Přeskočit na obsah

Stabilizátor (letectví)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Nákres stabilizátoru konvenčního letadla (modrá).

Stabilizátor nebo vodorovná stabilizační plocha je nepohyblivá část vodorovných ocasních nebo vodorovných nosních ploch[1].

Stabilizátor vypadá jako malé křídlo a nachází se na ocase aerodynů a aerostatů. V některých případech, především na vojenských letadlech a jen zřídka na civilních letadlech. se horizontální stabilizátor nachází před křídly - v takovém případě jde o kachní plochy (Canard). Horizontální stabilizátor umožňuje klopení letadla. Obvykle se skládá z přední nepohyblivé části a zadní pohyblivé části zvané výškové kormidlo. Na některých modelech jako například na jistých stíhacích bojových letadlech (např. F-15E Strike Eagle) nerozeznává pohyblivou a pevnou část, ale celý horizontální stabilizátor se pohybuje na bocích ocasu, aby se tak umožnilo klopení letadla.

Pohyblivý stabilizátor

U letadel s pohyblivým stabilizátorem se sklon horizontálního stabilizátoru mění nezávisle na pohybu výškového kormidla a pohyblivé jsou tedy obě části ocasu. Přední část odpovídá pohyblivému stabilizátoru a jejím hlavním úkolem je vyvažovat letadlo. Zejména při vysoké rychlosti vytváří vyvažování letadla pohyblivým stabilizátorem a ne výškovým kormidlem nižší vyrovnávací aerodynamický odpor ("trim drag"). Úhel pohyblivosti tohoto povrchu je obvykle minimální, přibližně 10º.

Používá se u většiny velkých komerčních letadel, jakými jsou například Airbus A340 nebo Boeing 737.

Související články

Reference

  1. NEDELKA, Milan, a kol. Slovenský letecký slovník terminologický a výkladový. Bratislava: Magnet-Press Slovakia, 1998. 494 s. ISBN 80-968073-0-7. S. 149. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estabilizador (aeronáutica) na španělské Wikipedii.