Zápalka (iniciátor palných zbraní)

Zápalka je primární, roznětný iniciátor malé mohutnosti. Používá se k zážehu výmetných náplní nábojek malorážového střeliva a některých druhů střeliva speciálního. U dělostřeleckého střeliva se zápalky používají v sestavě zápalkových šroubů a pouzder.

Vzhledem ke spůsobu aktivace lze zápalky rozdělit na zápalky iniciované mechanicky, nebo zápalky iniciované elektricky.

Konstrukce

Zápalka pro mechanickou iniciaci se skládá z kalíšku, zápalkové slože, krycí fólie, a případně z kovadlinky.

Zápalka bez kovadlinky mají kovový kalíšek, do kterého je nalisována zápalková slož, která je krytá fólií. Použití těchto zápalek je omezeno na nábojnice, které mají ve svém dnu prohlubeň pro zápalku , kovadlinku a šlehové otvory.

Zápalka s kovadlinkou mají kovadlinku, ketrá je do kalíšku zalisována či zalemována. Zápalky tohoto typu se laborují do lůžka nábojnice, ve kterém je šlehový otvor.

Požadavky na zápalky

• bezpečnost při manipulaci,
• bezpečná iniciační citlivost a funkce,
• pravidelná zážehová mohutnost,
• produkty vzniklé přeměnou zápalkové složé nesmí mít korozivní, nebo erozivní účinky,
• dlouhodobá chemická stálost.

Použití

• Samostatná zápalka se používá jen u zbraní menšího kalibru (pistole, puška).
• U větších kalibrů (dělo) se používá zápalkový šroub, který ale také obsahuje zápalku.
• Zápalka se také využívá jako roznětka zapalovače u dělostřelecké, letecké a ženijní munici při dopadu na cíl.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zápalka (zbrane) na slovenské Wikipedii.