Poporodní psychóza: Porovnání verzí
oprava gramatiky značka: editace z Vizuálního editoru |
přetvoření textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Figure 1. Incidence of Psychoses among Swedish First-Time Mothers.png|thumb|400px|Obr. 1. Výskyt psychózy u švédských prvorodiček. Plná čára znázorňuje výskyt u žen bez předchozí psychiatrické diagnózy.]] |
[[Soubor:Figure 1. Incidence of Psychoses among Swedish First-Time Mothers.png|thumb|400px|Obr. 1. Výskyt psychózy u švédských prvorodiček. Plná čára znázorňuje výskyt u žen bez předchozí psychiatrické diagnózy.]] |
||
Poporodní psychóza (nebo také Laktační psychóza či Postpartum psychosis) je závažný psychický stav, který je doprovázen extrémními výkyvy nálad, depresemi, poruchami soustředění, výpadky paměti, silným rozrušením a změnami vnímání času. Matky ztrácí kontakt s realitou, často trpí bludy a halucinacemi, přičemž si těchto stavů nejsou vůbec vědomy. Tyto symptomy se začínají objevovat dva týdny po porodu, trvají od 2 do 12 týdnů a jsou velmi proměnlivé.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Jones|jméno=Ian|příjmení2=Chandra|jméno2=Prabha S|příjmení3=Dazzan|jméno3=Paola|titul=Bipolar disorder, affective psychosis, and schizophrenia in pregnancy and the post-partum period|periodikum=The Lancet|ročník=384|číslo=9956|strany=1789–1799|doi=10.1016/s0140-6736(14)61278-2|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0140673614612782}}</ref> Tento stav často vyžaduje hospitalizaci, léčbu antipsychotickými medikamenty, stabilizátory nálad a dokonce i v některých případech, kdy se objevuje vysoké riziko sebevraždy, i léčbu elektrickými šoky.<ref name=":0" /> |
|||
'''Poporodní psychóza''' nebo také '''laktační psychóza''' je vážný duševní stav matky po porodu, kdy je žena po fyzickém vyčerpání navíc vystavena rozsáhlým hormonálním změnám a velkému náporu do té doby většinou jí neznámých emocí. Převládající část případů se odehrává mezi 2. a 4. týdnem [[šestinedělí]] s útlumem v řádech dnů až měsíců - záleží případ od případu včetně toho faktoru, jak rychle byla vyhledána lékařská pomoc. |
|||
Nejrizikovější faktory, které by mohly ohrozit matku i dítě na životě, se u poloviny žen s poporodní psychózou neobjevují. Ovšem ženy, u kterých se již nějaké psychické problémy objevily, či trpí bipolární poruchou nebo v jejich rodině jsou psychické poruchy časté, mají vyšší riziko být hrozbou pro sebe i své dítě.<ref name=":0" /> Také ženy, které byly hospitalizovány pro jejich psychické zdraví hned po porodu, jsou více vystaveny sebevražedným tendencím během prvního roku po porodu.<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Orsolini|jméno=Laura|příjmení2=Valchera|jméno2=Alessandro|příjmení3=Vecchiotti|jméno3=Roberta|titul=Suicide during Perinatal Period: Epidemiology, Risk Factors, and Clinical Correlates|periodikum=Mood and Anxiety Disorders|datum=2016-01-01|strany=138|pmid=27570512|doi=10.3389/fpsyt.2016.00138|url=http://journal.frontiersin.org/Article/10.3389/fpsyt.2016.00138/abstract|datum přístupu=2017-02-11}}</ref> |
|||
Mezi příznaky patří: pocity silného rozrušení, [[fantom (psychologie)|vidiny]] či slyšiny, výpadky [[paměť|paměti]], nekontrolovatelné pocity [[úzkost]]i, neschopnost číst či sledovat děj (např. v televizi), vnímání času buď příliš rychle nebo naopak pomalu, extrémní výkyvy [[nálada|nálad]] apod. Důležité je, že si matka svůj stav neuvědomuje.<ref>[http://www.mamita.cz/clanky.php?tema=psycholog&cl=3 Laktační psychóza], mamita.cz</ref> |
|||
Laktační psychóza se odlišuje od [[poporodní deprese]] nebo poporodního blues.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|titul=Postpartum Psychosis|periodikum=www.rcpsych.ac.uk|url=http://www.rcpsych.ac.uk/healthadvice/problemsdisorders/postpartumpsychosis.aspx|jazyk=en|datum přístupu=2017-02-11}}</ref> Definice není nijak formálně diagnostikována, ale je velmi klinicky rozšířena. Je potřeba formální diagnostické kategorizace a vědeckého zkoumání, aby bylo více zjištěno o jejich příčinách a následné pomoci a prevenci.<ref name=":0" /> |
|||
Ačkoliv je poporodní psychóza vážnou duševní poruchou, vražda novorozeněte se děje jen ve 4 % případů, [[sebevražda]] pak v 5 %. |
|||
Poporodní psychóza se vyvine zhruba u 1 až 2 žen z tisíce, tedy v míře 1 ‰ - 2 ‰. |
|||
== Průběh a symptomy == |
|||
Symptomy se obvykle náhle objevují během prvních dvou týdnů po porodu.<ref name=":2" /> Často se obměňují a rychle se mění. Mezi nejtypičtější patří náhlé změny nálad, deprese, silná zmatenost, ztráta zábran, paranoia, halucinace a bludy.<ref name=":2" /> Když laktační psychózu porovnáme s poporodním blues, který po porodu mívá až polovina rodiček, tak ten se vyznačuje jen mírnými změnami nálad, úzkostí a přecitlivělostí, které se objevují přibližně 3 až 4 dny po porodu a trvají něco kolem jednoho týdne. Také ji nesmíme zaměnit s poporodní depresí, tu zažívá kolem 10 až 15% všech matek a je více podobná závažné depresivní poruše.<ref name=":2" /> |
|||
== Rizikové faktory == |
|||
25 až 50% žen, které v minulosti zažily nějakou psychickou nemoc, má zkušenosti s laktační psychózou.<ref name=":2" /> Přibližně 37% žen, které mají problémy s bipolární poruchou zažívají obdobné zkušenosti i s poporodní psychózou.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Wesseloo|jméno=Richard|příjmení2=Kamperman|jméno2=Astrid M.|příjmení3=Munk-Olsen|jméno3=Trine|titul=Risk of Postpartum Relapse in Bipolar Disorder and Postpartum Psychosis: A Systematic Review and Meta-Analysis|periodikum=American Journal of Psychiatry|datum=2015-10-30|ročník=173|číslo=2|strany=117–127|issn=0002-953X|doi=10.1176/appi.ajp.2015.15010124|url=http://ajp.psychiatryonline.org/doi/10.1176/appi.ajp.2015.15010124|datum přístupu=2017-02-11}}</ref> Ženy, u kterých tato psychóza nastala, mají zhruba 30% šanci, že při dalším otěhotnění nastanou obdobné problémy. |
|||
Okolo poloviny žen, které prožily laktační psychózu, neměly žádné rizikové faktory.<ref name=":0" /> Mnoho dalších potenciálních faktorů, které by mohly být typické pro laktační psychózu, jako jsou například komplikace při porodu, porod císařským řezem, pohlaví dítěte, délka těhotenství, různé změny v konzumaci léků a psychosociální faktory, byly zkoumány a neukázaly žádnou přímou souvislost a vztah s poporodní psychózou. Jediný rizikový faktor, který byl zaznamenán, je, že laktační psychóza se stává častěji prvorodičkám než ženám, které již prošli bezproblémovým porodem. Ovšem nebylo prokázáno, proč tomu tak je.<ref name=":0" /> |
|||
Dle statistik se můžeme domnívat, že genetika zde hraje jistou roli, jelikož ženy, jejichž blízcí příbuzní (matky nebo sestry) zažil laktační psychózu a zároveň v minulosti trpěli nějakou psychickou poruchou, mají 70% pravděpodobnost, že také u nich tato psychóza nastane.<ref name=":1" /> Ty, které mají tuto poruchu pouze ve své rodinné historii, jsou vystaveny 33% šanci, že u nich také nastane.<ref name=":2" /> I když byly nalezeny jisté podobnosti v rámci genetické výbavy, tak zatím nic z toho nebylo potvrzeno. Ohledně původu laktační psychózy a její dědičnosti je stále mnoho otázek.<ref name=":0" /> |
|||
== Prevence == |
|||
Rozhodnutí pro ženy, které berou medikamenty kvůli jejich psychickému zdraví, jestli je nadále brát i během těhotenství či dokonce během kojení je velmi závažné. Nemáme k dispozici žádná data ani studie, které by napomohly k tomuto rozhodnutí a zároveň mohly naznačit či se tomuto stavu dá předejít. Také není jasně, zda ženy, u kterých je vysoká pravděpodobnost onemocnění, by měly brát antipsychotika jako prevenci vůči této psychóze.<ref name=":2" /> Je doporučeno, aby ženy, které mají vysoké riziko laktační psychózy, byly monitorovány psychiatry již během těhotenství a infomovaly o tom svého lékaře.<ref name=":2" /> |
|||
== Zotavení == |
|||
Nejčastější symptomy většinou trvají od 2 do 12 týdnů a rekonvalescence se pohybuje někde kolem 6 měsíců až jednoho roku.<ref name=":2" /> Ženy často při rekonvalescenci zažívají těžkosti a mají nízké sebevědomí, ale ve většině případů dojde k plnému uzdravení. Při zotavování se také může objevit problém ve vytváření vazby mezi matkou a dítětem, kdy žena během svých epizod může na dítě zanevřít či tvrdit, že bylo dítě zaměněno. Nakonec si ale dokáže vytvořit s dítětem zdravý vztah.<ref name=":2" /> |
|||
Přibližně polovina žen, které prožily laktační psychózu, je vystavena velkému riziku dalších psychických problémů, nehledě na to, že by měla být znovu těhotná.<ref name=":2" /> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|jazyk=en |článek=Postpartum psychosis |revize=291077407}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 12. 2. 2017, 00:14
Poporodní psychóza (nebo také Laktační psychóza či Postpartum psychosis) je závažný psychický stav, který je doprovázen extrémními výkyvy nálad, depresemi, poruchami soustředění, výpadky paměti, silným rozrušením a změnami vnímání času. Matky ztrácí kontakt s realitou, často trpí bludy a halucinacemi, přičemž si těchto stavů nejsou vůbec vědomy. Tyto symptomy se začínají objevovat dva týdny po porodu, trvají od 2 do 12 týdnů a jsou velmi proměnlivé.[1] Tento stav často vyžaduje hospitalizaci, léčbu antipsychotickými medikamenty, stabilizátory nálad a dokonce i v některých případech, kdy se objevuje vysoké riziko sebevraždy, i léčbu elektrickými šoky.[1]
Nejrizikovější faktory, které by mohly ohrozit matku i dítě na životě, se u poloviny žen s poporodní psychózou neobjevují. Ovšem ženy, u kterých se již nějaké psychické problémy objevily, či trpí bipolární poruchou nebo v jejich rodině jsou psychické poruchy časté, mají vyšší riziko být hrozbou pro sebe i své dítě.[1] Také ženy, které byly hospitalizovány pro jejich psychické zdraví hned po porodu, jsou více vystaveny sebevražedným tendencím během prvního roku po porodu.[2]
Laktační psychóza se odlišuje od poporodní deprese nebo poporodního blues.[3] Definice není nijak formálně diagnostikována, ale je velmi klinicky rozšířena. Je potřeba formální diagnostické kategorizace a vědeckého zkoumání, aby bylo více zjištěno o jejich příčinách a následné pomoci a prevenci.[1]
Průběh a symptomy
Symptomy se obvykle náhle objevují během prvních dvou týdnů po porodu.[3] Často se obměňují a rychle se mění. Mezi nejtypičtější patří náhlé změny nálad, deprese, silná zmatenost, ztráta zábran, paranoia, halucinace a bludy.[3] Když laktační psychózu porovnáme s poporodním blues, který po porodu mívá až polovina rodiček, tak ten se vyznačuje jen mírnými změnami nálad, úzkostí a přecitlivělostí, které se objevují přibližně 3 až 4 dny po porodu a trvají něco kolem jednoho týdne. Také ji nesmíme zaměnit s poporodní depresí, tu zažívá kolem 10 až 15% všech matek a je více podobná závažné depresivní poruše.[3]
Rizikové faktory
25 až 50% žen, které v minulosti zažily nějakou psychickou nemoc, má zkušenosti s laktační psychózou.[3] Přibližně 37% žen, které mají problémy s bipolární poruchou zažívají obdobné zkušenosti i s poporodní psychózou.[4] Ženy, u kterých tato psychóza nastala, mají zhruba 30% šanci, že při dalším otěhotnění nastanou obdobné problémy.
Okolo poloviny žen, které prožily laktační psychózu, neměly žádné rizikové faktory.[1] Mnoho dalších potenciálních faktorů, které by mohly být typické pro laktační psychózu, jako jsou například komplikace při porodu, porod císařským řezem, pohlaví dítěte, délka těhotenství, různé změny v konzumaci léků a psychosociální faktory, byly zkoumány a neukázaly žádnou přímou souvislost a vztah s poporodní psychózou. Jediný rizikový faktor, který byl zaznamenán, je, že laktační psychóza se stává častěji prvorodičkám než ženám, které již prošli bezproblémovým porodem. Ovšem nebylo prokázáno, proč tomu tak je.[1]
Dle statistik se můžeme domnívat, že genetika zde hraje jistou roli, jelikož ženy, jejichž blízcí příbuzní (matky nebo sestry) zažil laktační psychózu a zároveň v minulosti trpěli nějakou psychickou poruchou, mají 70% pravděpodobnost, že také u nich tato psychóza nastane.[2] Ty, které mají tuto poruchu pouze ve své rodinné historii, jsou vystaveny 33% šanci, že u nich také nastane.[3] I když byly nalezeny jisté podobnosti v rámci genetické výbavy, tak zatím nic z toho nebylo potvrzeno. Ohledně původu laktační psychózy a její dědičnosti je stále mnoho otázek.[1]
Prevence
Rozhodnutí pro ženy, které berou medikamenty kvůli jejich psychickému zdraví, jestli je nadále brát i během těhotenství či dokonce během kojení je velmi závažné. Nemáme k dispozici žádná data ani studie, které by napomohly k tomuto rozhodnutí a zároveň mohly naznačit či se tomuto stavu dá předejít. Také není jasně, zda ženy, u kterých je vysoká pravděpodobnost onemocnění, by měly brát antipsychotika jako prevenci vůči této psychóze.[3] Je doporučeno, aby ženy, které mají vysoké riziko laktační psychózy, byly monitorovány psychiatry již během těhotenství a infomovaly o tom svého lékaře.[3]
Zotavení
Nejčastější symptomy většinou trvají od 2 do 12 týdnů a rekonvalescence se pohybuje někde kolem 6 měsíců až jednoho roku.[3] Ženy často při rekonvalescenci zažívají těžkosti a mají nízké sebevědomí, ale ve většině případů dojde k plnému uzdravení. Při zotavování se také může objevit problém ve vytváření vazby mezi matkou a dítětem, kdy žena během svých epizod může na dítě zanevřít či tvrdit, že bylo dítě zaměněno. Nakonec si ale dokáže vytvořit s dítětem zdravý vztah.[3]
Přibližně polovina žen, které prožily laktační psychózu, je vystavena velkému riziku dalších psychických problémů, nehledě na to, že by měla být znovu těhotná.[3]
Reference
- ↑ a b c d e f g JONES, Ian; CHANDRA, Prabha S; DAZZAN, Paola. Bipolar disorder, affective psychosis, and schizophrenia in pregnancy and the post-partum period. The Lancet. Roč. 384, čís. 9956, s. 1789–1799. Dostupné online. DOI 10.1016/s0140-6736(14)61278-2.
- ↑ a b ORSOLINI, Laura; VALCHERA, Alessandro; VECCHIOTTI, Roberta. Suicide during Perinatal Period: Epidemiology, Risk Factors, and Clinical Correlates. Mood and Anxiety Disorders. 2016-01-01, s. 138. Dostupné online [cit. 2017-02-11]. DOI 10.3389/fpsyt.2016.00138. PMID 27570512.
- ↑ a b c d e f g h i j k Postpartum Psychosis. www.rcpsych.ac.uk [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WESSELOO, Richard; KAMPERMAN, Astrid M.; MUNK-OLSEN, Trine. Risk of Postpartum Relapse in Bipolar Disorder and Postpartum Psychosis: A Systematic Review and Meta-Analysis. American Journal of Psychiatry. 2015-10-30, roč. 173, čís. 2, s. 117–127. Dostupné online [cit. 2017-02-11]. ISSN 0002-953X. DOI 10.1176/appi.ajp.2015.15010124.