Otázka s několika odpověďmi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění textu + relevantní zdroje
Řádek 1: Řádek 1:
'''Otázka s více odpověďmi''' je typ [[uzavřená otázka|uzavřené otázky]], při které respondent (tj. odpovídající) vybírá z jedné nebo více možností odpovědi ze seznamu. Tento typ otázky je užíván v [[test]]ech ve [[školství]], ve [[volby|volbách]] (výběr z více kandidátů, [[politická strana|politických stran]] či [[doktrína|doktrín]]), v [[průzkum veřejného mínění|průzkumech veřejného mínění]] a mnoha jiných oborech. První takový test vytvořil Frederick J. Kelly na [[University of Kansas|Univerzitě v Kansasu]] v roce [[1914]]
'''Otázka s více odpověďmi''' (z anglického '''multiple-choice item''', nebo také jako '''polynomická úloha''') je typ [[uzavřená otázka|uzavřené otázky]], při které respondent (tj. odpovídající) vybírá z jedné nebo více možností odpovědi ze zadaného seznamu. Tento typ otázky je užíván v [[test]]ech ve [[školství]], ve [[volby|volbách]] (výběr z více kandidátů, [[politická strana|politických stran]] či [[doktrína|doktrín]]), v [[průzkum veřejného mínění|průzkumech veřejného mínění]] a mnoha jiných oborech. První takový test vytvořil Frederick J. Kelly na [[University of Kansas|Univerzitě v Kansasu]] v roce [[1914]].


== Příklad ==
== Specifika užití úloh ==
Výhody tohoto typu otázek v testech spočívají především v objektivitě jejich hodnocení a snadném zpracování dat z nich získaných.<ref name=":0">{{Citace monografie
{{upravit část|Zůstala tu prázdná kapitola.}}
| příjmení = kolektiv
| jméno = Slavík Milan a
| titul = Vysokoškolská pedagogika
| url = https://books.google.cz/books?id=yZuQ_YahvtcC&pg=PA212&lpg=PA212&dq=testov%C3%A9+polo%C5%BEky+typy&source=bl&ots=Ej9qMccHLr&sig=ACfU3U3r0Ar1A7zqx3LPLtfGmK9gvFnoJg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi1x5n1xp7nAhWGLlAKHWE3Aa44ChDoATAAegQICRAB#v=onepage&q=testov%C3%A9%20polo%C5%BEky%20typy&f=false
| vydavatel = Grada Publishing a.s.
| počet stran = 258
| isbn = 978-80-247-4054-6
| poznámka = Google-Books-ID: yZuQ_YahvtcC
| jazyk = cs
}}</ref> Jen velmi obtížně se ale takovými otázkami zjišťují myšlenkové procesy vedoucí k výběru odpovědi nebo nalezení řešení, kreativita při aplikaci získaných vědomostí a také hlubší pochopení předloženého problému.<ref name=":1">Burton, et al. (1991). How to Prepare Better Multiple-Choice Test Items: Guidelines for University Faculty. Online: https://sites.educ.ualberta.ca/staff/ldelia/How-to-prp-MC-Tests=UK'University.pdf</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi
| periodikum = cvicebnice.ujep.cz
| url = http://cvicebnice.ujep.cz/cvicebnice/FRVS1973F5d/data/Snimek20_text.html
| datum přístupu = 2020-01-25
}}</ref><ref name=":0" /> Respondent má také vždy určitou šanci výběru správné odpovědi ze zadaných možností, aniž by ji reálně znal<ref name=":0" /> - tato šance náhodného správného výběru je pak daná počtem možných odpovědí v otázce (v typickém případě výběru jedné správné odpovědi ze čtyř možností je šance, že neznalý respondent přesto vybere správně 1/4). U celkového skóre testu je pak šance úměrná kromě počtu alternativ samozřejmě i celkovému počtu otázek v testu. Bylo také zjištěno, že se někteří studenti mohou z těchto typů testů učit a fixovat si nesprávné odpovědi na zadané otázky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Marsh
| jméno = Elizabeth J.
| příjmení2 = Roediger
| jméno2 = Henry L.
| příjmení3 = Bjork
| jméno3 = Robert A.
| titul = The memorial consequences of multiple-choice testing
| periodikum = Psychonomic Bulletin & Review
| datum vydání = 2007-04-01
| ročník = 14
| číslo = 2
| strany = 194–199
| issn = 1531-5320
| doi = 10.3758/BF03194051
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.3758/BF03194051
| datum přístupu = 2020-01-25
}}</ref>

Mezi lidmi také koluje domněnka, že u testů s polynomickými úlohami není vhodné přehodnocovat své odpovědi, neboť první odpověď, která nás napadne, je s větší pravděpodobností ta správná. Vícero výzkumů již ale prokázalo, že pokud studenti mění odpověď u již zodpovězené otázky na základě svých vážných pochybností, často to vede ke zlepšení skóre v testu. Studenti, kterým bylo vštěpováno, aby se nebáli své odpovědi později přehodnotit, nicméně nemají v testech lepší výsledky než ti, kteří jsou od tohoto jednání odrazováni.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bauer
| jméno = Daniel
| příjmení2 = Kopp
| jméno2 = Veronika
| příjmení3 = Fischer
| jméno3 = Martin R
| titul = Answer changing in multiple choice assessment change that answer when in doubt – and spread the word!
| periodikum = BMC Medical Education
| datum vydání = 2007-08-24
| ročník = 7
| strany = 28
| issn = 1472-6920
| pmid = 17718902
| doi = 10.1186/1472-6920-7-28
| poznámka = PMID: 17718902
PMCID: PMC2020461
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2020461/
| datum přístupu = 2020-01-25
}}</ref>

== Konstrukce úloh ==
Obecně jsou polynomické úlohy složeny ze '''zadání (kmenu úlohy)''' a '''variant odpovědí (alternativ)''', přičemž správná varianta nebo varianty jsou označovány jako odpovědi a nesprávné varianty jako tzv. '''[[Distraktor|distraktory]]'''.<ref name=":1" /> <ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = is.mendelu.cz
| url = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=29217
| datum přístupu = 2020-01-25
}}</ref>

Distraktory by měly být konstruovány tak, aby se osobám, které prošly vzděláním v zadaném problému (otázce), jevily jako nepravděpodobné/špatné. Naopak u osob v problému neznalých by měly všechny uvedené distraktory v úloze působit jako možnosti do jisté míry relevantní, ale nikoli podbízivé. Toto je možné i statisticky posoudit po pilotáži vytvořeného testu. Vhodné je tyto alternativy ke správné odpovědi vytvářet na základě průzkumu mezi osobami, kdy pokládáme danou otázku jako otevřenou úlohu a poté identifikujeme několik typů nejběžnějších chybných odpovědí.<ref name=":0" /> Distraktory by také měly být obsahově odlišné, tedy neměly by se vyskytovat dva distraktory se stejným obsahem nebo velmi podobným v jedné úloze.<ref name=":2" /> Například ze, kde se časové intervaly alternativ nápadně překrývají:

Úloha: Kolik let je zhruba dlouhé larválního stádia chrousta?

# 1-2 roky
# 5-7 let
# 4-6 let
# 12-15 let

Kmeny úloh by měly být formulovány výstižně, gramaticky správně, neměly by obsahovat zbytečně dlouhé a složité větné konstrukce a ideálně by mělo jít o kladné výroky. Pokud v otázkách používáme zápor (například "Které z těchto jezer neleží na území ČR?"), měl být ideálně opticky zdůrazněn (například kapitálkami nebo ztučněním). Kmen úlohy by neměl obsahovat indicie vedoucí k usnadnění výběru z daných možností.<ref name=":2" /> Například v následující úloze, kdy otázka přímo indikuje délku časového období a přímo tím vylučuje jednu z odpovědí:

Úloha: Kolik let je zhruba dlouhé trvání larválního stádia [[Chroust obecný|chrousta]]?

# zhruba dva měsíce
# 7 let
# 4 roky
# 12 let

Správné odpovědi či odpověď je pak vhodné umísťovat v náhodném pořadí mezi jednotlivé alternativy, možné je například používat k rozhodnutí pořadí alternativ losovací systém, hod kostkou apod.

== Typy úloh ==
Polynomické úlohy můžeme dělit dle počtu možných odpovědí ve výběru na<ref name=":1" /><ref name=":0" />:

* s jednou správnou odpovědí
** výběr jedné odpovědi s více přítomnými distraktory (položky alternativní klasické)
** binární úlohy (také jako ano/ne nebo pravda/lež, tzn. true/false)
* s více správnými odpověďmi

Možné je také použít kombinované otázky (také jako položky s násobným výběrem)<ref name=":0" />, kdy je nabídnuto více alternativ a respondent vybírá jejich správnou kombinaci za přítomnosti distraktorů, například:

Úloha: Jaké jsou běžně se vyskytující barvy očí v lidské populaci? Možnosti: červená, modrá, zelená, fialová, hnědá.

# červená a zelená
# zelená, modrá, hnědá
# pouze modrá
# fialová, červená, modrá


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 25. 1. 2020, 14:05

Otázka s více odpověďmi (z anglického multiple-choice item, nebo také jako polynomická úloha) je typ uzavřené otázky, při které respondent (tj. odpovídající) vybírá z jedné nebo více možností odpovědi ze zadaného seznamu. Tento typ otázky je užíván v testech ve školství, ve volbách (výběr z více kandidátů, politických stran či doktrín), v průzkumech veřejného mínění a mnoha jiných oborech. První takový test vytvořil Frederick J. Kelly na Univerzitě v Kansasu v roce 1914.

Specifika užití úloh

Výhody tohoto typu otázek v testech spočívají především v objektivitě jejich hodnocení a snadném zpracování dat z nich získaných.[1] Jen velmi obtížně se ale takovými otázkami zjišťují myšlenkové procesy vedoucí k výběru odpovědi nebo nalezení řešení, kreativita při aplikaci získaných vědomostí a také hlubší pochopení předloženého problému.[2][3][1] Respondent má také vždy určitou šanci výběru správné odpovědi ze zadaných možností, aniž by ji reálně znal[1] - tato šance náhodného správného výběru je pak daná počtem možných odpovědí v otázce (v typickém případě výběru jedné správné odpovědi ze čtyř možností je šance, že neznalý respondent přesto vybere správně 1/4). U celkového skóre testu je pak šance úměrná kromě počtu alternativ samozřejmě i celkovému počtu otázek v testu. Bylo také zjištěno, že se někteří studenti mohou z těchto typů testů učit a fixovat si nesprávné odpovědi na zadané otázky.[4]

Mezi lidmi také koluje domněnka, že u testů s polynomickými úlohami není vhodné přehodnocovat své odpovědi, neboť první odpověď, která nás napadne, je s větší pravděpodobností ta správná. Vícero výzkumů již ale prokázalo, že pokud studenti mění odpověď u již zodpovězené otázky na základě svých vážných pochybností, často to vede ke zlepšení skóre v testu. Studenti, kterým bylo vštěpováno, aby se nebáli své odpovědi později přehodnotit, nicméně nemají v testech lepší výsledky než ti, kteří jsou od tohoto jednání odrazováni.[5]

Konstrukce úloh

Obecně jsou polynomické úlohy složeny ze zadání (kmenu úlohy) a variant odpovědí (alternativ), přičemž správná varianta nebo varianty jsou označovány jako odpovědi a nesprávné varianty jako tzv. distraktory.[2] [6]

Distraktory by měly být konstruovány tak, aby se osobám, které prošly vzděláním v zadaném problému (otázce), jevily jako nepravděpodobné/špatné. Naopak u osob v problému neznalých by měly všechny uvedené distraktory v úloze působit jako možnosti do jisté míry relevantní, ale nikoli podbízivé. Toto je možné i statisticky posoudit po pilotáži vytvořeného testu. Vhodné je tyto alternativy ke správné odpovědi vytvářet na základě průzkumu mezi osobami, kdy pokládáme danou otázku jako otevřenou úlohu a poté identifikujeme několik typů nejběžnějších chybných odpovědí.[1] Distraktory by také měly být obsahově odlišné, tedy neměly by se vyskytovat dva distraktory se stejným obsahem nebo velmi podobným v jedné úloze.[3] Například ze, kde se časové intervaly alternativ nápadně překrývají:

Úloha: Kolik let je zhruba dlouhé larválního stádia chrousta?

  1. 1-2 roky
  2. 5-7 let
  3. 4-6 let
  4. 12-15 let

Kmeny úloh by měly být formulovány výstižně, gramaticky správně, neměly by obsahovat zbytečně dlouhé a složité větné konstrukce a ideálně by mělo jít o kladné výroky. Pokud v otázkách používáme zápor (například "Které z těchto jezer neleží na území ČR?"), měl být ideálně opticky zdůrazněn (například kapitálkami nebo ztučněním). Kmen úlohy by neměl obsahovat indicie vedoucí k usnadnění výběru z daných možností.[3] Například v následující úloze, kdy otázka přímo indikuje délku časového období a přímo tím vylučuje jednu z odpovědí:

Úloha: Kolik let je zhruba dlouhé trvání larválního stádia chrousta?

  1. zhruba dva měsíce
  2. 7 let
  3. 4 roky
  4. 12 let

Správné odpovědi či odpověď je pak vhodné umísťovat v náhodném pořadí mezi jednotlivé alternativy, možné je například používat k rozhodnutí pořadí alternativ losovací systém, hod kostkou apod.

Typy úloh

Polynomické úlohy můžeme dělit dle počtu možných odpovědí ve výběru na[2][1]:

  • s jednou správnou odpovědí
    • výběr jedné odpovědi s více přítomnými distraktory (položky alternativní klasické)
    • binární úlohy (také jako ano/ne nebo pravda/lež, tzn. true/false)
  • s více správnými odpověďmi

Možné je také použít kombinované otázky (také jako položky s násobným výběrem)[1], kdy je nabídnuto více alternativ a respondent vybírá jejich správnou kombinaci za přítomnosti distraktorů, například:

Úloha: Jaké jsou běžně se vyskytující barvy očí v lidské populaci? Možnosti: červená, modrá, zelená, fialová, hnědá.

  1. červená a zelená
  2. zelená, modrá, hnědá
  3. pouze modrá
  4. fialová, červená, modrá

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Multiple choice na anglické Wikipedii a Multiple choice na anglické (zjednodušené) Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f KOLEKTIV, Slavík Milan a. Vysokoškolská pedagogika. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 258 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-4054-6. Google-Books-ID: yZuQ_YahvtcC. 
  2. ↑ a b c Burton, et al. (1991). How to Prepare Better Multiple-Choice Test Items: Guidelines for University Faculty. Online: https://sites.educ.ualberta.ca/staff/ldelia/How-to-prp-MC-Tests=UK'University.pdf
  3. ↑ a b c Úlohy uzavřené s výběrem odpovědi. cvicebnice.ujep.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ MARSH, Elizabeth J.; ROEDIGER, Henry L.; BJORK, Robert A. The memorial consequences of multiple-choice testing. Psychonomic Bulletin & Review. 2007-04-01, roč. 14, čís. 2, s. 194–199. Dostupné online [cit. 2020-01-25]. ISSN 1531-5320. DOI 10.3758/BF03194051. (anglicky) 
  5. ↑ BAUER, Daniel; KOPP, Veronika; FISCHER, Martin R. Answer changing in multiple choice assessment change that answer when in doubt – and spread the word!. BMC Medical Education. 2007-08-24, roč. 7, s. 28. PMID: 17718902 PMCID: PMC2020461. Dostupné online [cit. 2020-01-25]. ISSN 1472-6920. DOI 10.1186/1472-6920-7-28. PMID 17718902. 
  6. ↑ is.mendelu.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otázka_s_několika_odpověďmi&oldid=18084087“