Wikipedista:Phiwy/Bewcastle (římská pevnost)
| Bewcastle, Fanum Cocidi | |
|---|---|
 Opevnění římské pevnosti Bewcastle | |
| Účel stavby | |
vojenský | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 122 |
| Zánik | 367 |
| Poloha | |
| Adresa | hrabství Cumbria,  Anglie |
| Souřadnice | 55°3′50,4″ s. š., 2°41′6″ z. d. |
Bewcastle byla římská pevnost, kterou postavili severně od Hadriánova valu jako základnu určenou pro průzkum a výzvědnou službu, na obranu proti nenadálým útokům ze severu a na podporu místního kmene Brigantů, jejichž územím Hadriánův val procházel.[1]
Římské jméno této pevnosti znělo Fanum Cocidi (v té podobě ho alespoň uvádí Ravennská Kosmografie), což znamená "Cocidiova svatyně". Cocidius byl bůh uctívaný v severní Británii. Pozůstatky pevnosti se nacházejí v obci Bewcastle v hrabství Cumbria, 11 km na sever od římské pevnosti Banna (Birdoswald), která patří k těm na západě Hadriánova valu.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Fanum Cocidi byl pevnosti přiřčen na základě faktu, že z devíti oltářů objevených v této lokalitě je šest zasvěcených bohu Cocidiovi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pevnost byla mezi římskými pevnostmi neobvyklá, protože tvořila spíše nepravidelný šestiúhelník než obvyklý obdélník[2] [3]. S plochou téměř 24 tisíc čtverečních metrů zabírala celou malou náhorní plošinu tohoto tvaru [4]nad Kirk Beck a patřila spíše k větším pevnostem.[1]
S pevností Banna ji spojovala římská silnice známá jako Maiden Way. Mezi těmito dvěma pevnostmi byly objeveny dvě signalizační věže, které pravděpodobně sloužily k předávání signálů z Bewcastlu do Birdoswaldu.
Fáze výstavby pevnosti[editovat | editovat zdroj]
Probíhala ve čtyřech fázích. Pevnost byla postavena přibližně ve stejnou dobu jako pevnosti Hadriánova valu (120-140, případně 122-139/42[5]), měla hliněné valy a byla ze dřeva, ale přinejmenším jednu bránu postavili z kamene a také budovu velitelství. Je dílem první kohorty Dáků, Cohors I Dacorum[4], ale pevnost byla opuštěna, když byla ve 40. letech 2. století hranice posunuta na sever k Antoninovu valu.
Když se od něj vojsko stáhlo zpět, pevnost znovu fungovala od cca 163 a její hradba byla pokryta kameny. Pravděpodobně ji vybudovala legie V1 neboli legio VI Victrix (fáze 2).
_-_geograph.org.uk_-_1834677.jpg)
Ke konci 2. století pevnost radikálně přestavěli kvůli zvýšení kapacity; první Nervova kohorta Germánů[6], pěší a jízdní, 1000 mužů[1]. Pevnost měla čtyři brány, na sever, jih, východ a západ; ta západní byla hlavní. Dům velitele (praetorium) ležel přibližně ve středu šestiúhelníku, budova velitelství (principia) od něj bezprostředně na sever. V jihovýchodní části pevnosti se nacházely lázně v Hadriánově stylu.
Nápisy na stavbách nalezené na místě dokládají, že na budování pevnosti se v celém průběhu její existence podílely odloučené oddíly přinejmenším tří legií: druhé (umístěné v Caerleonu ve Walesu), šesté (se sídlem v Yorku) a dvacáté legie (se sídlem v Chesteru).
Ve 2. století tvořila posádku první kohorta Dáků, což byla jednotka pěchoty v síle tisíc mužů. Ve 3. století pevnost držela první kohorta Cohors I Nerviorum (částečně jízdní).
Fáze 3: ke konci 3. století byla znovu radikálně přestavěna, na západě a na severu byly postaveny nové hradby, čímž se plocha pevnosti zmenšila, zřejmě v souvislosti s méně početnou posádkou. Budovy byly znovu přestavěny a lázně přeměněny na kasárenský blok. Fakt, že lázně stály uvnitř hradeb, svědčí o tom, že pevnost se nacházela v nepřátelském prostředí. A nevznikla u ní ani civilní osada.[1]
Fáze 4. Pevnost byla téměř zničena v roce 343, když byl dobyt Hadriánův val. Pak ji znovu postavili, ale po invazi barbarů v roce 367 byla definitivně opuštěna a zničena. Důkazy v podobě mincí nasvědčují tomu, že byla opuštěna v 1. polovině 4. století (i když počet nalezených mincí je poměrně malý), ale zvědové ji mohli využívat až do roku 367, kdy jejich činnost byla ukončena.[1]
Vykopávky[editovat | editovat zdroj]
V letech 1937, 1954 a 1957 v lokalitě probíhaly vykopávky, ale zjistily jen, kde se nacházely budovy uvnitř pevnosti, a našly několik oltářů.
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
Valy a příkopy pevnosti jsou dosud viditelné. Jižní část lokality zabírá kostel s hřbitovem, na kterém se nachází slavný Bewcastleský kříž.
Na severovýchod od tohoto místa se zachovaly ruiny Bewcastleského hradu. Tento normanský hrad byl postaven okolo roku 1092, z kamene z římské pevnosti. Hrad údajně zničil Oliver Cromwell v roce 1641.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bewcastle Roman Fort) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Tynedale U3A. Hadrian's Wall Group [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Bewcastle Castle | North West England | Castles, Forts and Battles. www.castlesfortsbattles.co.uk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Bewcastle Roman fort, high cross shaft in St Cuthbert's churchyard, and Bew Castle medieval shell keep castle, Bewcastle - 1015728 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bewcastle. Visit Hadrian's Wall [online]. 2016-03-10 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- J. Collingwood Bruce, Roman Wall (1863), Harold Hill & Son, ISBN 0-900463-32-5
- Frank Graham, The Roman Wall, Comprehensive History and Guide (1979), Frank Graham, ISBN 0-85983-140-X
- Historic England. "Monument No. 13013 " . PastScape . Načteno 6. října 2015 .
- https://web.archive.org/web/20110511204212/http://www.roman-britain.org/places/fanum_cocidi.htm?lookup=aristoph.+ach.+1