Reakce štěpu proti nádoru: Porovnání verzí
m Robot: Standardizace |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 69: | Řádek 69: | ||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2443016 |
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2443016 |
||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
| datum přístupu = 2020-01-31 |
||
}}</ref> Biologie odpovědi GvT stále není zcela objasněna, ale je pravděpodobné, že se jedná o reakci s polymorfními minoritními |
}}</ref> Biologie odpovědi GvT stále není zcela objasněna, ale je pravděpodobné, že se jedná o reakci s polymorfními minoritními histokompatibilními antigeny exprimovanými buď specificky na hematopoetických buňkách, nebo široce na řadě tkáňových buněk nebo antigenů souvisejících s nádorem.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Baron |
| příjmení = Baron |
||
| jméno = Frédéric |
| jméno = Frédéric |
||
Řádek 108: | Řádek 108: | ||
}}</ref> Tato odpověď je zprostředkována převážně cytotoxickými T lymfocyty (CTL), ale jako efektory mohou zloužit i NK buňky, zejména v případě HLA-haploidentické HSCT s depletovanými T-buněk. |
}}</ref> Tato odpověď je zprostředkována převážně cytotoxickými T lymfocyty (CTL), ale jako efektory mohou zloužit i NK buňky, zejména v případě HLA-haploidentické HSCT s depletovanými T-buněk. |
||
'''Reakce štěpu proti leukémii''' (graft-versus-leukemia, GvL) je specifickým typem GvT. Jak již název naznačuje, GvL je reakce proti leukemickým buňkám hostitele. GvL vyžaduje genetickou disparitu, protože účinek je závislý na principu aloimunity. Jedná se o součást [[reakce štěpu proti hostiteli]](GvHD). Zatímco reakce štěpu proti hostiteli má na hostitele negativní dopad, GvL poskytuje pacientům s hematopoetickými malignitami užitek. Po transplantaci [[Hematopoetická kmenová buňka|hematopoetických kmenových buněk]] (HSC) dochází k rozvoji jak GvL tak GvHD. Vzájemnou souvislost mezi těmito dvěma reakcemi můžeme vidět při porovnání relapsu leukémie a vývoje GvHD po transplantaci kostní dřeně - u pacientů, u kterých se rozvine chronická nebo akutní forma GvHD, je nižší pravděpodobnost relapsu leukémie.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Horowitz |
|||
| jméno = M. M. |
|||
'''Reakce štěpu proti leukémii''' (graft-versus-leukemia, GvL) je specifickým typem GvT. Jak již název naznačuje, GvL je reakce proti leukemickým buňkám hostitele. GvL vyžaduje genetickou disparitu, protože účinek je závislý na principu aloimunity. Jedná se o součást reakce štěpu proti hostiteli. Zatímco reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) má na hostitele negativní dopad, GvL poskytuje prospěšný účinek pro pacienty s hematopeetickými malignitami. Po transplantaci HSC dochází k rozvoji jak GvL tak GvHD. Vzájemnou souvislost mezi těmito dvěma reakcemi můžeme vidět při porovnání relapsu leukémie a vývojem GvHD po transplantaci kostní dřeně. Pacienti, u kterých se rozvine chronická nebo akutní GvHD, mají nižší šanci na relapsu leukémie. Pokud je použit transplantát s depletovanými T-buňkami, lze částečně zabránit GvHD, ale současně je také snížen účinek GvL, protože T-buňky hrají důležitou roli v obou těchto reakcích. Reakce štěpu proti leukémii je tedy omezena současně probíhající nepříznivou reakcí štěpu proti hostiteli. Pro účinnou léčbu pacientů s poruchami tvorby kostní dřeně by byla klíčová možnost indukovat GvL, ale nikoli GvH. Existuje několik strategií, jak potlačit GvHD po transplantaci nebo zvýšit reakci štěpu proti leukémii, ale žádná z nich neposkytuje ideální řešení tohoto problému. Pro některé formy hematopoetických malignit, například pro [[Akutní myeloidní leukémie|akutní myeloidní leukémii]] (AML), jsou kromě T lymfocytů podstatné také NK buňky, které interagují s KIR receptory. Ty jsou mezi prvními buňkách, které znovu osídlují kostní dřeň hostitele, hrají tedy důležitou roli v transplantaci transplantátu. Pro jejich roli v GvL efektu je nutná jejich aloreaktivita. Protože KIR a HLA geny jsou zděděny nezávisle, ideální dárce může mít kompatibilní HLA geny a zároveň receptory KIR, které indukují alokaci NK buněk. K tomu dochází u většiny nepříbuzných dárců. Při transplantaci HSC během AML jsou T-buňky obvykle selektivně odstraněny, aby se zabránilo GvHD a NK buňky pomáhají s GvL efektem, který zabraňuje relapsu leukémie. Při transplantaci bez deplece T-buněk se po transplantaci k prevenci GvHD nebo odmítnutí transplantátu podáví cyklofosfamid . Dalšími strategiemi, které se v současné době používají v klinické praxi pro potlačení GvHD a zvýšení GvL, patří například optimalizace transplantačního stavu nebo infúze dárcovských lymfocytů (DLI) po transplantaci. Žádná z nich však neposkytuje uspokojivé univerzální výsledky, a proto jsou stále zkoumány další možnosti. Jednou z nich je například použití cytokinů. G-CSF (granulocyte colony-stimulating factor) se používá k mobilizaci HSC a zprostředkování tolerance T lymfocytů během transplantace. G-CSF může pomoci zlepšit účinek GvL a potlačit GvHD snížením hladin LPS a TNF-a. Použití G-CSF také zvyšuje hladiny Treg, což může také pomoci s prevencí GvHD. K prevenci nebo redukci GvHD bez eliminace GvL mohou být použity i další cytokiny, například KGF, IL-11, IL-18 a IL-35. |
|||
| příjmení2 = Gale |
|||
| jméno2 = R. P. |
|||
| příjmení3 = Sondel |
|||
| jméno3 = P. M. |
|||
| titul = Graft-versus-leukemia reactions after bone marrow transplantation |
|||
| periodikum = Blood |
|||
| datum vydání = 1990-02-01 |
|||
| ročník = 75 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 555–562 |
|||
| issn = 0006-4971 |
|||
| pmid = 2297567 |
|||
| poznámka = PMID: 2297567 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2297567 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
|||
}}</ref> Pokud je použit transplantát s depletovanými T-buňkami, lze částečně zabránit GvHD, ale současně je také snížen účinek GvL, protože T-buňky hrají důležitou roli v obou těchto reakcích.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Kolb |
|||
| jméno = Hans-Jochem |
|||
| příjmení2 = Schmid |
|||
| jméno2 = Christoph |
|||
| příjmení3 = Barrett |
|||
| jméno3 = A. John |
|||
| titul = Graft-versus-leukemia reactions in allogeneic chimeras |
|||
| periodikum = Blood |
|||
| datum vydání = 2004-02-01 |
|||
| ročník = 103 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 767–776 |
|||
| issn = 0006-4971 |
|||
| pmid = 12958064 |
|||
| doi = 10.1182/blood-2003-02-0342 |
|||
| poznámka = PMID: 12958064 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12958064 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
|||
}}</ref> RPozitivní účinek reakce štěpu proti leukémii a jeho využití je omezeno současně probíhající nepříznivou reakcí štěpu proti hostiteli. Pro účinnou léčbu pacientů s poruchami tvorby kostní dřeně by byla klíčová možnost indukovat GvL, ale nikoli GvH. Existuje několik strategií, jak potlačit GvHD po transplantaci nebo zvýšit reakci štěpu proti leukémii, ale žádná z nich neposkytuje ideální řešení tohoto problému. Pro některé formy hematopoetických malignit, například pro [[Akutní myeloidní leukémie|akutní myeloidní leukémii]] (AML), jsou kromě T lymfocytů podstatné také NK buňky, které interagují s KIR receptory. Ty jsou mezi prvními buňkami, které znovu osídlují kostní dřeň hostitele, hrají tedy důležitou roli v přihojení transplantátu. Pro jejich účinek v GvL efektu je nutná jejich aloreaktivita.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Falco |
|||
| jméno = Michela |
|||
| příjmení2 = Pende |
|||
| jméno2 = Daniela |
|||
| příjmení3 = Munari |
|||
| jméno3 = Enrico |
|||
| titul = Natural killer cells: From surface receptors to the cure of high‐risk leukemia (Ceppellini Lecture) |
|||
| periodikum = HLA |
|||
| datum vydání = 2019-04 |
|||
| ročník = 93 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 185–194 |
|||
| issn = 2059-2302 |
|||
| pmid = 30828978 |
|||
| doi = 10.1111/tan.13509 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/tan.13509 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
|||
}}</ref> Protože KIR a HLA geny jsou zděděny nezávisle, ideální dárce může mít kompatibilní HLA geny a zároveň mít receptory KIR, které indukují aloreaktivitu NK buněk. K tomu dochází u většiny nepříbuzných dárců. Při transplantaci HSC během AML jsou T-buňky obvykle selektivně odstraňovány, aby se zabránilo GvHD a NK buňky pomáhají s GvL efektem, který zabraňuje relapsu leukémie. Při transplantaci bez deplece T-buněk se po transplantaci k prevenci GvHD nebo odmítnutí transplantátu podáví cyklofosfamid . Dalšími strategiemi, které se v současné době používají v klinické praxi pro potlačení GvHD a zvýšení GvL, patří například optimalizace stavu transplantátu nebo infúze dárcovských lymfocytů (DLI) po transplantaci.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Warren |
|||
| jméno = E. H. |
|||
| příjmení2 = Deeg |
|||
| jméno2 = H. J. |
|||
| titul = Dissecting graft-versus-leukemia from graft-versus-host-disease using novel strategies |
|||
| periodikum = Tissue Antigens |
|||
| datum vydání = 2013-04 |
|||
| ročník = 81 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 183–193 |
|||
| issn = 1399-0039 |
|||
| pmid = 23510414 |
|||
| doi = 10.1111/tan.12090 |
|||
| poznámka = PMID: 23510414 |
|||
PMCID: PMC3645301 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23510414 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
|||
}}</ref> <ref name=":0">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Chang |
|||
| jméno = Ying-Jun |
|||
| příjmení2 = Zhao |
|||
| jméno2 = Xiang-Yu |
|||
| příjmení3 = Huang |
|||
| jméno3 = Xiao-Jun |
|||
| titul = Strategies for Enhancing and Preserving Anti-leukemia Effects Without Aggravating Graft-Versus-Host Disease |
|||
| periodikum = Frontiers in Immunology |
|||
| datum vydání = 2018 |
|||
| ročník = 9 |
|||
| strany = 3041 |
|||
| issn = 1664-3224 |
|||
| pmid = 30619371 |
|||
| doi = 10.3389/fimmu.2018.03041 |
|||
| poznámka = PMID: 30619371 |
|||
PMCID: PMC6308132 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30619371 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-31 |
|||
}}</ref> Žádná z nich však neposkytuje uspokojivé univerzální výsledky, a proto jsou stále zkoumány další možnosti. Jednou z nich je například použití cytokinů. G-CSF (granulocyte colony-stimulating factor) se používá k mobilizaci HSC a zprostředkování tolerance T lymfocytů během transplantace. G-CSF může pomoci zlepšit účinek GvL a potlačit GvHD snížením hladin LPS a TNF-a. Použití G-CSF také zvyšuje hladiny Treg, což také může pomoci s prevencí GvHD. K prevenci nebo redukci GvHD bez eliminace GvL mohou být použity i další cytokiny, například KGF, IL-11, IL-18 a IL-35.<ref name=":0" /> |
|||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 1. 2. 2020, 02:03
Efekt štěpu proti nádoru (graft-versus-tumor effect, GvT) se objevuje po alogenní transplantaci kostní dřeně (hematopoietic stem cell transplantation, HSCT). Štěp obsahuje dárcovské T buňky (T lymfocyty), které mohou být pro příjemce prospěšné odstraněním reziduálních maligních buněk.[1] GvT se může vyvinout po rozpoznání specifických aloantigenů nádoru, případně příjemce. Může vést k remisi nebo k imunitní kontrole hematopoetických malignit.[2] Tento účinek se projevuje u myelomu a lymfoidních leukémií, lymfomu, mnohočetného myelomu a případně rakoviny prsu .[3] Je úzce spojen s reakcí štěpu proti hostiteli (graft-versus-host disease, GvHD), protože základní princip aloimunity je stejný. CD4 + CD25 + regulační T buňky (Treg) lze použít k potlačení GvHD bez ztráty prospěšného účinku GvT.[4] Biologie odpovědi GvT stále není zcela objasněna, ale je pravděpodobné, že se jedná o reakci s polymorfními minoritními histokompatibilními antigeny exprimovanými buď specificky na hematopoetických buňkách, nebo široce na řadě tkáňových buněk nebo antigenů souvisejících s nádorem.[5] [6] Tato odpověď je zprostředkována převážně cytotoxickými T lymfocyty (CTL), ale jako efektory mohou zloužit i NK buňky, zejména v případě HLA-haploidentické HSCT s depletovanými T-buněk.
Reakce štěpu proti leukémii (graft-versus-leukemia, GvL) je specifickým typem GvT. Jak již název naznačuje, GvL je reakce proti leukemickým buňkám hostitele. GvL vyžaduje genetickou disparitu, protože účinek je závislý na principu aloimunity. Jedná se o součást reakce štěpu proti hostiteli(GvHD). Zatímco reakce štěpu proti hostiteli má na hostitele negativní dopad, GvL poskytuje pacientům s hematopoetickými malignitami užitek. Po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSC) dochází k rozvoji jak GvL tak GvHD. Vzájemnou souvislost mezi těmito dvěma reakcemi můžeme vidět při porovnání relapsu leukémie a vývoje GvHD po transplantaci kostní dřeně - u pacientů, u kterých se rozvine chronická nebo akutní forma GvHD, je nižší pravděpodobnost relapsu leukémie.[7] Pokud je použit transplantát s depletovanými T-buňkami, lze částečně zabránit GvHD, ale současně je také snížen účinek GvL, protože T-buňky hrají důležitou roli v obou těchto reakcích.[8] RPozitivní účinek reakce štěpu proti leukémii a jeho využití je omezeno současně probíhající nepříznivou reakcí štěpu proti hostiteli. Pro účinnou léčbu pacientů s poruchami tvorby kostní dřeně by byla klíčová možnost indukovat GvL, ale nikoli GvH. Existuje několik strategií, jak potlačit GvHD po transplantaci nebo zvýšit reakci štěpu proti leukémii, ale žádná z nich neposkytuje ideální řešení tohoto problému. Pro některé formy hematopoetických malignit, například pro akutní myeloidní leukémii (AML), jsou kromě T lymfocytů podstatné také NK buňky, které interagují s KIR receptory. Ty jsou mezi prvními buňkami, které znovu osídlují kostní dřeň hostitele, hrají tedy důležitou roli v přihojení transplantátu. Pro jejich účinek v GvL efektu je nutná jejich aloreaktivita.[9] Protože KIR a HLA geny jsou zděděny nezávisle, ideální dárce může mít kompatibilní HLA geny a zároveň mít receptory KIR, které indukují aloreaktivitu NK buněk. K tomu dochází u většiny nepříbuzných dárců. Při transplantaci HSC během AML jsou T-buňky obvykle selektivně odstraňovány, aby se zabránilo GvHD a NK buňky pomáhají s GvL efektem, který zabraňuje relapsu leukémie. Při transplantaci bez deplece T-buněk se po transplantaci k prevenci GvHD nebo odmítnutí transplantátu podáví cyklofosfamid . Dalšími strategiemi, které se v současné době používají v klinické praxi pro potlačení GvHD a zvýšení GvL, patří například optimalizace stavu transplantátu nebo infúze dárcovských lymfocytů (DLI) po transplantaci.[10] [11] Žádná z nich však neposkytuje uspokojivé univerzální výsledky, a proto jsou stále zkoumány další možnosti. Jednou z nich je například použití cytokinů. G-CSF (granulocyte colony-stimulating factor) se používá k mobilizaci HSC a zprostředkování tolerance T lymfocytů během transplantace. G-CSF může pomoci zlepšit účinek GvL a potlačit GvHD snížením hladin LPS a TNF-a. Použití G-CSF také zvyšuje hladiny Treg, což také může pomoci s prevencí GvHD. K prevenci nebo redukci GvHD bez eliminace GvL mohou být použity i další cytokiny, například KGF, IL-11, IL-18 a IL-35.[11]
Související články
Reference
- ↑ THOMPSON, Linda F.; TSUKAMOTO, Hiroki; CHERNOGOROVA, Petya. A delicate balance: CD73-generated adenosine limits the severity of graft vs. host disease but also constrains the allogeneic graft vs. tumor effect. Oncoimmunology. 2013-01-01, roč. 2, čís. 1, s. e22107. PMID: 23482243 PMCID: PMC3583907. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 2162-4011. DOI 10.4161/onci.22107. PMID 23482243.
- ↑ KOLB, Hans-Jochem. Graft-versus-leukemia effects of transplantation and donor lymphocytes. Blood. 2008-12-01, roč. 112, čís. 12, s. 4371–4383. PMID: 19029455. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 1528-0020. DOI 10.1182/blood-2008-03-077974. PMID 19029455.
- ↑ CHILDS, R. W.; CLAVE, E.; TISDALE, J. Successful treatment of metastatic renal cell carcinoma with a nonmyeloablative allogeneic peripheral-blood progenitor-cell transplant: evidence for a graft-versus-tumor effect. Journal of Clinical Oncology: Official Journal of the American Society of Clinical Oncology. 1999-07, roč. 17, čís. 7, s. 2044–2049. PMID: 10561256. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0732-183X. DOI 10.1200/JCO.1999.17.7.2044. PMID 10561256.
- ↑ SCHEID, C. R. Beta-adrenergic relaxation of smooth muscle: differences between cells and tissues. The American Journal of Physiology. 1987-09, roč. 253, čís. 3 Pt 1, s. C369–374. PMID: 2443016. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0002-9513. DOI 10.1152/ajpcell.1987.253.3.C369. PMID 2443016.
- ↑ BARON, Frédéric; MARIS, Michael B.; SANDMAIER, Brenda M. Graft-versus-tumor effects after allogeneic hematopoietic cell transplantation with nonmyeloablative conditioning. Journal of Clinical Oncology: Official Journal of the American Society of Clinical Oncology. 2005-03-20, roč. 23, čís. 9, s. 1993–2003. PMID: 15774790. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0732-183X. DOI 10.1200/JCO.2005.08.136. PMID 15774790.
- ↑ REZVANI, Andrew R.; STORB, Rainer F. Separation of graft-vs.-tumor effects from graft-vs.-host disease in allogeneic hematopoietic cell transplantation. Journal of autoimmunity. 2008-5, roč. 30, čís. 3, s. 172–179. PMID: 18242060 PMCID: PMC2329571. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0896-8411. DOI 10.1016/j.jaut.2007.12.002. PMID 18242060.
- ↑ HOROWITZ, M. M.; GALE, R. P.; SONDEL, P. M. Graft-versus-leukemia reactions after bone marrow transplantation. Blood. 1990-02-01, roč. 75, čís. 3, s. 555–562. PMID: 2297567. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0006-4971. PMID 2297567.
- ↑ KOLB, Hans-Jochem; SCHMID, Christoph; BARRETT, A. John. Graft-versus-leukemia reactions in allogeneic chimeras. Blood. 2004-02-01, roč. 103, čís. 3, s. 767–776. PMID: 12958064. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 0006-4971. DOI 10.1182/blood-2003-02-0342. PMID 12958064.
- ↑ FALCO, Michela; PENDE, Daniela; MUNARI, Enrico. Natural killer cells: From surface receptors to the cure of high‐risk leukemia (Ceppellini Lecture). HLA. 2019-04, roč. 93, čís. 4, s. 185–194. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 2059-2302. DOI 10.1111/tan.13509. PMID 30828978. (anglicky)
- ↑ WARREN, E. H.; DEEG, H. J. Dissecting graft-versus-leukemia from graft-versus-host-disease using novel strategies. Tissue Antigens. 2013-04, roč. 81, čís. 4, s. 183–193. PMID: 23510414 PMCID: PMC3645301. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 1399-0039. DOI 10.1111/tan.12090. PMID 23510414.
- ↑ a b CHANG, Ying-Jun; ZHAO, Xiang-Yu; HUANG, Xiao-Jun. Strategies for Enhancing and Preserving Anti-leukemia Effects Without Aggravating Graft-Versus-Host Disease. Frontiers in Immunology. 2018, roč. 9, s. 3041. PMID: 30619371 PMCID: PMC6308132. Dostupné online [cit. 2020-01-31]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2018.03041. PMID 30619371.