Jošimune Tokugawa
Jošimune Tokugawa (jap .: 徳 川 吉 宗 Tokugawa Jošimune) byl osmým šógunem Tokugawské dynastie, který vládl od 1716 až do své abdikace v roce 1745. Byl synem Micusadu Tokugawi, vnukem Jorinobua Tokugawi a pravnukem Iejasua Tokugawi.
Rodokmen
Jošimune nebyl synem posledního šóguna. Pocházel z vedlejší větve klanu Tokugawa.
Iejasu Tokugawa, zakladatel Tokugawského šógunátu, si byl velmi dobře vědom zániku rodové linie klanu Minamoto v roce 1219 a obával se, že i jeho rod může postihnout stejný osud a vláda rodiny Tokugawa v Japonsku skončit. A tak, zatímco jeho syn Hidetada Tokugawa vládl jako šógun, vybral jeho tři mladší bratry na vytvoření gosanke, dědičných vedlejších rodů rodiny Tokugawa, z nichž mohl být vybrán šógun, v případě, že by šógun z hlavní větve rodu neměl mužského potomka. Tři gosanke byly větve Owari, Kii a Mito.
Jošimune byl z větve rodu sídlící v provincii Kii. Zakladatel domu v Kii byl jeden ze synů Iejasua Tokugawu, Jorinobu Tokugawa. Iejasu ho jmenoval daimjóa Kii provincie Kii. Jeho nástupcem se stal jeho syn Micusada Tokugawa. Nástupci Micusadu se stali jeho dva synové a po jejich smrti se daimjo Kii v roce 1705 stal jeho čtvrtý syn Jošimune Tokugawa, který se později stal šógunem.
Jošimune byl blízký příbuzný Tokugawských šógunů. Jeho dědeček, Jorinobu Tokugawa, byl bratrem druhého šóguna Hidetada Tokugawu, dokud Jošimuneov otec, Micusada Tokugawa, byl bratrancem třetího šóguna Iemicu Tokugawa. Jošimune byl tedy druhého stupně bratrancem čtvrtého a pátého šóguna (dvou bratrů) Iecuna Tokugawa a Cunajoši Tokugawa, jakož i druhého stupně bratrancem Cunašigeho Tokugawu, jehož syn Ienobu Tokugawa se stal Šógunem.
První roky (1684 - 1716)
Jošimune Tokugawa se narodil v roce 1684 v bohaté oblasti Kii, jejíž vládl jeho otec, Micusada Tokugawa. Jošimuneho dětské jméno bylo Genroku Tokugawa. V době jeho mládí vládl v Ede jako šógun jeho středoškolského bratranec Cunajoši Tokugawa. Provincie Kii byla bohatá oblast s velikostí ročního příjmu více než 500000 koku, ale stále byla v důsledku špatné finanční správy v dluzích. V dobách Micusadu, byla oblast Kii dokonce v obrovských dluzích a kromě toho musela odvádět i vysoké daňové poplatky šógunátu.
V roce 1697, Genroku podstoupil ceremoniál dospělosti a přijal jméno Šinnosuke Tokugawa. V roce 1705, kdy měl Šinnosuke 21 let, jeho otec Micusada a dva starší bratři zemřeli. Vládnoucí šógun Ienobu Tokugawa ho jmenoval daimjóem provincie Kii. Šinnosuke přijal jméno Jorik Tokugawa a převzal řízení provincie do vlastních rukou. Velký objem dluhu, který oblast dlužila vládě v Ede a zděděný ještě z dob jeho otce a dědečka velmi zatěžoval ekonomiku provincie. Situaci ještě zhoršilo, že v roce 1707 tsunami zničilo pobřežní oblastí provincie provincie Kii. Jorik dělal vše, co mohl, aby stabilizoval situaci v oblasti a při rekonstrukci zničené oblasti se spoléhal i na šogúnovu pomoc v Eda.
V roce 1712 zemřel šógun Ienobu a jeho nástupcem se stal jeho syn, ještě chlapec Iecugu Tokugawa. Jorik se mezitím rozhodl už více nespoléhat na konzervativních rádců jako byl Hakuseki Arai na sdružených na šogúnovom dvoře v Ede a udělat sám, co nejlépe uměl na stabilizaci věcí v provincii Kii. Ale dokud mohl uskutečnit své záměry, zemřel roku 1716 mladý šógun Iecugu. Další děti pocházející od šóguna Ienobu byly ještě příliš malé na vládnutí a proto nejvyšší vládní hodnostáři rozhodli vybrat dalšího šóguna z vedlejší větve rodiny Tokugawa.
Šógun Jošimune (1716 - 1745)
Jošimune zaujal funkci šóguna v Šótoku 1 (1716).[1] Vláda jeho šógunátu trvala 30 let.
Jošimune je dnes považován za nejúspěšnějšího a nejschopnějšího z tokugawských šógunů.[2]
Jošimune založil gosankjó s úmyslem posílit (nebo možná vyměnit) systém gosanke. Dva z jeho synů, spolu s druhým synem jeho následníka Iešigeho, se stali zakladateli vedlejších rodových linií Tajasu, Hitocubaši a Šimizu. Na rozdíl od gosanke však nevládli přímo žádným oblastem. Přesto zůstali tyto rody až do konce období Edo vlivnými a někteří z pozdějších šógunů pocházeli z linie Hitocubaši.
Jošimune je známý pro své finanční reformy, které měly za cíl zlepšit ekonomickou situaci v zemi a znovu nastartovat ekonomiku. Propustil konzervativního rádce Hakuseki Arai a začal něco, co se stalo známé jako Reformy Kjóhó.
Ačkoli studium a rozšiřování knih ze zahraničí bylo od roku 1640 v Japonsku přísně zakázáno, Jošimune uvolnil v roce 1720 tato omezení a tím nastartoval příliv evropských technických a filozofických knih do Japonska. Začal se rozvoj Západních věd nebo rangaku.
V roce 1745 Jošimune odešel na odpočinek, přijal titul ógošo a zanechal svůj post svému nejstaršímu synovi. Titul ógošo přijal i Iejasu Tokugawa, když odešel na odpočinek ve prospěch svého syna Hidetada, který pak po odstoupení také přijal tento jistý titul.
Jošimune zemřel v 20, den 5. měsíce v roce Kan'en 4.[3]
V populárních médiích
Jošimune Tokugawa byl hlavní postava v rozsáhlém televizním seriálu Šógun Abarenbo. Tento džidaigeki obsahoval několik skutečných úvah z kariéry Jošimunea, přestože program byl z větší části fikce.
V roce 1995 drama Taiga Hačidai šógun Jošimune zobrazila život Jošimunea. Nisida Tošijuki zobrazil dospělého Jošimunea v seriálu James Miki.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jošimune Tokugawa na slovenské Wikipedii.
Poznámky
Viz také
- Screech, Timon. (2006). Secret Memoirs of the Shoguns: Isaac Titsingh and Japan, 1779-1822. London: RoutledgeCurzon. ISBN 0-7007-1720-X
- Titsingh, Isaac. (1822). Illustrations of Japan. London: Ackerman.
- Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo /Hayashi Gaho, 1652], Nipon o Dai itsi ran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. -Dvě kopie této neobvyklé knihy jsou dostupné online: (1) v knihovně University of Michigan, digitalizován 30. ledna 2007; a (2) v knihovně Stanfordské University, digitalizován 23. června 2006. Zde klikněte na originální text ve francouzštině.
- TOTMAN, Conrad. (1967). Politics in the Tokugawa bakufu, 1600-1843. Cambridge: Harvard University Press.