Wikipedista:Phiwy/Camboglanna
| Wikipedista:Phiwy/Camboglanna | |
|---|---|
 Camboglanna mezi pevnostmi Hadriánova valu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. století |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa |  Anglie |
| Souřadnice | 54°57′54″ s. š., 2°45′39,6″ z. d. |
Camboglanna (s moderním názvem Castlesteads) byla římská pevnost, dvanáctá v Hadriánově valu, počítáme-li od východu. Nachází se v hrabství Cumbria na severozápadě Anglie, mezi pevnostmi Banna od ní na východ a Uxelodunum (Petriana, Stanwix) na západ, téměř 11 km na západ od Birdoswaldu.
Na vysokém útesu nad údolím Cambeck (psáno též Cam Beck), přítoku řeky Irthing, střežila důležitý přístup k valu a také oblast na východ od tohoto toku, odkud hrozily nájezdy z oblasti kolem Bewcastle. Lokalita byla prakticky srovnána se zemí, když se v roce 1791 zakládaly zahrady domu Castlesteads. Na téměř polovině plochy, kde pevnost byla, je ohrazená zahrada, v níž se nad zemí ze starověku nedochovalo nic, a zbývající část je do značné míry porostlá listnatými stromy.[1]
Název pevnosti
[editovat | editovat zdroj]Jméno “Camboglanna” pravděpodobně znamená "údolí ve tvaru oblouku" nebo “oblouk (toku)”, protože pevnost shlíží na zátočinu řeky Irthing.
Kolem římského pojmenování pevnosti v novověku vznikly nejasnosti. Svého času bylo jméno Camboglanna pokládáno za název pevnosti Birdoswald, ale potom byl tento názor změněn a připsán chybě v dokumentu Notitia Dignitatum. V něm je Castlesteads v podobě Amboglanna mezi pevnostmi Magnis (Carvoran, Northumberland) a Petrianis (Stanwix, Cumbria. Rozhodující pro zjištění skutečného názvu bylo nalezení bronzového poháru v Rudge v hrabství Wiltshire a podobné nádoby ve francouzském městě Amiens. Tyto pravděpodobně suvenýry z Hadriánova valu uvádějí seznam míst na valu od západu na východ: Uxelodunum (Stanwix či Petriana, Cumbria), Camboglan/ni/s, Banna a Esica (Great Chesters). Pevnost Castlesteads je tedy Camboglanna, kdežto Birdoswald Římané nazývali Banna.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pevnost měla přibližně čtvercový půdorys, protože měřila zhruba 120 krát 120 metrů (122 m x 122 m). [2] Pokrývala plochu přibližně jeden a půl hektaru. Byla orientována ze severozápadu na jihovýchod a je odtamtud výhled na rokli říčky Cambeck. Severozápadní stranu pevnosti zničila vodní eroze.
.png)
Pevnost sice leží mezi valem (Vallum) a Hadriánovým valem, od kterého je o něco málo na jih. Touto pozicí se odlišuje od všech ostatních pevností tohoto valu. Zřejmě byl v době stavby pevnosti už vybudován na nejlepším místě, kde se dal Cambeck překročit, a tak pro novou pevnost zvolili strategicky nejvýhodnější místo, i když nebylo bezprostředně u valu.
Pevnost pravděpodobně pochází z druhé poloviny 20. let 2. století a pozdější kamenná pevnost zhruba z 60. let, kdy byly na val znovu přemístěny jednotky po opuštění Antoninova valu.[3]
Posádka
[editovat | editovat zdroj]V druhém století v pevnosti sídlila první kohorta Batavů, Cohors Primae Batavorum, a po ní čtvrtá kohorta Galů, Cohors Quartae Gallorum. Dva oltáře z Castlesteads svěčí o tom, že na tomto místě byla Cohors IIII Gallorum Equitata, smíšený oddíl pěchoty a jízdy, jejíž členové pocházeli z galských kmenů střední Francie.[2]
Ve třetím století posádku tvořila II. kohorta Tungrorum, Cohors II Tungrorum Milliaria Equitata, s tisícem mužů jezdectva a pěchoty pocházejícím z kmene Tungri, který obýval oblast Ardennes v moderní Belgii.
Nápis nalezený roku 1732 poblíž východní brány pevnosti svědčí o přítomnosti Šesté legie Legio Sextae Victrix. Dále byl v hypokaustu nalezen důkaz o přítomnosti Dvacáté legie Legio Vicesimae Gordiana.
Archeologické vykopávky
[editovat | editovat zdroj]V roce 1934 byly částečně odkryty všechny stěny pevnosti, jen s výjimkou severovýchodní zdi. Vykopány byly také severovýchodní a jihozápadní dvojité brány a věž v jižním rohu. Bylo také zjištěno, že pevnost chránil jen jeden příkop. Na místě bylo nalezeno několik oltářů, které se zachovaly do moderní doby.
Až v druhé polovině 20. století byly provedeny rozsáhlé vykopávky, které poskytly důkazy, že první posádkou byla první kohorta Dáků, latinsky Cohors Primae Aelia Dacorum, což je jednotka spojovaná s pevností Camboglanna v dokumentu Notitia Dignitatum. Později byl v pevnosti Birdoswald nalezen oltář římského boha lesa Silvana, který mu věnovali Venatores Bannienses, tj. "lovci z pevnosti Banna". S velkou pravděpodobností tito muži tvořili oddíl jezdectva a měli někdy ve 4. století základnu v pevnosti Birdoswald, od jejíhož jména bylo odvozeno pojmenování jejich jednotky.[2]
V roce 1741, bylo objeveno místo, kde se mimo pevnost nacházely lázně, jejichž část se podařilo vykopat.
Nalezeny byly také čtyři náhrobní kameny; tři s čitelnými nápisy.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Camboglanna na anglické Wikipedii.
- ↑ CASTLESTEADS ROMAN FORT. www.pastscape.org.uk [online]. [cit. 2019-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e WHITE, Kevan. CAMBOGLANNA - CASTLESTEADS. http://roman-britain.co.uk/ [online]. 2018-10-01 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tynedale U3A. Hadrian's Wall Group [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- J. Collingwood Bruce, Roman Wall (1863), Harold Hill a syn, ISBN 0-900463-32-5
- Frank Graham, The Roman Wall, Comprehensive History and Guide (1979), Frank Graham, ISBN 0-85983-140-X
- https://web.archive.org/web/20080603195439/http://www.roman-britain.org/places/vindobala.htm
- http://www.hadrians-wall.info/hadrianswall/vindobala/vindobala.htm
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj][[Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady]]