Přeskočit na obsah

Wikipedista:Tretitroj/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vánoce - pískoviště[editovat | editovat zdroj]

Norsko[editovat | editovat zdroj]

V Norsku dárky nenosí Ježíšek ale koza krále Olafa II. Na Štědrý den jedí vepřové nebo skopové žebírko s vařenými brambory.[1] Před rozbalováním dárků se kolem stromku sejde celá rodina, která v kruhu tančí a zpívá norské koledy. Podle legendy na Štědrý večer vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých by se proletěly. Proto musí být všechna košťata v domě pečlivě schovaná. Zatímco košťata Norové schovávají, svou Norskou vlajku milují, proto bývá hlavním prvkem na vánočních řetězech, ale i na sloupech před domem, právě vlajka.

Vánoční Tradice ve Španělsku

Španělské Nochebuena [2]znamenající Štědrý den se slaví ve rodinném přesto velmi početném kruhu. Všichni prý musí přiložit ruku k dílu při přípravě na Štědrý den. Lidi ve Španělsku většinou zdobí své domovi borovími větvičkami, svíčkami a[3] jesličkami.[4] Vánoční večeře ve Španělsku většinou začínají kolem desáté hodiny. Ve Španělsku jedí lidé ve každém regionu jiný pokrm. Někde jedí například kachnu jinde zase třeba mořské plody a tak dále. Oblibou je spousta sladkostí. Vše se zapíjí Španělským šumivým vínem jménem[3] Cava[5]. O půlnoci pak nejmladší člen rodiny položí ježíška do jeslí a de se na mši. Na rozdíl od nás děti ve Španělsku dostávají dárečky až na Tři krále tedy šestého ledna. A nenajdou je pod stromečkem ale v botě[3]. Dvanáct Hroznových vin, ve Španělsku existuje tradice při které, musíš sníst dvanáct kusu hroznového vína dříve než přestanou zvonit zvony o půlnoci 31 Prosince. Když se ti to povede budeš mít štěstí všech dvanáct měsíců příštího roku.     

Rumunsko[editovat | editovat zdroj]

20. prosince obětují rumunské rodiny na venkově prasata, aby na štědrý den mněli bohatou večeři. V Rumunsku je důležitou součástí štědrého dne koledování, děti obcházejí sousedy, zpívají a tančí poté za to dostanou ovoce nebo sladkosti, ke koledníku se přidá capra (člověk v obleku kozla v barevné masce.).Na večer se ke koledníkům přidají i dospělí. po koledování děti přídou domů a jsi dají večeři s rodinou, jejich tradiční štědrou večerní večeře je domácí maso a uzeniny bramboroví salát mnoha nakládané zeleniny a chilli papriček. Jednou z tradic Rumunska je taky držení půstu který začíná 14. listopadu do 24. prosince, při tomto půstu se nesmí jíst: maso mléko a vejce.

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Ve Finsku se Vánoce slaví 24.prosince a dárky rozdává Joulupukki doslova "vánoční kozel". Který přijde před dveře a zaťuká na ně poté se zeptá zda "jsou doma nějaké hodné děti". Dárky nosí pod vánoční stromeček, který si Finové sami vypěstují na zahradě. finské děti vidí jak jim vánoční kozel dárky naděluje. K snídani se na štědrý den ji rýžová kaše, khlavní štědrovečerní jídlo je vánoční pečená šunka nebo také ryba na mnoho spůsobů. Joulupukkimu pomáhají nosit dárky elfové kteří také vyhodnocují zda jste byli celý rok hodní, na štědrý den řeknou Joulupukkimu co zjistili.

  1. HOLÝ, Michal. Vánoce v Norsku. Norge.cz [online]. 2015-01-12 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  2. translator - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  3. a b c Jak se slaví Vánoce ve Španělsku?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. WEIRD Spanish CHRISTMAS Traditions. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. španělské tradiční vánoční šumive víno - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.