Stereoskopie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacob Spoel: Společnost dam si prohlíží stereofotografie, olejomalba, 1850–1860
Stereofotografie interiéru Křišťálového paláce pořízený během Světové výstavy 1851 v Londýně
Stereoskopická fotografie z roku 1949
Zobrazení robotické chirurgické operace pomocí aktivní DLP 3D projekce

Stereoskopie je technologie, která umožňuje prostorový zrakový vjem vyvolaný dvourozměrnou předlohou např. pomocí stereoskopických brýlí.

Postupy[editovat | editovat zdroj]

Pro správné vnímání prostoru lidskýma očima je potřeba pro každé oko dodat mírně odlišný obraz.

Toho lze docílit několika postupy:

  • Samostatné obrazy pro každé oko. Tento postup byl užíván již v 19. století (stereofotografie), ve 20. století byly populární stereokotoučky.
  • Anaglyfické brýle (červeno-modré, červeno-zelené) – před každým okem je jeden barevný filtr, přes červené sklo se zobrazí jen modré objekty a přes modré sklo širší spektrum barev kromě objektů zobrazených modře.
  • Různě polarizovaná skla brýlí a filtry na projektorech, takže každé oko dostane svůj vlastní kompletní obraz. Tuto technologii využívá například kino IMAX nebo digitální kina systému RealD.
  • Zatmívané (nebo také závěrkové) brýle (anglicky shutter glasses) mají skla z tekutých krystalů, jež se střídavě zatmívají, synchronně s grafickou kartou počítače, takže každé oko dostává obraz zvlášť.
  • Technologie INFITEC: projektory promítají základní barvy (RGB) na mírně posunutých vlnových délkách a brýle dokáží tyto dva obrazy oddělit.
  • Autostereoskopické monitory, vysílající různý obraz do různých směrů.
  • HMD zobrazovací jednotky využívající dva mikrodispleje.
  • Holografie
  • Technika zašilhání očí (nebo opak; z anglického cross- resp. relaxed-eyed technique).[1]

Stereoskopie se využívá pro zobrazování 3D filmů, vědeckých dat (chemie, geologie) nebo v robotické chirurgii.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jules Duboscq zkonstruoval stereofotoaparát[2][3] a v roce 1850 zkonstruoval prohlížečku stereofotografií.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=zBa-bCxsZDk
  2. ↑ http://www.artnet.de/artist/674331/louis-jules-duboscq-soleil.html
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.iphotocentral.com [online]. [cit. 2010-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  4. ↑ http://thatsanegative.wordpress.com/2008/07/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Teorie[editovat | editovat zdroj]

  • David Brewster: The stereoscope: it's history, theory and construction . London 1856
  • Ruete, Christian Georg Theodor: Das Stereoskop: Eine populäre Darstellung. 2. Auflage. Teubner, Leipzig 1867
  • Thomas Abé: Grundkurs 3D-Bilder. VfV-Verlag, Gilching, ISBN 3-88955-099-1
  • Alexander Klein, Franz Weiland, Rainer Bode: 3D - aber wie! Von magischen Bildern zur 3D-Fotografie. Bode Verlag Haltern 1994, ISBN 3-925094-64-4
  • Jean Pütz: Das Hobbythek-Buch 3, vgs Verlagsgesellschaft, Köln 1979, ISBN 3-8025-6102-3
  • Fritz Waack, G. Kemner: Einführung in Technik und Handhabung der 3-D-Fotografie. Museum für Verkehr und Technik, Berlin 1989
  • Leo. H. Bräutigam: Stereofotografie mit der Kleinbildkamera: Eine praxisorientierte Einführung. Wittig Fachbuchverlag, 1996, ISBN 3-930359-31-6

Obrazové publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Achim Bahr: Stereoskopie. Räume, Bilder, Raumbilder. Thales Verlag, 1991, ISBN 3-88908-549-0
  • Tom Baccei, Cheri Smith: Das magische Auge. Ars Edition, ISBN 3-7607-2264-4
  • Marc Grossman: The Magic Eye, Volume I von N. E. Thing Enterprises. Andrews & Mcmeel, ISBN 0-8362-7006-1
  • Arthur G. Haisch: Hotel Morbid/Morbid Rooms, Stereo-Raumbilder. 3-D-World Verlag, Basel 1983, ISBN 3-905450-02-X
  • Matthias Henrici, Christian Neubauer: Phantastische Augenblicke I Lingen Verlag
  • Hartmut Wettmann: Das Rheinland in historischen Stereofotos, Dr. Gebhardt + Hilden GmbH, 1999, ISBN 3-932515-15-3
  • Ulli Siebenborn: Interactive Pictures, Volume I. Taschen Verlag, 1994, ISBN 3-8228-9211-4
  • Roland Bartl, Klaus Bartl, Andreas Ernstberger, Peter Schwartzkopff: Pep Art. 3-D-Bilder der neuen Art. Südwest Verlag, München, 1994, ISBN 3-517-01632-2

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Steinhauser: Über die geometrische Konstruktion der Stereoskopbilder. Graz 1870
  • Yuki Inoue, Masahira Oga (Herausgeber): Stereogramm. ISBN 3-7607-1106-5
  • Andrew A. Kinsman: Random Dot Stereograms. ISBN 0-9630142-1-8
  • Rolf Sander, Martin Simeth: Der kleine Hobbit und das Autostereogramm In: Spektrum der Wissenschaft, Nr. 1, 1995, Seiten 10–15

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stereoskopie&oldid=22928587“