Wikipedista:Susi B24/Pískoviště 2
| Konference v Lausanne | |
|---|---|
| popis události | |
 Turecká delegace poté, co podepsala smlouvu z Lausanne. | |
| Základní informace | |
| Datum | 20. listopadu 1922 - 4. února 1923 a 23. dubna - 24. července 1923 |
| Stát | Švýcarsko |
| Místo | Lausanne |
| Příčina | urovnání blízkovýchodní krize po řecké intervenci proti Turecku |
| Výsledek | Lausannská smlouva, úmluva o |
| Organizátor | Velké Británie, Francie a Itálie |
| Účastníci | Velká Británie, Francie , Itálie , Řecko , Japonsko , Rumunsko , Jugoslávie, Turecko a také USA jako pozorovatel |
Mírová konference v Lausanne ( Švýcarsko ) 1922-1923 se konala 20. listopadu 1922 - 4. února 1923 a 23. dubna - 24. července 1923. Byla svolána z iniciativy Velké Británie , Francie a Itálie.[1] Jejím cílem bylo urovnat blízkovýchodní krizi po neúspěchu řecké intervence proti Turecku v letech 1919-1922 a nahradit Sèvreskou smlouvu, kterou nová vláda Turecka vedená Atatürkem odmítla uznat.[2] [3]
Konference se zúčastnila Velká Británie, Francie , Itálie , Řecko , Japonsko , Rumunsko , Jugoslávie, Turecko a také USA jako pozorovatel. Společná sovětská (rusko-ukrajinsko-gruzínská) mise byla účastníkem pouze za účelem projednání problematiky průlivů do Černého moře. K diskusi o některých otázkách byli na konferenci připuštěni delegáti Albánie , Belgie , Španělska , Portugalska , Nizozemska , Norska a Švédska. Lord Curzon, britský ministr zahraničí, konferenci koordinoval a moderoval.[4] Lausannská konference skončila podpisem řady dokumentů, z nichž nejdůležitější byla Lausannská smlouva, která stanovila současné hranice Turecka a fakticky nahradila hranice z roku 1920 podle Sèvreské smlouvy. Ekonomická a politická privilegia cizinců v Turecku byla odebrána, zvláštní dohodou byl oslaben průjezd obchodních a vojenských lodí černomořskými úžinami atd.[1][5]
24. července 1923 se k úmluvě o černomořském režimu připojily Velká Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie a Turecko. Později 1. srpna podepsal zástupce SSSR, ale SSSR tuto úmluvu neratifikoval.[6]
Na okraj tohoto mezinárodního setkání 10. května 1923 zavraždil švýcarský občan a bývalý carský důstojník Maurice Conradi sovětského diplomata Václava Vorovského.[7][8][9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lausanne Conference of 1922–1923 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Лазанская канферэнцыя 1922 – 1923. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (bělorusky) Page Version ID: 3178154.
- ↑ Лозанска конференция (1922 – 1923). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (bulharsky) Page Version ID: 10093204.
- ↑ مؤتمر لوزان. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (arabsky) Page Version ID: 58351376.
- ↑ Lausanne Conference of 1922–1923. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1119473587.
- ↑ Լօզանի Համաժողովը. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 151619.
- ↑ Лозанна конференциясы. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (kyrgyzsky) Page Version ID: 324192.
- ↑ Conférence de Lausanne (1922). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (francouzsky) Page Version ID: 173333506.
- ↑ Maurice Conradi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1108863596.
- ↑ Vatslav Vorovsky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1112450535.