Žltá stena
| Žlutá stěna | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2 169 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Souřadnice | 49°11′15″ s. š., 20°11′49″ v. d. |
| Hornina | M. Benkó, J. Déry, J. Hundsdorfer st. 1901 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žlutá stěna je navzdory názvu horský vrchol ve Vysokých Tatrách, z něhož spadá do Malé Studené doliny výrazná stěna nažloutlé barvy. Zbarvení pochází od zbytků mechů. K její horolezecké popularitě kromě kolmé skály s výběrem mnoha těžkých cest přispívá i blízkost Téryho chaty.
Topografie
Jedná se o nízký vrchol v závěru žebra, vybíhajícího z Prostředního hrotu. Stěna je rozdělena na dvě části - severovýchodní a severozápadní. Leze se jen po té první, která má výšku 180 m. Od masivu Prostředního hrotu ji odděluje štěrbina za Žlutou stěnou.
Několik zajímavých výstupů
- 1901 První výstup normální cestou, M. Benkó, J. Déry a J. Hundsdorfer st.
- 1943 Prvovýstup S. Cagašík a Š. Česle, VI.
- 1968 Prvovýstup pilířem M. Orolin a M. Kriššák, V + A2.
K nejtěžším cestám patří Diretissima s polskou variantou, 8-/ 8.
Galerie
-
Vrchol, pod ním horolezci v Diretissime. -
Žlutá stěna, vzadu Lomnický hrebeň. -
. Pohled z Ľadového štítu na päť spišských plies, vpravo Žlutá stěna a ještě ďále Oštepy. -
Mezi Téryho chatou a Prostredným hrotom trochu vidět Žlutou stěnu. -
Žlutá stěna.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žltá stena na slovenské Wikipedii.
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.
- R. Gálfy, A. Luczy, Horolezecký průvodce - výběr nejkrásnějších klasických cest, 2002.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žlutá stěna na Wikimedia Commons