Přeskočit na obsah

Závěť (Villon)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Závěť
AutorFrançois Villon
Původní názevLe Testament
ZeměFrancie
Jazykstřední francouzština
Žánrpoezie
Datum vydání1461
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závěť (nebo též Velký testament) je název díla francouzského spisovatele Françoise Villona. Původní název básnické skladby je Le Lais.

Vyznačuje se ironickým pohledem na svět. V díle autor hodnotí a zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své hříšné činy omlouvá chudobou a krutým osudem, vzpomíná také na své lásky. Popisuje zřícení starých jistot.

V díle se nacházejí různorodé básně:

  1. vysokého stylu (nábožné písně,…)
  2. nízkého stylu (pijácké motivy, obhroublé výrazy …)

Dílo by se také dalo označit jako „výsměch době, všem a všemu i jemu samému“. Obsahuje 173 osmiveršových strof vložených do šestnácti balad, dvou písní a tří rondeauxů. Dílo obsahuje mnoho provokací ale i znechucení ze světa. Čtenář se setkává s prostředím hospod i paláců, je také seznámen s pocity společenského vyvrhele.

Villonské balady

[editovat | editovat zdroj]

Ve sbírce najdeme také tzv. francouzské (villonské) balady. Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve čtyřech strofách. První až třetí strofa má 7-12 veršů, obvykle poloviční počet veršů (4-6) má čtvrtá strofa, zvaná dozpěv neboli poslání. Beze změny se opakuje refrén balady jako poslední verš každé strofy.


Ach, kdybych já byl studoval
v svém mládí bláznivém, můj Bože,
a na dobré se mravy dal,
teď měl bych dům a měkké lože.
Však způsobné já dítě? Cože?
Já za školu jen chodil, běda.
To slovo bolí jak hrot nože
a skoro dál mi psát už nedá.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]