21 |
|||
| datum přístupu = 2020-10-12 |
|||
| jazyk = en-GB |
|||
}}</ref> |
|||
Definitivní konec Krvavého zákoníku je rok 1861, kdy reforma ''Criminal Law Consolidation Acts'' stvrdila další snížení zločinů končící oběšením na pět: velezradu, žhářství v královském přístavu, vraždu, "pirátství s násilím" a nutné opatření v době války (viz <ref>https://www.legislation.gov.uk/ukpga/Will4and1Vict/7/88/section/II/enacted</ref>). Mrtvola popraveného nemohla být veřejně vystavena.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Lords Hansard text for 12 Feb 1998 (180212-26) |
|||
| periodikum = publications.parliament.uk |
|||
| url = https://publications.parliament.uk/pa/ld199798/ldhansrd/vo980212/text/80212-26.htm |
|||
| datum přístupu = 2020-10-12 |
|||
}}</ref><ref>https://www.legislation.gov.uk/ukpga/Vict/24-25/100/enacted</ref> |
|||
Od roku 1998 byla zrušena i poslední výjimka za vlastizradu a "pirátství s násilím", tudíž dnes není možno být v Británii odsouzen k trestu nejvyššímu, pokud není vyhlášen válečný stav.<ref>https://www.legislation.gov.uk/uksi/2004/1574/article/2/made</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Article 1 of the Thirteenth Protocol: Abolition of the death penalty {{!}} Equality and Human Rights Commission |
|||
| periodikum = www.equalityhumanrights.com |
|||
| url = https://www.equalityhumanrights.com/en/human-rights-act/article-1-thirteenth-protocol-abolition-death-penalty |
|||
| datum přístupu = 2020-10-12 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 12. 10. 2020, 15:10
Krvavý zákoník (Bloody code) je moderní pojmenování drakonických zákonů Britského impéria platících od konce 17. století do první poloviny devatenáctého. Lidé mohli být popraveni i za krádež koní, vloupání, homosexuální styk či kapsářství. Trest platil i pro z dnešního pohledu nezletilé, často oprátce neutekli ani patnáctiletí.[1] Většina kriminálníků byla veřejně oběšena, ostatní krutější či dražší způsoby popravy byly spíše vzácností.[2]
Historie
Za dob středověku nebyly popravy za zločin relativně běžné vůči rané moderní periodě a byly spojeny primárně s přečiny vůči státu / panovníkovi. Vilém I. Dobyvatel a jeho syn Vilém II. Ryšavý byli proti trestu smrti s výjimkou doby války a velezrady. Jejich vláda byla poznamenáma velmi malým počtem nařízených poprav. Jejich následovníci ale hrdelní zločiny znovu rozšířili.[3]
V novověku začala přísnost zákonů stoupat. Za Jindřicha VIII. bylo pouze 10 aktů, za které hrozil trest smrti: velezrada (což bylo i padělání peněz), zrada, vražda, znásilnění, pirátství, žhářství (pouze u lidských obydlí a míst, kde se skladují zemědělské plodiny), zpronevěření majetku svého nadřízeného, krádež koní (v té době jich bylo nedostatek), vykradení kostela a vyloupení lidského obydlí.[2] K nim se později za jeho vlády přidala sodomie a čarodějnictví. V porovnání s následujícím "obdobím Krvavého zákoníku" to byl spíše jen klid před bouří.[3]
Roku 1688, který historici berou jako začátek krutých trestů, zde bylo již 50 činů ústících v trest smrti. Mnohé byly i v tehdejší době ne moc pochopitelné, např. poškození Westminster Bridge či míti začerněnou tvář v nočních hodinách.[3]
Roku 1699 byl schválen obvzlášť přísný zákon The Shoplifting Act, který uděloval trest smrti každému, kdo ukradl v obchodě cokoli o hodnotě vyšší než tři šilinky.[4]
Pod stvrzením The Riot Act od roku 1714 se neuposlechnutí příkazu k rozpuštění násilné demonstrace o více než dvanácti a více lidech do jedné hodiny rovnalo trestu smrti. Pokud byly poškozeny kostely, lidská obydlí, stodoly či stáje, odpovědní byli též popraveni.[5]
S rozšiřujícími koloniemi vešla roku 1717 v platnost možnost kriminálníky transportovat do kolonií, kde budou po určitou dobu nuceni k práci.[6] To zachránilo mnohé od trestu smrti.
Nové zákony ale nepřinášely vždy více krutosti vůči nesprávnému chování. 1735 byl rokem, kdy bylo zakázáno soudit někoho za čarodějnictví dle The Witchcraft Act.[7]
An Act for better preventing the horrid Crime of Murder vyžadoval od roku 1751, aby vrah byl popraven den po dnu vyřknutí rozsudku spolu s každým, kdo se ho pokusil osvobodit. Pokud se měla poprava konat v neděli, byla odložena na pondělí. Jeho tělo nebylo hned pohřbeno, ale v okovech veřejně vystaveno, zda nebylo použito na vědecké účely.[8][9]
Počet zločinů vázaných na trest smrti se v roce 1765 vyšplhal na 160 a v roce 1815 až na 225.[10] Též se velmi zredukoval počet zločinů, kde mohl obviněný aplikovat "kněžské privilegium", což byla i známá klička v zákoně, jelikož obviněný nemusel vůbec být jakkoli spojen s církví, ba jen být schopen přečíst verš z Bible.[3]
Motivace
V této době rostla urbanizace a lidé, ve velkých počtech na malém území, mohli lépe vidět, že se zločin aktivně kolem nich děje a též, že jeden má více než druhý (to nebylo již limitováno středověkým rozdělením urozených a neurozených, jak rostla sociální mobilita a obecně bohatství v zemi), což mělo vliv na kriminalitu.[11] Anglická vládnoucí elita začínala být dominována bohatými, kteří se obávali, že je mnohem více důvodů proč krást, a stupňující se přísnost zákonů je interpretována jako radikální způsob jak naučit občanstvo nedotknutelnosti vlastnických práv a upevnit nový způsob fungování společenské hierarchie. Trest se vykonával veřejně, často i se stovkami přihlížejících, a účel byl ani ne potrestat zločince, jako odradit potencionálního. Jak prohlásil George Savile: "Lidé nejsou popravování pro odcizení koní, ba aby se koně [dále] nekradly".[3]
Rozvoj novin též dost napomohl vyvolání paniky ohledně morálky, jelikož články o vraždách byli mezi lidmi populární a to vedlo k společenskému akceptování více krutých trestů pro zločince.[9]
Skutečný rozsah poprav a efektivita zákonů
Lidé v soudním systému neviděli zločince stejně černě jako zákonodárci. Regionální rozdíly byly obrovské. Tento protikriminální trend ve společnosti minul více zaostalé oblasti mimo Londýn a okolí, kde soudci následkem udělovali milost mnohokrát častěji. Mezi lety 1760–1775 za majetkově trestnou činnost dostalo v Londýně pardon 52 % odsouzených, ve venkovských oblastech dokonce 84 %. Soudce někdy i překročil zákon, aby ušetřil trestance nejvyššího trestu. Zákoník byl dostatečně efektivní pouze u vražd, kde milost byla privilegiem pouze 8 % vrahů.[9]
V Londýně, kde byl hrdelní čas nejběžnější, popravy snižovaly místní populaci o 0,00385 % každý rok. To je až stonásobně častěji než v současných státech, kde je trest smrti praktikován. V blízkém Essexu bylo 2,5x méně popravených ročně, v Hertfordshire 2,4x a v Surrey 1,9x.
Dále od centra impéria byly rozdíly ještě větší. Ve Walesu bylo zprovozeno ze světa 24,1x méně trestanců a ve Skotsku 42,8x méně. Rozdíl mezi městem a venkovem byl vidět i v těchto krajích. V obvodu Edinburgu se popravovalo 4x častěji, než ve venkovských obvodech.[12]
Vliv na méně pochopení pro drakonické zákony měla i menší profesionalita místních soudců mimo Anglii. Narozdíl od centra impéria nepracovali na plný úvazek a řešili případy ve svém obvodu, dokud nerezignovali nebo nezemřeli, tudíž měli více kontaktu s místními. Další faktor byl, že soudci a právníci často neuměli gaelštinu, velšštinu a jiné místní jazyky[12], jelikož na nejvyšší pozice v soudním systému byli po staletí dosazováni primárně Angličané, nikoli místní[13], a celé soudní řízení se vedlo v řeči vládnoucích podmaněnému Skotsku a Walesu.
Zmírnění zákoníku
V 19. století si už i vládnoucí třída uvědomovala neschopnost systému. Sir Samuel Romilly byl mezi hlavou hnutí volající po odvolání zákonů nařizující trestu smrti s výjimkou vraždy a velezrady, i když se jeho úplného zrušení nedožil.[3][14]
Corruption of Blood Act zrušil státní výhradu na veškeré dědictví popraveného s výjimkou velezrady, zrady a vraždy.[15] O devět let později roku 1823 Judgement of Death Act umožnil soudu neposlat odsouzeného na smrt a zvolit mírnější trest, i když de jure byl trest smrti zapsán do záznamu.[3][16]
Definitivní konec Krvavého zákoníku je rok 1861, kdy reforma Criminal Law Consolidation Acts stvrdila další snížení zločinů končící oběšením na pět: velezradu, žhářství v královském přístavu, vraždu, "pirátství s násilím" a nutné opatření v době války (viz [17]). Mrtvola popraveného nemohla být veřejně vystavena.[3][18][19]
Od roku 1998 byla zrušena i poslední výjimka za vlastizradu a "pirátství s násilím", tudíž dnes není možno být v Británii odsouzen k trestu nejvyššímu, pokud není vyhlášen válečný stav.[20][21]
Odkazy
Reference
- ↑ Children & juvenile executions. www.capitalpunishmentuk.org [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b The origins of judicial hanging in Britain.. www.capitalpunishmentuk.org [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h KNOWLES, Julian. The Abolition of the Death Penalty in the United Kingdom. [s.l.]: [s.n.], 2015. 68 s. ISBN 978-0-9576785-6-9.
- ↑ Timeline of capital punishment in the UK. www.capitalpunishmentuk.org [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
- ↑ The Statutes Project [online]. 2016-11-01 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Statutes Project [online]. 2018-09-21 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Statutes Project [online]. 2016-10-06 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Statutes Project [online]. 2017-03-01 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c TARLOW, Sarah; BATTELL LOWMAN, Emma. Murder and the Law, 1752–1832. Příprava vydání Sarah Tarlow, Emma Battell Lowman. Cham: Springer International Publishing (Palgrave Historical Studies in the Criminal Corpse and its Afterlife). Dostupné online. ISBN 978-3-319-77908-9. DOI 10.1007/978-3-319-77908-9_4. S. 87–114. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-77908-9_4.
- ↑ Untitled Document. community.dur.ac.uk [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
- ↑ PINSKER, Joe. Does Inequality Cause Crime?. The Atlantic [online]. 2014-10-23 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b http://eprints.whiterose.ac.uk/90903/7/Rethinking%20the%20Bloody%20Code.pdf
- ↑ Early Modern Crime and the Law. sharonhoward.org [online]. [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
- ↑ ROMILLY, Sir Samuel (1757-1818), of Russell Square, Mdx. and Tanhurst, Surr. | History of Parliament Online. www.historyofparliamentonline.org [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ The Statutes Project [online]. 2018-08-14 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Statutes Project [online]. 2019-01-21 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.legislation.gov.uk/ukpga/Will4and1Vict/7/88/section/II/enacted
- ↑ Lords Hansard text for 12 Feb 1998 (180212-26). publications.parliament.uk [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ https://www.legislation.gov.uk/ukpga/Vict/24-25/100/enacted
- ↑ https://www.legislation.gov.uk/uksi/2004/1574/article/2/made
- ↑ Article 1 of the Thirteenth Protocol: Abolition of the death penalty | Equality and Human Rights Commission. www.equalityhumanrights.com [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krvavý zákoník na Wikimedia Commons
