Zákon zachování hmotnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilustrace zákona zachování hmotnosti na příkladu hoření metanu. Celková hmotnost látek po reakci je stejná jako hmotnost látek před ní.

Zákon zachování hmotnosti roku 1758 jako první definoval ruský chemik Michail Vasiljevič Lomonosov a nezávisle na něm v letech 17741777 francouzský chemik Antoine Laurent Lavoisier.

Znění zákona[editovat | editovat zdroj]

V uzavřené soustavě se součet hmotností látek, které vstupují do reakce, rovná součtu hmotností látek, které reakcí vznikají.

Lomonosov jako první vystihl, že při chemických reakcích platí i zákon zachování energie. Po něm přezkoumali a dokázali platnost zákona hmotnosti a energie i další vědci.

Omezení[editovat | editovat zdroj]

Při jaderných reakcích dochází k přeměně hmoty na energii a obráceně podle vzorce E=mc².

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zákon zachovania hmotnosti na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]