Wikipedista:Tosek/Pískoviště

odložení pro heslo při přepracování hesla Palička z rozcestníku protože momentálně nefunguje hledání - pro jistotu

Palička (příjmení)

příjmení osob

• Vladimír Palička – český lékař a vysokoškolský pedagog
• Vlastimil Palička – český fotbalový trenér

Moje formulace:

ad ateizmus

• Ateismus není absence názoru, ale názor na objektivní božskou existenci. A to názor negativní, názor ten, že objektivně bůh (ani ďábel, Lucifer, Satan a bozi, čerti, vodníci, vlkodlaci, mozkomorové, andělé, lesní ani vodní ani dobré víly, duchové hor, posvěcení, kletby, zázraky, čáry a kouzla apod.) neexistuje, že ta představa jeho existence je omyl a klam. Že je tento omyl a klam pečlivě pěstovaný, kultivovaný, to už je daná kulturní realita, kterou i ateisté berou na vědomí..

ad označení (ne)přechýleného tvaru

Přechýlení je forma počeštění čili překladu zejména jmen a příjmení

Cítím povinnost doplnit poznámku o tom, že se v této souvislosti zapomíná na to, že přechýlení je součástí překladu do češtiny, nejčastější forma počeštění, zde ženského jména. Ale počeštění, překlad, se týká i mužských jmen. Navíc ani u ženských není přechýlení vždy jen připojení přípony -ová. Další je

1. převzetí jména, kterým se zdánlivě se jménem nic neděje (např. Clinton). Že se děje, je vidět až v jiných pádech a tvarech odvozených slov (2. pád (genitiv): Clintona). Je tedy jméno převzato, ale platí pro něj česká gramatika. Navíc se dá použít i pro další odvození, typicky přivlastnění (Clintonova návštěva, clinton(ov)ský, *clintonovat*).
   Sem patří i drtivá většina jmen osobních "křestních", která přebíráme zcela bez rozpaků, příkladů je nepočítaně, třeba John skloňujeme Johna atp., Sandra skloňujeme zcela samozřejmě podle vzoru žena, Sarah nejdříve počeštíme na Sára a pak jednoduše skloňujeme Sáry atp.
   A tato jejich "deformování" kupodivu bojovným "ochráncům" cizích příjmení nijak nepřekáží!
2. mužská příjmení slovanského původu koncem v cizím jazyce obdobně jako české přídavné jméno, např. -ski, -skij, -i, ij. Ta se u mužů sice také nepřechylují, ale obdobně předešlému se používají v ostatních pádech jako by to byla přídavní jména, např. Vranicki, Vranického. To, že v zásadě lze i „Vranickiho“ tady neřeším
   • převzetí s úpravou, zejména konce: typicky u žen v ženském tvaru -ska, -a nebo i v mužském. U ženských jmen se přechýlí, upraví se už tvar 1. pádu (nominativu), např. kněžna Kinská, Sklodowská, Vranický, Sobieski - Soběský.
3. převod do české podoby, často blízké, ale někdy i jen náhodné (Cyril - Konstantin, Vojtěch - Adalbert), typicky jména vladařů, např. Friedrich - Bedřich, Karel Veliký, svatý František z Asisi, Colombo - Kolumbus
   Někdy je takových českých ekvivalentů víc, často včetně "originálu", rovněž užívaného, např. Albert, Adalbert, Albrecht, Vojtěch
   • řídce s překladem (podle významu), nejčastěji přídomky vladařů, např. Barbarosa - Rudovous, Ivan Hrozný, svatý Jan Křtitel, vždy jejich pořadí (číslování, psáno římskými číslicemi s tečkou), např. Ludvík II. nebo jména literárních postav, zvláště jejich přezdívky (Pipi Punčochatá)

Raději zopakuji: tyto typy tu neprobírám proto, abych téma vyčerpal a apeloval pro ten či onen způsob, ale abych co nejjasněji ukázal, že přechylování je opravdu prvek většího celku, tedy překladu, uvedení ekvivalentu v jiném jazyce. A že je proto scestné označovat cizojazyčnou (víceméně originální) podobu jména jako „nepřechýlenou“ (obdobně by bylo „nepřeloženo“), nýbrž přímo označovat jazykem, např. „ang.“ resp. anglicky, forma je méně podstatná, ale jde o jednoznačnost. Některé osoby jsou navíc ve více jazycích pojmenovávány různě a označení „nepřechýleně“ nebo „orig.“ může být nedostatečné, kdežto určení jazyka jednoznačné je.--Tosek (diskuse) 3. 11. 2014, 11:09 (UTC)

Nečeská písmena

Znaky sice latinkové, ale s nečeskou diakritikou jsou obecně řečeno (výjimkou jsou hlavně přehlásky s diakritickou dvojtečkou nad písmenem) mimo českou abecedu stejně, jako cyrilice a ostatní nelatinkové abecedy a nahrazují se nebo by se měly nahrazovat podle stejného pravidla fonetické blízkosti. Kdežto tam, kde se v originále znaky nečeské (např. diakritikou) nevyskytují, se bez ohledu na fonetiku ponechávají. Ta výjimka spočívá ve zvyku: na přehlásky jsme historicky zvyklí. A podobně třeba u francouzského „Besançon“. I když se mi to nelíbí a psal bych „Besanson“. --Tosek (diskuse) 11. 11. 2014, 08:05 (CET)

Rozpočet stavby

Rozpočet stavby (krátce i jen rozpočet) je soupis (rozpis) položek, tj. prací (montážních, zemních, inženýrských, služeb atp.) a dodávek materiálů a technologických zařízení, potřebných pro provedení stavby. Jeho účelem je po ocenění položek odhad celkových nákladů na stavbu. Vychází z projektu stavby (projekt, projektová dokumentace, projektové řešení - názvy se různí), jehož součástí bývá i výkaz výměr, tedy soupis takových položek, které pro ocenění jsou základem pro rozpočet. Základní položkový rozpočet bývá uspořádán do tabulky, kde řádky jsou položky a sloupce jednotlivé typy údajů.

Rozpočet pro větší stavby bývá rozdělen do částí stavby a dále na jednotlivé dílčí položkové rozpočty objektů stavby. Jejich souhrn, nazývaný rekapitulace stavby, tj. rozpočet, jehož "položky" znamenají jednotlivé objekty a části stavby, zejména názvy částí a jejich součtové ceny, sumarizuje celkové náklady stavby. U velkých staveb, zvaných často soubor staveb, se pak sestavuje obdobně souhrnný rozpočet (souhrnná rekapitulace) z položek, reprezentujících jednotlivé stavby, např. domy.

Tradičně se rozlišují položkové rozpočty objektů na

• stavební objekty (SO) a
• provozní soubory (PS), které odpovídají dodávce a montáži (včetně zkoušek apod.) technologických zařízení, např. výrobních, řídicích apod.

Každý rozpočet má průběžné varianty podle fáze (stupně) projektu a výstavby:

• studie proveditelnosti,
• přípravná dokumentace,
• projekt stavby (pro stavební povolení),
• realizační dokumentace,
• dokumentace skutečného provedení,
• vyhodnocení stavby

Tím se průběžně upravuje a zpřesňuje odhad celkových nákladů resp. ceny objektu a tím také celé stavby.

Položka rozpočtu

Položka rozpočtu je (často normalizovaný) popis práce, materiálu nebo zařízení včetně její identifikace, zařazení do obecného seznamu (třídníku) prací a dodávek. Skládá se zejména (a zpravidla v tomto pořadí zleva doprava v jednom řádku tabulky rozpočtu) z těchto údajů:

• pořadové číslo položky v daném rozpočtu
• identifikační prvek – (alfanumerické "číslo") položky z třídníku, ceníku a podobně,
• název položky – stručný popis, jednoznačně určující práce a dodávky reprezentované položkou za jednu měrnou jednotku
• údaje o měrné jednotce položky, v základu jednotky SI a odvozené, např. metr, hodina, kus, řidčeji i jiné, jako "sada, pár, komplet, kilometr [km], milimetr [mm],
• množství položky - počtu měrných jednotek položky, zahrnutých do rozpočtu

Případně mohou být uvedené další, méně běžné údaje, např. další příslušné normy a předpisy, okolnosti dodávky nebo práce, návaznost s jinými položkami a varianty provedení.

Pro ocenění (určení ceny - nákladů) pak jsou doplněné cenové údaje:

• jednotková cena, rozdělená na jednotkovou cenu práce a jednotkovou cenu materiálu a zařízení
• celková cena položky - násobek jednotkové ceny množstvím položky; ty se pak sčítají při výpočtu celkové ceny objektu (položkového rozpočtu).

Protože se sumarizují zvlášť práce a dodávky materiálů, jsou pro ně v tabulce rozpočtu také příslušné sloupce

• jednotková cena dodávek,
• cena celková dodávek,
• jednotková cena práce, montáže
• celková cena montáží v položce

případně obdobná dvojice údajů sumarizující jak jednotkovou cenu, tak celkovou cenu položky - součet dodávek a montáží.

Položky provozních souborů

U rozpočtů objektů technologií, tj. provozních souborů je menší zvláštnost – souběžně počítané dvě složky cen položek a tím i rozpočtů (práce a dodávky) se zapisují do samostatných položek - zpravidla je tak jedna položka pro práce a další pro dodávku zařízení. Kdežto v rozpočtech stavebních objektů se obě tyto součásti zpravidla píší a sumarizují sice samostatně, ale v jediné položce. U položek nemontovaných a neupravovaných dodávek, např. notebooků, se ovšem položka pro práce neuvádí, obdobně služba (práce bez dodávky) má pouze položku pro práci (ve sloupci "montáž"), např. oživení nebo zkoušky. Rozpočet je obecně seznam veškerých plánovaných

• výdajů a
• příjmů.

Má ovšem dvě pojetí:

1. rozpočet subjektu, (anglicky budget) jeho očekávané, odhadované finanční toky, zpravidla v nějakém období, např.
   • Státní rozpočet
   • Veřejný rozpočet
   • Rodinný rozpočet
     Často se používá také přeneseně jako výraz nahrazující pojem účet, peníze nebo pokladna, například „uhradit (něco) ze státního rozpočtu“ nebo „nabourat rodinný rozpočet“.
2. rozpočet akce, objektu (projektu, stavby apod., (anglicky cost ingeneering) je naproti tomu obdobným dvojjediným vyčíslením pro dvě strany podílející se na společné akci
   • nákladů (výdajů) investora
   • příjmů realizátora akce, v principu číselně ovšem shodných s náklady investora,
     zpravidla v podobě rozpočtu nabídkové ceny. Příklady mohou být
     • Investiční rozpočet
     • Rozpočet stavby

--Tosek (diskuse) 16. 1. 2015, 19:30 (CET)

Související články

• Chozrasčot

Hláskám blízké vtahované zvuky

Máme také řadu opomíjených vdechových zvuků - obdobných hláskám. Protože pro ně nemáme znaky (písmena), zapisujeme je náhradně písmeny podobně znějících hlásek výdechových nebo je popisujeme slovy. S výdechovými hláskami se do slov nespojují, nejběžnější tvoří typicky citoslovce nespokojenosti, napomenutí, překvapení nebo nesouhlasu.

• c, také „ts“ - často zdvojené jako napomenutí; opakované jako napomenutí chrápajícího
• s - syknutí, např. při malém spálení se,
• ch - prudký hlasitý nádech
• tl - mlasknutí

Jiné méně typické obdoby souhlásek, např. t, f, k, nebo obdoby samohlásek nemají zavedený význam, nepoužívají se.

Obdobně nepoužívané jsou zvuky vytvářené bez účasti dechu samotnými ústy pomocí vzduchu v ústní dutině.

Jde o PŘEKLAD

Asi je to tady zastárlá stránka a navíc jsem to už psal jinde v diskusi, ale stručně musím vyjasnit vzhledem k evidentní zmatenosti pojmů:

• Přechylování je způsob (technika), jak se příjmení počešťuje, překládá do češtiny z cizích jazyků. Je to obdobný úkon, jako přidání ženského rodu do rodově neutrálních profesních podstatných jmen. Pokud je např. anglicky někdo Doc nebo Doctor, překládáme to sice ve slovníku jako doktor, případně lékař, ale pokud víme, že jde o ženu, musíme o ní v češtině psát (mluvit) jako o doktorce nebo lékařce. Nelze to (Doc Elsner has come.) přeložit jako jako Přišel doktor Elsner, nýbrž Přišla doktorka Elsnerová.
• Proto je nevhodné označení „přechýleně“ resp. „nepřechýleně“. O té nevhodnosti svědčí i rozpaky nad tím, jak mají být uvedené podoby jména. A naopak přesné je uvedení cizí, zpravidla původní podoby jako jazykové verze, tj. např. šablonou vjazyce např. anglicky: anglicky Elsner. Ostatně se to týká (pravda, spíše zřídka) i jmen osobních, jako je třeba Jana Eyrová, anglicky Jane Eyre, kde se přechyluje i křestní jméno. Jde o smysl, význam těch verzí jmen, který je výhradně v příslušnosti k různým jazykům a nejde třeba o pseudonym, přezdívku, nadávku, titul apod. Česká podoba takové uvedení nepotřebuje, je v české verzi Wikipedie.
• Nic k tomu neříká ani to, že se i v českých textech uvádí cizí podoba jmen. Jde o podobný jev, jako uvádění cizích podob počeštěných slov, např. „weekend“ lze psát (a anglicky vyslovovat) místo počeštěné podoby „víkend“, podobně někdo raději používá anglickou zkratku „btw“ namísto „mimochodem“ atp. To není zločin, ale pouhá jazyková deformace.
• Trochu odchylka je jen u českých příjmení nepřechýlených, kde spor zřejmě nelze rozumem vyřešit, jde spíš o citovou volbu, ale ani tam nepatří uvedení jako (ne)přechýleně, nýbrž „vlastním jménem“, podobně jako u uměleckých pseudonymů žen i mužů.--Tosek (diskuse) 10. 11. 2015, 10:14 (CET)

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.

pokus s telefonním číslem

jde mi o to, jestli s uloženým zapsaným telefonním číslem lze v mobilu vyvolat telefonování

• 1221
• 605502105
• +420605502105

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Při editování je nejdůležitější odvaha – nebojte se editovat Wikipedii!