Wikipedista:Rakputs74/Pískoviště se zkrácenou historií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Střední průmyslová škola koželužská Otrokovice
Informace
ZkratkaSPŠK Otrokovice
Zřizovatelnaposledy Zlínsky kraj
Datum založení1933
Datum zániku1991
Počet žákůmax 355
Zaměstnanci
Ředitelposlední Mgr. Marie Homolková
Zástupceposlední Mgr. Dagmar Pavlacká, RNDr. Jan Patík
Poloha
AdresaOtrokovice 765 02, tř. Tomáše Bati 331

Škola byla založena v Otrokovicích v roce 1933 firmou Baťa. Od roku 1950 se stala škola čtyřletou průmyslovou školou. Od roku 1956 byla škola v Otrokovicích jedinou odbornou koželužskou školou v Československu. Ve školním roku 1992/93 se otevřel nový studijní obor chemická technologie. To vedlo ke změně oficiálního názvu školy na Střední průmyslová škola Otrokovice. Od 1.9.1997 se škola stala jedinou školou s chemickým zaměřením ve Zlínském kraji. Od září 2000 byl otevřen gymnaziální obor technické lyceum a od roku 2005 přírodovědné lyceum. Od 1. září 2012 se škola přemístila do areálu Střední odborné školy Otrokovice.

Historie ve zkratce[editovat | editovat zdroj]

Názvy školy[editovat | editovat zdroj]

1933-1937

Závodní odborné školy firmy Baťa a.s. ve Zlíně

1937 - 1948

Průmyslová škola ve Zlíně

1948-1949

Průmyslová škola při n. p. Svit v Gottwaldově

1949 -1953

Vyšší průmyslová škola při n. p. Svit Gottwaldov

1953 -1954

Průmyslová škola koželužská Gottwaldov - Otrokovice

1954-1960

Průmyslová škola koželužská v Otrokovicích

1961-1990

Střední průmyslová škola koželužská Otrokovice

1991 - 2012

Střední průmyslová škola Otrokovice

Ředitelé školy[editovat | editovat zdroj]

1933 -1937 Jaromír Hradil

1937-1939 ing. Albert Rosa

1939 -1950 ing.Matěj Hrádek

1950 -1951 Josef Balcárek

1951-1953 Stanislav Staněk

1953 - 1971 Dr. František Volák

1971-1980 Ing Jaroslav Krčál

1980 -1982 František Adamec

1982 -1991 ing.Petr Churý

1991 -1993 ing. Leoš Klimánek

1993 - 2012 Mgr.Marie Homolková

Historie podrobněji[editovat | editovat zdroj]

1933 škola založena v Otrokovicích v roce firmou Baťa jako součást Baťovy školy práce.[1] Škola měla sedm oborů: obuvnický, strojírenský, stavební, pletařský, technický, chemicky a koželužský.   Prvních šest oborů bylo ve Zlíně, obor koželužský v Otrokovicích [2].

1942 v Otrokovicích zřízen další obor a to textilní.

1947 opět otevřen první ročník vyšší průmyslové školy.

1948 všechny školy přešly přímo pod státní správu.

1950 škola se stala čtyřletou průmyslovou školou, do které mohli přicházet studenti po ukončení povinné školní docházky.

1956 škola v Otrokovicích jedinou odbornou koželužskou školou v Československu.

1962 vypracovány a schváleny  nově osnovy, v nichž byl podstatně pozměněn obsah a rozsah odborných a zvláště chemických předmětů.

1974 generální rekonstrukce druhé etáže školní budovy.

1980 zavádení nové výchovně vzdělávací soustavy.

1985 první počítač  TNS ze Slušovic ve škole a první pokusy jeho využití v laboratořích i ve výuce.

1991 změna názvu školy na Střední průmyslová škola Otrokovice.

1992 otevřen nový studijní obor chemická technologie, se  zaměřením na ochranu životního prostředí.

1995 škola zapojena do mezinárodního projektu Globe a připojena jako  jedna z prvních v kraji k Internetu.

1997 škola převzala obory SPŠ chemické ze Zlína a stala se jedinou školou v kraji s chemickým zaměřením.

1998 totální rekonstrukce spodního patra budovy po povodni[3] a otevření oboru aplikovaná chemie, který měl zaměření ochrana životního prostředí, analytická chemie, výpočetní technika v chemii,  farmaceutické substance a chemická technologie

2000 byl otevřen gymnaziální obor technické lyceum

2005 otevření přírodovědného lycea[4].

2010 otevřeno Centrum odborného vzdělávání SPŠO[5] jako součást projektu Přeshraniční systém inovačního vzdělávání ve středním odborném školství, což umožnilo mezinárodní výměnné stáže studentů a pedagogů škol

2011 bylo v oboru aplikovaná chemie zavedeno další zaměření a to klinická a toxikologická analýza.

Kvůli nedostatku financí na rekonstrukci nadzemního podlaží školy bylo nakonec rozhodnuto, že se škola od 1. září 2012 přemístí jako samostatná škola do areálu Střední odborné školy Otrokovice, kde byl dostatek vhodnějších prostor[6]. Pokračování historie SPŠ Otrokovice zde

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

prof. Ing. Anton Blažej, DrSc. - absolvoval 1948

1969 - 1989 rektor Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě,

člen Československé akademie věd a Slovenské akademie věd

člen předsednictva SAV

ředitel Centra chemických věd SAV


prof. Ing. Milan Mládek, CSc. - absolvoval 1951

1976 - 1984 děkan technologické fakulty VUT v Gottwaldově


prof. Ing. Dagmar Janáčová, CSc. - absolvovala 1983

Ústav automatizace a řídicí techniky Fakulty aplikované informatiky UTB Zlín


prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D. - absolvoval 1998

od roku 2018 rektor UTB ve Zlíně


David Palát - absolvoval 2005

v r. 2018 a 2022 reprezentant ČR v para hokeji na zimní paralympiádě v Pchjongčchangu a Pekingu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAMŠÍKOVÁ, Alena. 50 let koželužského školství v Otrokovicích. 1.. vyd. Otrokovice: SPŠ koželužská Otrokovice a o.p. Svit Gottwaldov, 1983. 137 s. S. 19-27. 
  2. BAUTOVÁ, Dominika. Bakalářská práce - Dějiny středního školství ve Zlíně (se zaměřením na gymnázia a střední školy vycházející z baťovského školství) [online]. Olomouc: UNIVERZITA PALACKÉHO, 2017-06-21 [cit. 2022-04-08]. [BAUTOVÁ, Dominika. Bakalářská práce - Dějiny středního školství ve Zlíně (se zaměřením na gymnázia a střední školy vycházející z baťovského školství). theses.cz [online]. Dostupné online]. 
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Almanach 70 let odborného školství v Otrokovicích 1933 - 2003. 1.. vyd. Otrokovice: [s.n.], 2003. 90 s. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Almanach Střední průmyslové školy Otrokovice 1933 až 2013 - 80. výročí. 1.. vyd. Otrokovice: SPŠ Otrokovice, 2013. 64 s. S. 4-10. 
  5. RED, Red. SPŠ otevřela Centrum odborného vzdělávání. Otrokovické noviny. 2010-06-23, roč. 20, čís. 6, s. 3. Dostupné online. 
  6. NOVOTNÁ, Anna. Studenti SPŠ umějí třeba usvědčit kuřáka podle nikotinu ve slinách. Otrokovické noviny. 2012-05-18, roč. 22, čís. 5, s. 5. Dostupné online.