Taras Bulba

Taras Bulba je historická novela Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Poprvé vyšla v jeho sbírce Mirgorod v roce 1835. Námět čerpá z ukrajinských dějin 16. - 17. století. Vypráví příběh starého kozáka Tarase Bulby a jeho dvou synů Andrije a Ostapa. Tarasovi synové studují na akademii v Kyjevě a vracejí se domů. Všichni tři se vydávají na cestu k Záporožské Siči v současnosti lokalizované na Ukrajině, kde se připojí k dalším kozákům a bojovníkům jedoucím do války proti polské šlechtě.

Taras Bulba je Gogolova nejdelší novela. Práce je charakteristická tím, že povahy postav nejsou zveličené nebo groteskní, jako bylo obvyklé v Gogolových pozdějších dílech. Tento příběh lze chápat v kontextu hnutí romantického nacionalismu v literatuře, které se vyvinulo ze spojení historických národních témat a romantických ideálů. S tímto dílem úzce souvisí pojem "ruské duše". Příběh je bohatý na dobrodružné a bojové scény, má však i prvky Gogolova charakteristického humoru.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taras Buľba na slovenské Wikipedii.