Třídění z hlediska stability: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Úpravy a doplnění.
Dokončení úprav, doplnění zdrojů.
Řádek 1: Řádek 1:
'''Třídění z hlediska stability''' je termín navržený [[Evoluční biologie|evolučním biologem]] [[Jaroslav Flegr|Jaroslavem Flegrem]]<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Evoluční tání: aneb O původu druhů|vydání=1|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2015|počet stran=404|strany=|isbn=ISBN 978-80-200-2481-7}}</ref> pro proces hromadění stabilních struktur v čase: Entity, které se mění, přicházejí a odcházejí, zatímco entity, které jsou stabilní nebo neustále vznikají, se hromadí a převažují. Třídění z hlediska stability se týká všech živých i neživých systémů, které procházejí evolucí v širším slova smyslu (tj. systémů s pamětí hromadících změny a procházejících tak historickým vývojem), a podléhají mu materiální i nemateriální entity.
'''Třídění z hlediska stability''' je termín navržený [[Evoluční biologie|evolučním biologem]] [[Jaroslav Flegr|Jaroslavem Flegrem]]<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|titul=Microevolutionary, macroevolutionary, ecological and taxonomical implications of punctuational theories of adaptive evolution|periodikum=Biology Direct|datum=2013|ročník=|číslo=8|strany=|url=http://biologydirect.biomedcentral.com/articles/10.1186/1745-6150-8-1}}</ref><ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Evoluční tání: aneb O původu druhů|vydání=1|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2015|počet stran=404|strany=|isbn=ISBN 978-80-200-2481-7}}</ref> pro proces hromadění stabilních struktur v čase: Entity, které se mění, přicházejí a odcházejí, zatímco entity, které jsou stabilní nebo neustále vznikají, se hromadí a převažují. Třídění z hlediska stability se týká všech živých i neživých systémů, které procházejí [[Evoluce (rozcestník)|evolucí]] v širším slova smyslu (tj. systémů s pamětí hromadících změny a procházejících tak historickým vývojem), a podléhají mu materiální i nemateriální entity.


Nejznámější popis tohoto procesu pochází z knihy [[Richard Dawkins|Richarda Dawkinse]] [[Sobecký gen (kniha)|Sobecký gen]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dawkins|jméno=Richard|příjmení2=|jméno2=|titul=Sobecký gen|vydání=|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=22-28|isbn=}}</ref>. Tento všeobjímající fenomén však zmiňují i další autoři<ref>{{Citace periodika|příjmení=Simon|jméno=Herbert|titul=The architecture of complexity|periodikum=Proceedings of the American Philosophical Society|datum=1962|ročník=106|číslo=6|strany=467-782|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wimsatt|jméno=William|titul=The units of selection and the structure of the multi-level genome|periodikum=PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association (Vol. 2, pp. 122-183). East Lansing, MI: Philosophy of Science Association|datum=1980|ročník=|číslo=|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Van Valen|jméno=Leigh|titul=Three paradigms of evolution|periodikum=Evolutionary Theory|datum=1989|ročník=9|číslo=1|strany=1-17|url=}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Michod|jméno=Richard|příjmení2=|jméno2=|titul=Darwinian Dynamics: Evolutionary Transitions in Fitness and Individuality|vydání=|vydavatel=Princeton University Press|místo=Princeton|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>Maynard Smith, J., & Szathmáry, E. (2010). T''he major transitions in evolution'' (Vol. 2). New York: Oxford University Press Inc.</ref> a jeho konkrétních manifestací si povšimla řada badatelů z biologických i nebiologických oborů<ref>Slobodkin, L., & Rapoport, A. (1974). An Optimal Strategy of Evolution. T''he Quarterly Review of Biology, 49(''3), 181-200.</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Rappaport|jméno=Roy|příjmení2=|jméno2=|titul=Ritual and Religion in the Making of Humanity|vydání=|vydavatel=Cambridge University Press|místo=New York|rok=1999|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>Bouchard, F. (2008). Causal Processes, Fitness, and the Differential Persistence of Lineages. ''Philosophy of Science, 75''(5), 560-570.</ref><ref>Slotine, J., & Lohmiller, W. (2001). Modularity, evolution, and the binding problem: a view from stability theory. N''eural Networks, 14(''2), 137-145</ref><ref>Bouchard, F. (2011). Darwinism without populations: a more inclusive understanding of the "Survival of the Fittest". ''Studies in History and Philosophy of Science Part C: Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences, 42''(1), 106-114.</ref><ref>Shcherbakov, V. (2012). Stasis is an Inevitable Consequence of Every Successful Evolution. [Review]. B''iosemiotics, 5(''2), 227-245.</ref><ref>Bourrat, P. (2014). From survivors to replicators: evolution by natural selection revisited. [Article]. ''Biology & Philosophy, 29''(4), 517-538.</ref><ref>Doolittle, W. (2014). Natural selection through survival alone, and the possibility of Gaia. [Article]. ''Biology & Philosophy, 29''(3), 415-423.</ref><ref>Bardeen, M., & Cerpa, N. (2015). Editorial: Technological Evolution in Society - The Evolution of Mobile Devices. ''Journal of Theoretical and Applied Electronic Commerce Research, 10''(1), 1-7.</ref>. V různých oborech a u různých badatelů byl však doposud popisován pod různými jmény.
Nejznámější popis tohoto procesu pochází z knihy [[Richard Dawkins|Richarda Dawkinse]] [[Sobecký gen (kniha)|Sobecký gen]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dawkins|jméno=Richard|příjmení2=|jméno2=|titul=Sobecký gen|vydání=|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=22-28|isbn=}}</ref>. Tento všeobjímající fenomén však zmiňují i další autoři<ref>{{Citace periodika|příjmení=Simon|jméno=Herbert|titul=The architecture of complexity|periodikum=Proceedings of the American Philosophical Society|datum=1962|ročník=106|číslo=6|strany=467-782|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wimsatt|jméno=William|titul=The units of selection and the structure of the multi-level genome|periodikum=PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association (Vol. 2, pp. 122-183). East Lansing, MI: Philosophy of Science Association|datum=1980|ročník=|číslo=|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Van Valen|jméno=Leigh|titul=Three paradigms of evolution|periodikum=Evolutionary Theory|datum=1989|ročník=9|číslo=1|strany=1-17|url=}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Michod|jméno=Richard|příjmení2=|jméno2=|titul=Darwinian Dynamics: Evolutionary Transitions in Fitness and Individuality|vydání=|vydavatel=Princeton University Press|místo=Princeton|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref name=":3">Okasha, S. (2006). E''volution and the levels of selection.'' USA: Oxford University Press.</ref><ref name=":4">Godfrey-Smith, B. (2009). D''arwinian populations and natural selection.'' USA: Oxford University Press.</ref><ref>Maynard Smith, J., & Szathmáry, E. (2010). T''he major transitions in evolution'' (Vol. 2). New York: Oxford University Press Inc.</ref> a jeho konkrétních manifestací si povšimla řada badatelů z [[Biologie|biologických]] i nebiologických oborů<ref>Slobodkin, L., & Rapoport, A. (1974). An Optimal Strategy of Evolution. T''he Quarterly Review of Biology, 49(''3), 181-200.</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Rappaport|jméno=Roy|příjmení2=|jméno2=|titul=Ritual and Religion in the Making of Humanity|vydání=|vydavatel=Cambridge University Press|místo=New York|rok=1999|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>Bouchard, F. (2008). Causal Processes, Fitness, and the Differential Persistence of Lineages. ''Philosophy of Science, 75''(5), 560-570.</ref><ref>Slotine, J., & Lohmiller, W. (2001). Modularity, evolution, and the binding problem: a view from stability theory. N''eural Networks, 14(''2), 137-145</ref><ref name=":5">Bouchard, F. (2011). Darwinism without populations: a more inclusive understanding of the "Survival of the Fittest". ''Studies in History and Philosophy of Science Part C: Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences, 42''(1), 106-114.</ref><ref>Shcherbakov, V. (2012). Stasis is an Inevitable Consequence of Every Successful Evolution. [Review]. B''iosemiotics, 5(''2), 227-245.</ref><ref name=":6">Bourrat, P. (2014). From survivors to replicators: evolution by natural selection revisited. [Article]. ''Biology & Philosophy, 29''(4), 517-538.</ref><ref name=":7">Doolittle, W. (2014). Natural selection through survival alone, and the possibility of Gaia. [Article]. ''Biology & Philosophy, 29''(3), 415-423.</ref><ref>Bardeen, M., & Cerpa, N. (2015). Editorial: Technological Evolution in Society - The Evolution of Mobile Devices. ''Journal of Theoretical and Applied Electronic Commerce Research, 10''(1), 1-7.</ref>. V různých oborech a u různých badatelů byl však doposud popisován pod různými jmény.


'''Třídění z hlediska stability''' je možné rozdělit na dva fenomény<ref name=":1" />. '''Třídění z hlediska statické stability''' jednoduše preferuje znaky, které zvyšují persistenci svých nositelů. Tříděné entity mohou vznikat nezávisle jedna na druhé, nemusí se množit a nemusí vykazovat žádnou dědivost. '''Třídění z hlediska dynamické stability''' je speciálním případem třídění z hlediska stability, který vyžaduje existenci nějaké formy dědičnosti a jehož základem je kompetice o co největší rozdíl mezi rychlostí vytváření vlastních kopií a rychlostí jejich zanikání. Jinými slovy, jedná se o [[přirozený výběr]]. V [[Biologická evoluce|biologické evoluci]] se na všech úrovních uplatňují oba typy třídění z hlediska stability<ref name=":1" />.
'''Třídění z hlediska stability''' je možné rozdělit na dva fenomény<ref name=":1" />. '''Třídění z hlediska statické stability''' jednoduše preferuje znaky, které zvyšují persistenci svých nositelů. Tříděné entity mohou vznikat nezávisle jedna na druhé, nemusí se množit a nemusí vykazovat žádnou [[dědivost]]. '''Třídění z hlediska dynamické stability''' je speciálním případem třídění z hlediska stability, který vyžaduje existenci nějaké formy [[Dědičnost|dědičnosti]] a jehož základem je [[kompetice]] o co největší rozdíl mezi rychlostí vytváření vlastních kopií a rychlostí jejich zanikání. Jinými slovy, jedná se o [[přirozený výběr]]. V [[Biologická evoluce|biologické evoluci]] se na různých úrovních uplatňují oba typy třídění z hlediska stability<ref name=":1" />.


Většina badatelů, kteří se fenoménem třídění z hlediska statické stability zabývala ve větší šíři, jej nepovažuje za evolučně zajímavý a nepokládá za možné, že by jeho prostřednictvím mohly vzniknout zajímavé biologické adaptace<ref name=":3" /><ref name=":4" />. Opačný názor vyjádřili např. Bouchard<ref name=":5" />, Bourrat<ref name=":6" /> nebo Doolittle<ref name=":7" />, konceptuálně jej však rozvedl a na důležitost jeho role v biologické evoluci poukázal až [[Jaroslav Flegr|Flegr]]<ref name=":2" /><ref name=":1" />. Podle [[Jaroslav Flegr|Flegra]]<ref name=":1" /> může být třídění zodpovědné za celou řadu [[Mikroevoluce|mikroevolučních]] a zejména [[Makroevoluce|makroevolučních]] jevů, např. široké rozšíření a persistenci [[Pohlavní rozmnožování|sexuality]] či [[Altruismus|altruistického chování]], patrnost [[Teorie přerušovaných rovnováh|evoluční stáze]] či planetární homeostáze (viz [[teorie Gaia]]) nebo univerzálně rozšířený pokles [[Disparita|disparity]] v rámci jednotlivých evolučních linií (viz hromadění nevratně "zamrzlých" znaků popisované teorií [[Zamrzlá evoluce|zamrzlé evoluce]]). Kromě toho může třídění z hlediska statické stability stát také za řadou fenoménů [[kulturní evoluce]]<ref name=":1" />. Na rozdíl od [[Přirozený výběr|selekce]], která je oportunistická, dokáže třídění z hlediska statické stability hromadit i znaky, které jsou momentálně nevýhodné, ale jsou výhodné z hlediska dlouhodobé persistence tříděných entit. Třídění z hlediska statické stability postrádá efekt amplifikace spočívající v přednostním namnožení výhodných variant. Proto pracuje pomaleji než selekce a obvykle nedokáže vytvořit složité adaptace; tříděny jsou v jeho průběhu různé [[preadaptace]] a [[Spandrel|spandrely]]. Z dlouhodobého hlediska však má v [[Evoluce (rozcestník)|evoluci]] a zejména v [[Makroevoluce|makroevoluci]] konečné slovo<ref name=":1" />.
. Termín byl vytvořen evolučním [[:Kategorie:Čeští biologové|biologem]] [[Jaroslav Flegr|Jaroslavem Flegrem]],<ref>http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/punctuated.pdf</ref> pro pojmenování mechanismu který v rámci [[Zamrzlá evoluce|teorie zamrzlé evoluce]] nechává druhy evolučně "zamrznout". Podle Jaroslava Flegra jsou totiž téměř všechny druhy tvarovány určitou formou [[Frekvenčně závislý výběr|frekvenčně závislé selekce]], čímž se hromadí dlouhodobé [[Ekologie|vztahy mezi organismy]], které zamezují [[Účelná vlastnost|účelnému]] působení [[Přirozený výběr|přirozeného výběru]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>


Třídění z hlediska stability se od [[selekce]] liší tím, že nelze sledovat žádné [[generace]], protože nové objekty nemusí od svých předchůdců [[Dědičnost znaků a pohlaví|dědit]] žádné vlastnosti. Třídění z hlediska stability je fundamentálním principem hromadění organizovaných (nikoli [[Komplexní systém|komplexních]]) struktur jako života. Třídění z hlediska stability je simulováno v programech napodobujících evoluci jako [[model Life]]. <ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
Třídění z hlediska stability může být simulováno např. v [[Celulární automat|celulárních automatech]] jako je [[model Life]]<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>.

Podle Flegra lze pomocí třídění z hlediska stability vysvětlit třeba fungování [[teorie Gaia]]. Teorie popisuje Zemi jako jeden velký superorganismus, který sám sobě udržuje všechny potřebné "hladiny" (jako složení atmosféry). V procesu lze sledovat dva mechanismy třídění z hlediska stability. Zaprvé, pokud se vyvine vzájemné obohacování jednotlivých organismů (jako například kopytníci, kteří hnojí a orají půdu, která je živí), je pravděpodobnější, že se systém udrží. Zadruhé, je otázka, zda-li by se život vůbec vyvinul v prostředí založeném pouze na asymetrických vztazích jako [[Predátor|predaci]] a [[Parazitismus|parazitismu]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 10. 4. 2016, 20:22

Třídění z hlediska stability je termín navržený evolučním biologem Jaroslavem Flegrem[1][2] pro proces hromadění stabilních struktur v čase: Entity, které se mění, přicházejí a odcházejí, zatímco entity, které jsou stabilní nebo neustále vznikají, se hromadí a převažují. Třídění z hlediska stability se týká všech živých i neživých systémů, které procházejí evolucí v širším slova smyslu (tj. systémů s pamětí hromadících změny a procházejících tak historickým vývojem), a podléhají mu materiální i nemateriální entity.

Nejznámější popis tohoto procesu pochází z knihy Richarda Dawkinse Sobecký gen[3]. Tento všeobjímající fenomén však zmiňují i další autoři[4][5][6][7][8][9][10] a jeho konkrétních manifestací si povšimla řada badatelů z biologických i nebiologických oborů[11][12][13][14][15][16][17][18][19]. V různých oborech a u různých badatelů byl však doposud popisován pod různými jmény.

Třídění z hlediska stability je možné rozdělit na dva fenomény[2]. Třídění z hlediska statické stability jednoduše preferuje znaky, které zvyšují persistenci svých nositelů. Tříděné entity mohou vznikat nezávisle jedna na druhé, nemusí se množit a nemusí vykazovat žádnou dědivost. Třídění z hlediska dynamické stability je speciálním případem třídění z hlediska stability, který vyžaduje existenci nějaké formy dědičnosti a jehož základem je kompetice o co největší rozdíl mezi rychlostí vytváření vlastních kopií a rychlostí jejich zanikání. Jinými slovy, jedná se o přirozený výběr. V biologické evoluci se na různých úrovních uplatňují oba typy třídění z hlediska stability[2].

Většina badatelů, kteří se fenoménem třídění z hlediska statické stability zabývala ve větší šíři, jej nepovažuje za evolučně zajímavý a nepokládá za možné, že by jeho prostřednictvím mohly vzniknout zajímavé biologické adaptace[8][9]. Opačný názor vyjádřili např. Bouchard[15], Bourrat[17] nebo Doolittle[18], konceptuálně jej však rozvedl a na důležitost jeho role v biologické evoluci poukázal až Flegr[1][2]. Podle Flegra[2] může být třídění zodpovědné za celou řadu mikroevolučních a zejména makroevolučních jevů, např. široké rozšíření a persistenci sexuality či altruistického chování, patrnost evoluční stáze či planetární homeostáze (viz teorie Gaia) nebo univerzálně rozšířený pokles disparity v rámci jednotlivých evolučních linií (viz hromadění nevratně "zamrzlých" znaků popisované teorií zamrzlé evoluce). Kromě toho může třídění z hlediska statické stability stát také za řadou fenoménů kulturní evoluce[2]. Na rozdíl od selekce, která je oportunistická, dokáže třídění z hlediska statické stability hromadit i znaky, které jsou momentálně nevýhodné, ale jsou výhodné z hlediska dlouhodobé persistence tříděných entit. Třídění z hlediska statické stability postrádá efekt amplifikace spočívající v přednostním namnožení výhodných variant. Proto pracuje pomaleji než selekce a obvykle nedokáže vytvořit složité adaptace; tříděny jsou v jeho průběhu různé preadaptace a spandrely. Z dlouhodobého hlediska však má v evoluci a zejména v makroevoluci konečné slovo[2].

Třídění z hlediska stability může být simulováno např. v celulárních automatech jako je model Life[20].

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b FLEGR, Jaroslav. Microevolutionary, macroevolutionary, ecological and taxonomical implications of punctuational theories of adaptive evolution. Biology Direct. 2013, čís. 8. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g FLEGR, Jaroslav. Evoluční tání: aneb O původu druhů. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 404 s. ISBN ISBN 978-80-200-2481-7. 
  3. ↑ DAWKINS, Richard. Sobecký gen. Praha: Mladá fronta, 2003. S. 22-28. 
  4. ↑ SIMON, Herbert. The architecture of complexity. Proceedings of the American Philosophical Society. 1962, roč. 106, čís. 6, s. 467-782. 
  5. ↑ WIMSATT, William. The units of selection and the structure of the multi-level genome. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association (Vol. 2, pp. 122-183). East Lansing, MI: Philosophy of Science Association. 1980. 
  6. ↑ VAN VALEN, Leigh. Three paradigms of evolution. Evolutionary Theory. 1989, roč. 9, čís. 1, s. 1-17. 
  7. ↑ MICHOD, Richard. Darwinian Dynamics: Evolutionary Transitions in Fitness and Individuality. Princeton: Princeton University Press, 2000. 
  8. ↑ a b Okasha, S. (2006). Evolution and the levels of selection. USA: Oxford University Press.
  9. ↑ a b Godfrey-Smith, B. (2009). Darwinian populations and natural selection. USA: Oxford University Press.
  10. ↑ Maynard Smith, J., & Szathmáry, E. (2010). The major transitions in evolution (Vol. 2). New York: Oxford University Press Inc.
  11. ↑ Slobodkin, L., & Rapoport, A. (1974). An Optimal Strategy of Evolution. The Quarterly Review of Biology, 49(3), 181-200.
  12. ↑ RAPPAPORT, Roy. Ritual and Religion in the Making of Humanity. New York: Cambridge University Press, 1999. 
  13. ↑ Bouchard, F. (2008). Causal Processes, Fitness, and the Differential Persistence of Lineages. Philosophy of Science, 75(5), 560-570.
  14. ↑ Slotine, J., & Lohmiller, W. (2001). Modularity, evolution, and the binding problem: a view from stability theory. Neural Networks, 14(2), 137-145
  15. ↑ a b Bouchard, F. (2011). Darwinism without populations: a more inclusive understanding of the "Survival of the Fittest". Studies in History and Philosophy of Science Part C: Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences, 42(1), 106-114.
  16. ↑ Shcherbakov, V. (2012). Stasis is an Inevitable Consequence of Every Successful Evolution. [Review]. Biosemiotics, 5(2), 227-245.
  17. ↑ a b Bourrat, P. (2014). From survivors to replicators: evolution by natural selection revisited. [Article]. Biology & Philosophy, 29(4), 517-538.
  18. ↑ a b Doolittle, W. (2014). Natural selection through survival alone, and the possibility of Gaia. [Article]. Biology & Philosophy, 29(3), 415-423.
  19. ↑ Bardeen, M., & Cerpa, N. (2015). Editorial: Technological Evolution in Society - The Evolution of Mobile Devices. Journal of Theoretical and Applied Electronic Commerce Research, 10(1), 1-7.
  20. ↑ FLEGR, Jaroslav. Zamrzlá evoluce. [s.l.]: Academia, 2008. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třídění_z_hlediska_stability&oldid=13544737“