Církev sjednocení

Společenství Ducha Svatého pro sjednocení světového křesťanství, zkráceně Církev sjednocení (angl. The Holy Spirit Association for the Unification of World Christianity, zkráceně Unification Church) je synkretistické nové náboženské hnutí oficiálně založené v Jižní Koreji Son Mjong Munem 1. května 1954.

Historie

Počátky hnutí sahají až do roku 1940, kdy začal Son Mjong Mun svou misionářskou činnost v Severní Koreji v Pchjongjangu. Vzhledem k tomu, že jeho nauka církve obsahovala prvky silného antikomunismu, byl uvězněn a na dva a půl roku odeslán do pracovního tábora, odkud byl vysvobozen až během korejské války. Odjel do Jižní Koreje, kde začal hlásat své učení označované zde jako Tong-Il. Církev byla založena až v roce 1954 a její význam výrazně vzrostl teprve s rozšířením na Západ, resp. do USA, kam se Moonovo učení dostalo v roce 1959 prostřednictvím misionářky Young Oon Kim, a teprve v roce 1971 do USA přicestoval také Mun. Na území České republiky působí církev od roku 1969. V roce 1974 proběhlo se členy Církve sjednocení několik soudních procesů, v nichž byla naprostá většina členů komunistickým režimem odsouzena k vězení. Život církve byl plně obnoven až po roce 1989.

Učení

Dle Dušana Lužného lze rozdělit nauku Církve sjednocení na tři fáze - princip stvoření, pád člověka a princip obnovy.

Princip stvoření - Princip stvoření zdůrazňuje, že Bůh stvořil svět podle svého obrazu, přičemž celek je složen z bipolarit a uspořádání je dáno zákonitostmi. Základní bipolaritu vyjadřují pojmy Sung sang („vnitřní charakter“ - vnitřní, neviditelný aspekt stvořeného světa) a Hjung sang („vnější forma“ - vnější, viditelný aspekt stvořeného světa). Vedle toho však existuje další bipolarita označovaná pojmy jin a jang. Bipolarita Sung sang - Hjung sang odráží vztah duše (mysli) a hmoty (těla), zatímco jin - jang odráží vztah ženského a mužského. Přitom je dána hierarchie (základ čtyř pozic), která zaručuje pořádek ve světě - Bůh resp. vyšší účel je nejvýše, uprostřed je muž a žena, děti jsou jejich výsledkem. Bůh je absolutní realitou překračující čas a prostor. Také základní energie Božího bytí je věčná. Působením této energie vstupují entity do vzájemného vztahu, jehož základem je činnost dávání a přijímání; cílem je dosažení vyrovnaného a harmonického vztahu dávání a přijímání, tedy láska. Nejvyšší úroveň vztahů představuje vztah k Bohu - správným rozvíjením vztahu dávání a přijímání lze dosáhnout sjednocení s Bohem. Účelem stvoření je uskutečnění Nebeského království, čehož lze dosáhnout naplněním tří velkých (biblických) požehnání, ploďte, množte se, vládněte všemu živému. První požehnání - Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a člověk je tak Bohu svojí podstatou podoben. Druhé požehnání se mělo naplnit prostřednictvím Adama a Evy, kteří však selhali. Třetím požehnáním je ustanovení člověka jako vládce nad materiálním světem a jako bytosti určené k vytvoření Nebeského království na zemi. Stejně jako vše ostatní, musí člověk projít třemi fázemi, a to vznikem(formováním), růstem a završením.

Pád člověka - K naplnění plánu Boha však nedošlo. Člověk je od Boha obdařen na jedné straně svobodnou vůlí a na straně druhé zodpovědností. Stejně jako vše v univerzu i první lidé - Adam a Eva - procházeli vývojem od vzniku přes fázi růstu až k okamžiku završení. Než však mohlo k završení dojít, první lidé neuposlechli Božího příkazu a ve fázi růstu měli nedovolený sexuální styk. Eva byla svedena padlým andělem Luciferem a poté Adam byl sveden Evou. Příběh je vylíčen jako symbolické jezení ovoce ze Stromu poznání. Tím byla změněna orientace vztahu dávání a přijímání - došlo k odklonu od Boha a nastolení vztahu se satanem. Takto došlo k pádu člověka a vytvoření světa, v jehož centru stojí satan a všichni lidé se tak stali satanovými dětmi. Svět je pak ovládán satanem a lidé se zlou povahou přenášejí zlo prostřednictvím svých dětí a tak vytvářejí zlé rodiny a v důsledku toho celý zlý svět.

Princip obonovy - Prvotním účelem stvoření bylo vybudovat Nebeské království na zemi a proto Bůh nakonec tento hříšný svět spasí, což znamená, že bude obnoven původní, bezhříšný stav. To je základem principu obnovení. Z tohoto pohledu nahlíží Církev sjednocení na celé dějiny lidstva jako na dějiny snahy Boha o obnovení, snahy Boha spasit padlé lidi. V závěru těchto dějin mají nastat Poslední dny, přičemž Bůh se již několikrát v průběhu lidských dějin ukončit hříšný svět a obnovit původní dobrý svět. Avšak doposud lidé nedostáli své zodpovědnosti a zmařili Boží vůli. Stalo se tak v případě Noema, kdy Bůh nejdříve potopou zničil hříšný svět, avšak druhorozený Noemův syn Chám zhřešil. Také příchod Ježíše Krista byl výrazem snahy Boha obnovit původní bezhříšný stav. Bůh seslal Mesiáše, aby založil dokonalou rodinu a vytvořil Nebeské království na zemi. Avšak Ježíš nesplnil svoje poslání, protože jej lidé ukřižovali dříve než stačil založit dokonalou rodinu. Podle nauky Církve sjednocení žijeme v současnosti v období Posledních dnů, tedy v období Druhého příchodu Krista. Dnešní situace se však od předchozích značně liší. Kristus při svém Druhém příchodu bude totiž úspěšný - Bůh sešle Pravé rodiče lidstva a jejich prostřednictvím naplní účel stvoření. Během předcházejících dvou tisíc let Bůh podle principu obnovení připravil vhodné demokratické, sociální a právní prostředí, které Krista při Druhém příchodu ochrání.

Systematizace učení

Učení je dále systematizováno v knize Myšlenky sjednocení (Unification Thought) do ucelené filozofie, která obsahuje ontologii, kritiku hlavních tradičních pohledů na hmotu, teorii původní lidské povahy, gnozeologii (jinak také epistemologie), axiologii (teorii hodnot), etiku a rozsáhlou teorii historie.

Historicko-politický ráz učení

Eschatologie hraje v teologii Církve sjednocení významnou roli, ale interpretuje Poslední dny a apokalypsu symbolicky jako postupné zrání intuice, inteligence a duchovní síly. Dějiny jsou zde prezentovány jako drama protichůdných sil a neustálého boje mezi Bohem a satanem. Bůh podle nauky církve v průběhu dějin opakovaně odděluje stranu představující Ábela od strany představující Kaina, kde Kain je vázán k satanovi a Ábel je vázán k Bohu. Na základě této duality rozvíjí Boží Princip tezi, podle níž je v dnešní době svět rozdělen na komunistický svět typu Kaina a demokratický svět typu Ábela. Světové názory jsou taktéž rozděleny. Světový názor typu Kaina je založen na zdůrazňování vnějších tužeb, kořeny má v helénismu, vzešel z renesance a rozvinul se přes osvícenství v ateismus a materialismus a vyvrcholil v marxistické ideologii, která se stala základem komunistického světa. Proti tomu světový názor typu Ábela hledá vnitřní hodnoty a orientuje člověka k hlubšímu hledání Boha. Kořeny má v hebraismu, rozvinul se v reformaci a vyústil ve zformování dnešního demokratického světa. Z této perspektivy interpretuje nauka Církve sjednocení také existenci tří světových válek, ideologickou válku mezi mezi komunismem a demokratickými zeměmi, nebo případ dnešního rozděleného korejského poloostrova. Dle nauky církve musí vyvolený národ položit základy pro definitivní oddělení od satana tak, jak tomu bylo v případě Prvního a Druhého Izraele. V Prvním Izraeli připravili Izraelité toto oddělení svým utrpením, které prožívali více než 400 let v Egyptě. Totéž platí pro utrpení křesťanů v rámci Římské říše. Jako třetí Izrael musel korejský národ trpět čtyřicet let pod koloniální nadvládou Japonska.

Tradice

V úvodu Knihy tradic autor uvádí, že reverend Mun, zakladatel Hnutí sjednocení, v mnoha projevech upozornil na důležitost dědictví a tradice pro každého člena a popisuje jednotlivé tradice:

• Matching - výběr partnera dle fotografie reverendem Munem. Pro druhou generaci v církvi narozených dětí přebírají tuto úlohu rodiče.
• Mezinárodní svaté svatby, nebo též Obřad požehnání (Blessing Ceremony) - svatební obřad většího počtu párů. Obřad je rozdělen na dvě části, Obřad svatého vína a Obřad svatého požehnání. Obřad je prováděn jak pro páry, které jsou vybrány matchingem, tak i pro dříve sezdané páry, nebo páry, které spolu již žijí a chtějí se vzít. Obřad není náhradou civilní svatby, která je věcí každého páru zvlášť. Od roku 1990 je možno se účastnit obřadu i pro nečleny Církve sjednocení.
• Svaté dny
  • Den Pravého Boha (založen 1. ledna 1968) - vždy 1. ledna
  • Den Pravých rodičů (založen 1. března 1960 dle lunárního kalendáře) - 6. dubna 2008, 27. března 2009
  • Pravý den všech věcí (založen 1. května 1963 dle lunárního kalendáře) - 4. června 2008, 24. května 2009
  • Den Deklarace věčného božího požehnání (Založen 1. července 1991) vždy 1. července
  • Den založení Národa sjednoceného světa (založen 3. října 1988) - vždy 3. října
  • Den Pravých dětí (založen 1. října 1960 dle lunárního kalendáře) - 27. října 2008, 17. listopadu 2009

Historie

Historie v ČR

Počátky hnutí v Československu sahají do roku 1968, kdy první vlna misionářů přichází do Východní Evropy. Hnutí se posléze dostává pod sledování Státní bezpečnosti, členové jsou zatýkáni, propouštěni z práce, vyslýcháni a vězněni, v jednom případě s následkem smrti. Některá svědectví té doby popisuje kniha Mission butterfly. Další rozvoj Hnutí v Československu a dále v ČR nastává až po listopadu 1989. I v polistopadové éře se zřejmě stali obětí diskriminace ze strany státních institucí, které ji navzdory splnění podmínek příslušného zákona odmítly zaregistrovat jako církev

Činnost

Hnutí provozuje celosvětovou evangelizační činnost, zejména v USA (Ústředí ve Washingtonu, hlavní školící centrum ve městě Tarrytown v New Yorku, USA) a Jižní Koreji; podle odhadů má zhruba 3 000 000 sympatizantů a přes 200 000 členů. Věnuje se i podnikatelským a mimonáboženským činnostem (vědecké konference, kulturní výměna, různé společenské iniciativy).

Přidružené organizace

Církev sjednocení je jen jednou ze založených organizací Hnutí sjednocení. Zakladatel Církve sjednocení a členové Církve sjednocení založili množství dalších organizací. V Česku se nejčastěji setkáme s Federací rodin za mír ve světě, Federací žen za mír ve světě a studentským hnutím CARP.

• Federace žen za mír ve světě
• Federace rodin za mír ve světě
• Akademie profesorů za světový mír
• CARP - Sdružení studentů pro výzkum Principu
• Washington Times

Kritika

Církev sjednocení je jednou z nejvíce kontroverzních náboženských organizací. Mnoho oponentů ji označují za kult. Přesto je její náboženství uznáváno vládami mnoha zemí jako bona fide, a proto je v těchto zemích osvobozena od daně. V České republice vzhledem k Zákonu o církvích (3/2002 Sb.) a předcházejících zákonů platných z dob komunismu žádný takový status neplatí.

Některé pochybnosti ukazují na nenáboženský původ aktivit církve. Ale Frederick Sontag, profesor filozofie, jehož pohled na církev není příznivý, po 11 měsících studia celosvětové Církve sjednocení prohlásil, že „jedna věc je jistá: církev (sjednocení) má opravdovou duchovní podstatu.“ Německý nejvyšší soud dospěl k podobnému závěru v řešení Schengenského zákazu.

• Hromadné svatby - někteří lidé shledávají kontroverzním způsob konání obřadů tzv. požehnání do manželství (Blessing ceremony). Počty párů sezdaných tímto způsobem mají navíc vzrůstající tendenci (3, 33, 72, 124, 430, 43, 777, 1.800, 74, 118, 2.100, 6.500, 1.257, 1.267, 30.000 ). Od roku 1995 dosáhly počtu stovek tisíc a konaly se současně na různých místech světa. V Koreji byla tato metoda obzvláště kritizována, protože matching a výběr partnera by měl být dle korejských tradic buď věcí každého člověka, nebo odpovědností rodičů, nikoliv cizí církve, nebo reverenda Muna. V České republice působí jak hromadné svatby, tak i doporučování partnera velmi nezvykle a jsou předmětem rozsáhlé kritiky.

• Schengenský zákaz - manželé Munovi byli od roku 1996 na seznamu Schengenského informačního systému. Následkem toho jim byl zamezen vstup do západoevropských zemí. Důvodem zákazu bylo dle sdělení soudu: Celosvětové šíření totalitární teokracie pod Korejským vlivem, která se staví proti německé demokracii, podkopávání rodiny tím, že mladí dospělí lidé opouštějí své rodiče a obětují se církvi sjednocení a vytváření špatného vlivu na mládež pomocí „manipulace mysli“ a „vymývání mozků (brainwashingu)“. Představitelé církve označili obvinění za nepodložená a tento krok za porušení náboženské svobody, jelikož německá vláda prý takto zneužila Schengenský seznam k zastavení šíření církve. Po 11 letech, 11.listopadu 2006 německý nejvyšší soud zákaz zrušil a prohlásil: „Musí být náležitě zváženo, že v souladu s Schengenskou smlouvou zápis do seznamu současně znamená existenci nebezpečí pro veřejnou bezpečnost. Není zřejmé, že návštěva manželů Munových by mohla způsobit takové nebezpečí, které by ospravedlňovalo další setrvání manželů Munových na seznamu.“

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Unification Homepage
• Článek L. Kozáka