Čínsko-pákistánský ekonomický koridor
Čínsko-pákistánský ekonomický koridor (čínsky: 中巴经济走廊, pinyin: Zhōng bā jīngjì zǒuláng; urdsky: چین پاکستان اقتصادی راہداری) je název pro komplexní projekt zaměřený na rozvoj pákistánské dopravní a energetické infrastruktury a k prohloubení hospodářské spolupráce mezi vládou Pákistánské islámské republiky a Čínské lidové republiky.[1]
Stejně jako cesty New Eurasian Land Bridge (新亚欧大陆桥), China – Central Asia – West Asia Corridor (中國—中亞—西亞經濟走廊) či China – Indochina Peninsula Corridor (中國-中南半島經濟走廊) představuje China – Pakistan Corridor pevninské propojení Čínské lidové republiky se světem v rámci ekonomické iniciativy Pás a stezka (一带一路), rovněž známé coby Nová Hedvábná stezka.[2]
V rámci budování čínsko-pákistánského koridoru má být vybudována po celém Pákistánu rozsáhlá síť silnic a železnic. Primárním plánem je propojit čínské město Kašgar na samém západě země s pákistánským přístavem Gwádar, ze kterého je přístup k Arabskému moři a tak snadné a rychlejší napojení na námořní trasy Nové Hedvábné stezky.[3][4] Dotace ve výši desítek miliard dolarů potřebných k modernizaci dopravní infrastruktury budou hrazeny prostřednictvím značných nízkoúrokových půjček.[5]
Čínsko-pákistánský koridor představuje především pro Čínu strategický projekt, který by pomohl vyřešit tzv. Malacké dilema, tedy možnost předejít eventuálnímu zablokování námořní cesty procházející Malackou úžinou, která představuje důležitou tepnu v kontextu světového obchodu a která je již dnes ohrožována tamními piráty. Skrze tuto úžinu též proudí značné dodávky ropy z Blízkého východu do Číny, a právě čínsko-pákistánský koridor, či třeba China – Indochina Peninsula Corridor, by transportní dobu dosti zkrátil.[6]
Celý projekt by mohl teoreticky, avšak i prakticky, ztroskotat na tom, že značná část nově budované infrastruktury bude vedena i skrze území tzv. Kašmíru, regionu, který je nárokován Indií, Pákistánem i Čínou samotnou. Čína na oba dva zbylé aktéry apeluje s argumentem, že uskutečnění projektu čínsko-pákistánského ekonomického koridoru se bude nést v duchu tzv. win-win, tedy, že všechny zúčastněné strany budou mít z projektu zaručený prospěch.[7]
Pákistánská vláda projekt čínsko-pákistánského koridoru vnímá coby iniciativu výhodnou pro všechny zúčastněné strany, tedy jak pro Pákistán samotný, tak i pro Čínu coby hlavního iniciátora a případně i pro okolní státy, třeba Afghánistán (na toto téma se rovněž vedly v roce 2022 rozhovory i v rámci mezinárodního summitu v čínské Tun-xi, kde se především debatovalo o větším ekonomickém zapojení Afghánistánu po odchodu USA ze země).[8] Nicméně na veřejnosti se rovněž ozývají kritické hlasy, které se obávají nejen případného kolapsu projektu zapříčiněného například terorismem, ale spíše nového kolonialismu vedeného nyní primárně ekonomickou silou. V zemích, které se vyrovnávají s dědictvím kolonialismu (k nimž patří i Pákistán coby součást bývalé Britské Indie) nejsou tyto obavy ničím novým.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čínsko-pákistánský ekonomický koridor na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Introduction | China-Pakistan Economic Corridor (CPEC) Authority Official Website. cpec.gov.pk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Belt and Road Initiative [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-18.
- ↑ SHAH, Saeed. China’s Xi Jinping Launches Investment Deal in Pakistan. Wall Street Journal. 2015-04-20. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. ISSN 0099-9660. (anglicky)
- ↑ Китайско-пакистанский экономический коридор: возможность для Центральной Азии?. chinastudies.kz [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Čínsko-pákistánský ekonomický koridor: příklad fungování Pásu a stezky v praxi. Sinopsis [online]. 2017-05-23 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ МИХАЙЛОВСКИЙ, В. С. КИТАЙСКО-ПАКИСТАНСКИЙ ЭКОНОМИЧЕСКИЙ КОРИДОР КАК НОВАЯ ФОРМА ДВУСТОРОННЕГО СОТРУДНИЧЕСТВА [online]. Минск: Белорусский государственный университет, 28.02.2019 [cit. 2022-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08.
- ↑ HASSAN, Kiran. CPEC: A win-win for China and Pakistan. Human Affairs. 2020-04-28, roč. 30, čís. 2, s. 212–223. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. ISSN 1337-401X. DOI 10.1515/humaff-2020-0020. (anglicky)
- ↑ Tunxi Summit: What Do Afghanistan’s Neighbors Want from the Taliban?. ANKASAM | Ankara Kriz ve Siyaset Araştırmaları Merkezi [online]. 2022-04-18 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky)