Barbara McClintocková: Porovnání verzí
→Život a dílo: ta ženská byla strašně hustá, ale techniku barvení sama nevyvinula; objevila taky jadérkové organizátory |
+ ref k acetokarmínu. Je to úplně šílený článek; Přidání nějaké literatury; v poznámce odkaz na článek o objevu organizátoru jadérka, volně k zapracování |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život a dílo == |
== Život a dílo == |
||
Narodila se jako třetí ze čtyř dětí lékaře a několik let žila u svého strýce v [[Brooklyn]]u (New York), kam se celá rodina přestěhovala v roce 1908. Tam Barbara roku 1919 maturovala a pak studovala botaniku na [[Cornell University]]. Promovala roku 1925 a 1927 obhájila doktorát z botaniky, i když se už řadu let ve skutečnosti zabývala genetikou. Pracovala na zemědělské fakultě univerzity ve skupině, která se zabývala šlechtěním kukuřice. S použitím barvení rostlinných [[chromozom]]ů — útvarů, ve kterých se nachází DNA — pomocí [[acetokarmín]]u jako první charakterizovala chromozomy kukuřice. Díky tomu mohla tyto chromozomy pozorovat a studovat pod mikroskopem a spojovat je se skupinami vlastností, které se společně dědí. Roku 1930 jako první pozorovala a popsala tzv. [[crossing-over]], proces během buněčného dělení ([[meióza]]), při němž si dva homologní chromozomy vyměňují část své DNA.<ref>http://www.aspb.org/committees/women/pioneers.cfm#McClintock</ref> |
Narodila se jako třetí ze čtyř dětí lékaře a několik let žila u svého strýce v [[Brooklyn]]u (New York), kam se celá rodina přestěhovala v roce 1908. Tam Barbara roku 1919 maturovala a pak studovala botaniku na [[Cornell University]]. Promovala roku 1925 a 1927 obhájila doktorát z botaniky, i když se už řadu let ve skutečnosti zabývala genetikou. Pracovala na zemědělské fakultě univerzity ve skupině, která se zabývala šlechtěním kukuřice. S použitím barvení rostlinných [[chromozom]]ů — útvarů, ve kterých se nachází DNA — pomocí [[acetokarmín]]u jako první charakterizovala chromozomy kukuřice.<ref name="McClintock-1929">{{Citace periodika | příjmení = McClintock | jméno = B. | titul = A Cytological and Genetical Study of Triploid Maize. | periodikum = Genetics | ročník = 14 | číslo = 2 | strany = 180-222 | měsíc = Mar | rok = 1929 | doi = | pmid = 17246573 }}</ref> Díky tomu mohla tyto chromozomy pozorovat a studovat pod mikroskopem a spojovat je se skupinami vlastností, které se společně dědí ([[genová vazba]]). Roku 1930 jako první pozorovala a popsala tzv. [[crossing-over]], proces během buněčného dělení ([[meióza]]), při němž si dva homologní chromozomy vyměňují část své DNA.<ref>http://www.aspb.org/committees/women/pioneers.cfm#McClintock</ref> |
||
<!-- Objev organizátoru jadérka: <ref>{{Citace periodika | příjmení = McClintock | jméno = Barbara | titul = The relation of a particular chromosomal element to the development of the nucleoli in Zea mays | periodikum = Zeitschrift f�r Zellforschung und Mikroskopische Anatomie | ročník = 21 | číslo = 2 | datum = 1934-01-01 | strany = 294–326 | doi = 10.1007/BF00374060}}</ref> --> |
|||
Díky těmto úspěchům získávala grantové podpory a mohla ve svém výzkumu pokračovat na různých univerzitách v USA i v Německu. Od roku 1932 začala používat [[rentgenové záření]], které zvyšuje pravděpodobnost mutací, a objevila tak řadu dalších zajímavých detailů buněčného dělení a rekombinace. Pozorovala, jak se chromosomy přerušují a zase spojují, a to nenáhodným způsobem. Roku 1941 získala stálé místo v ''Cold Spring Harbor Laboratory'' na [[Long Island]] ve státě New York. |
Díky těmto úspěchům získávala grantové podpory a mohla ve svém výzkumu pokračovat na různých univerzitách v USA i v Německu. Od roku 1932 začala používat [[rentgenové záření]], které zvyšuje pravděpodobnost mutací, a objevila tak řadu dalších zajímavých detailů buněčného dělení a rekombinace. Pozorovala, jak se chromosomy přerušují a zase spojují, a to nenáhodným způsobem. Roku 1941 získala stálé místo v ''Cold Spring Harbor Laboratory'' na [[Long Island]] ve státě New York. |
||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace periodika | příjmení = Fedoroff | jméno = Nina | titul = Barbara McClintock | periodikum = Biographical Memoirs | číslo = 68 | datum = 1995 | strany = 211–236}} |
|||
* {{Citace periodika | příjmení = Kass | jméno = LB. | příjmení2 = McClintock | jméno2 = BM. | titul = Records and recollections: a new look at Barbara McClintock, Nobel-Prize-winning geneticist. | periodikum = Genetics | ročník = 164 | číslo = 4 | strany = 1251-60 | měsíc = Aug | rok = 2003 | doi = | pmid = 12930736 }} |
|||
* {{Citace periodika | příjmení = Fedoroff | jméno = NV. | titul = Barbara McClintock (June 16, 1902-September 2, 1992.) | periodikum = Biogr Mem Natl Acad Sci | ročník = 68 | číslo = | strany = 211-35 | měsíc = | rok = 1995 | doi = | pmid = 11616350 }} |
|||
* {{Citace periodika | příjmení = Campbell | jméno = A. | příjmení2 = McClintock | jméno2 = B. | titul = Barbara McClintock. | periodikum = Annu Rev Genet | ročník = 27 | číslo = | strany = 1-6 | měsíc = | rok = 1993 | doi = 10.1146/annurev.ge.27.120193.000245 | pmid = 8122898 }} |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Crossing-over]] |
* [[Crossing-over]] |
||
Verze z 21. 9. 2013, 20:24
Barbara McClintock (16. června 1902, Hartford, Connecticut – 2. září 1992, Huntington, New York) byla americká bioložka, která se věnovala buněčné genetice (cytogenetice) a v roce 1983 byla za své objevy oceněna Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
_shown_in_her_laboratory_in_1947.jpg)
Život a dílo
Narodila se jako třetí ze čtyř dětí lékaře a několik let žila u svého strýce v Brooklynu (New York), kam se celá rodina přestěhovala v roce 1908. Tam Barbara roku 1919 maturovala a pak studovala botaniku na Cornell University. Promovala roku 1925 a 1927 obhájila doktorát z botaniky, i když se už řadu let ve skutečnosti zabývala genetikou. Pracovala na zemědělské fakultě univerzity ve skupině, která se zabývala šlechtěním kukuřice. S použitím barvení rostlinných chromozomů — útvarů, ve kterých se nachází DNA — pomocí acetokarmínu jako první charakterizovala chromozomy kukuřice.[1] Díky tomu mohla tyto chromozomy pozorovat a studovat pod mikroskopem a spojovat je se skupinami vlastností, které se společně dědí (genová vazba). Roku 1930 jako první pozorovala a popsala tzv. crossing-over, proces během buněčného dělení (meióza), při němž si dva homologní chromozomy vyměňují část své DNA.[2]
Díky těmto úspěchům získávala grantové podpory a mohla ve svém výzkumu pokračovat na různých univerzitách v USA i v Německu. Od roku 1932 začala používat rentgenové záření, které zvyšuje pravděpodobnost mutací, a objevila tak řadu dalších zajímavých detailů buněčného dělení a rekombinace. Pozorovala, jak se chromosomy přerušují a zase spojují, a to nenáhodným způsobem. Roku 1941 získala stálé místo v Cold Spring Harbor Laboratory na Long Island ve státě New York.
Roku 1944 začala studovat mozaikové zbarvení kukuřičných zrn a jeho nepravidelné dědění. Na některých místech chromozomu nalezla dvě oblasti, které nazvala disociátor (Ds) a aktivátor (Ac). Byly to první objevené transpozony - aktivátor je kompletní transpozon, disociátor je jeho zkrácená (poškozená) verze závislá na Ac.[3] Už v roce 1948 zjistila, že se mohou po chromozomu posouvat a tím vlastně způsobovat mutace. Posuny těchto transpozonů jsou tak schopné blokovat či aktivovat určité geny a tím způsobit proměnlivé zbarvení kukuřičných zrn. V 50. letech studovala McClintock různé odrůdy kukuřice v Jižní Americe a vytvořila jejich genetické mapy.
Tyto objevy, které ukázaly složité mechanismy genetické regulace, byly tak nečekané a překvapivé, že je většina současníků odmítala. Odpor byl tak silný, že od roku 1953 dokonce přestala McClintock publikovat na toto téma. Teprve když roku 1961 francouzští genetici François Jacob a Jacques Monod popsali funkci lac operonu, mohla se myšlenka dynamického řízení genomu obecně prosadit.
Význam a ocenění
Kromě řady významných jednotlivých objevů obrátila McClintock pozornost k tzv. epigenetickým jevům, to jest k procesům, které mohou měnit expresi genu a tím případně i fenotyp organismu, aniž by došlo k (nevratné) mutaci. Byla tak průkopnicí nového pohledu na předávání a působení genetické informace. Už v roce 1944 byla zvolena do Národní akademie věd Spojených států amerických, po válce získala několik vědeckých cen, roku 1970 National Award for Science, roku 1981 Wolfovu cenu za medicinu a roku 1983 konečně i Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Odkazy
Reference
- ↑ MCCLINTOCK, B. A Cytological and Genetical Study of Triploid Maize.. Genetics. Mar 1929, roč. 14, čís. 2, s. 180-222. PMID 17246573.
- ↑ http://www.aspb.org/committees/women/pioneers.cfm#McClintock
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
Literatura
- FEDOROFF, Nina. Barbara McClintock. Biographical Memoirs. 1995, čís. 68, s. 211–236.
- KASS, LB.; MCCLINTOCK, BM. Records and recollections: a new look at Barbara McClintock, Nobel-Prize-winning geneticist.. Genetics. Aug 2003, roč. 164, čís. 4, s. 1251-60. PMID 12930736.
- FEDOROFF, NV. Barbara McClintock (June 16, 1902-September 2, 1992.). Biogr Mem Natl Acad Sci. 1995, roč. 68, s. 211-35. PMID 11616350.
- CAMPBELL, A.; MCCLINTOCK, B. Barbara McClintock.. Annu Rev Genet. 1993, roč. 27, s. 1-6. DOI 10.1146/annurev.ge.27.120193.000245. PMID 8122898.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbara McClintock na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- B. McClintock, The Stability of Broken Ends of Chromosomes in Zea Mays (1941)
- B. McClintock, Induction of Instability at Selected Loci in Maize. (1953)
- Cold Spring Harbor Laboratory Archives, Barbara McClintock: A Brief Biographical Sketch
- Enhancer and Gene Trap Transposon Mutagenesis in Arabidopsis, článek o významu transpozonů pro mutagenezi rostlin
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.