Wikipedista:Novakova Katerina/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Převzetí člověka do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu[editovat | editovat zdroj]

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Problematika převzetí pacienta (potažmo také jeho držení) ve zdravotnickém zařízení či v zařízení, které poskytuje podobné služby, bez jeho souhlasu je v českém právním řádu upravena zákony a předpisy. Jednoznačně je definováno, za jakých podmínek může být člověk v takovém zařízení přijat nebo držen. Nesmí být porušena jeho osobní práva a svoboda. Problematika převzetí pacienta (potažmo také jeho držení) ve zdravotnickém zařízení či v zařízení, které poskytuje podobné služby, bez jeho souhlasu je v českém právním řádu jednoznačně upravena zákony a předpisy. Nesmí být při tom porušena práva a svobody každého občana. Vyjímku tvoří zákonem stanovené možnosti, kdy je využíváno zákonných prostředků k tomu, aby člověk neohrozil sám sebe na zdraví a životě, nebo neohrozil ostatní občany například tím, že trpí závažnou nemocí.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Jde o případy kdy člověk trpí dlouhodobou duševní poruchou, je závislý na požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků, jedů a v této souvislosti je schopen dělat pouze některé právní úkony. Soud pak jeho způsobilost omezí.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počínaje Římským právem už před naším letopočtem.

( KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEPEJK, Michal; Římské právo; 1. vydání, C.H.Beck, 1995, 258 s., 55-56; 58-59; 63-67; 95-96 s.) ISBN 80-7179-031-1

( SCHELLE, Karel; TAUCHEN, Jaromír; Civilní kodexy; 1. vydání; KEY Publishing s.r.o., 2010; 771 s.; 33-35 ) ISBN 978-80-7418-070-5 )[2]

Právní prameny[editovat | editovat zdroj]

Evropská úmluva o lidských právech[editovat | editovat zdroj]

V rámci Rady Evropy podepsaný dokument 4.11.1950. Je to mezinárodně-právní ochrana lidských práv. Hlava I. čl.3, odstavec e.; vymezení kdy je možné podle zákona držet osoby, aby se zabránilo šíření nakažlivé,nemoci, nebo omezení pohybu osob duševně nemocných, alkoholiků,narkomanů nebo tuláků.[3]

Všeobecná deklarace lidských práv[editovat | editovat zdroj]

Schválena 10.12.1948. Je to dokument, který se stal přehledem všech lidských práv na světě. Zůčastněné státy se zavázaly postupovat v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Zákony ČR[editovat | editovat zdroj]

Ústava[editovat | editovat zdroj]

Listina základních práv a svobod [4] je zakotvena u nís v České republice do Ústavy [5].

Související zákony ČR[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 2/1993 Sb., Hlava II. čl. 8 ods. 6;[6] Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. Držení je možné v případě, že osoba by mohla ohrozit sebe, nebo svoje okolí. Řeší se tak situace spojené s šířením nakažlivé nemoci, duševně nemocný , alkoholik, narkoman nebo tulák.

Občanský zákoník[editovat | editovat zdroj]

Občanský zákoník[7] specifikuje v ( Zákoně č. 89/2012 Sb. [online], 2012, Část první, Hlava II, Díl 2, Oddíl 6, Pododdíl 4, § 104 - § 110) [8] práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu v případě, když je potřeba v jeho zájmu jakákoli nezbytná péče a nedá se jednat mírnějším a méně omezujícím opatřením.

Opatrovník[editovat | editovat zdroj]

Zákonný zástupce na základì rozhodnutí soudu který byl zbaven úplné nebo částečné zpùsobilosti k právním úkonùm. U dětí je to rodič, pokud rodiče zemřeli, nebo byli zbaveni rodičovských práv. Opatrovníkem může být fyzická i právnická osoba. (http://www.mpsv.cz/files/clanky/15636/podklady_pro_opatrovniky_final.pdf )[9]

Občanský soudní řád[editovat | editovat zdroj]

Zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, v platném znění – „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče“ (Zákon č. 99/1963 Sb. [online], 1963, Část třetí, Hlava pátá, § 191a - § 191g)[10] Podání návrhu na omezení svéprávnosti nezakládá důvod aby byl člověk proti svému souhlasu do zařízení přijat. Personál zařízení musí bez odkladu seznámit člověka s jeho právním postavením, hlavně zákoného odůvodnění, proč je přijat proti své vůli. Musí mu být sdělena i jeho práva ( právní ochrana ) společně s možností zvolit si zmocněnce nebo důvěrníka. Ve všech případech je sankcionován člověk, který by bezdůvodně podal návrh na zbaveni nebo omezení způsobilosti k právním úkonům na kteréhokoli člověka.

Rozhodnutí soudu: po rozhodnutí o přípustnosti učiněného opatření se zákonně schvaluje pobyt ( nucený ) ve zdravotnickém zařízení. Neodnímá se tím ale právo na jeho svobodné rozhodnutí o zdravotním zákroku, nebo léčebném výkonu. Má právo se dohodnout se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem na dalším postupu při osobním rozhovoru a bez přítomnosti třetí osoby. Vysvětlení se podá tak, aba mu člověk rozuměl.Uvědomil si jeho důsledky. V případě existujícího zástupce, důvěrníka, podá se vysvětlení bezodkladně i jemu.

Zvláštní řízení soudní[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – „řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu“ (Zákon č. 292/2013 Sb. [online], 1963, Část druhá, Hlava I, Díl 4, Oddíl 1, § 66 - § 74, dále pak Oddíl 2, § 75 - § 83 a Oddíl 3, § 84. [11] Schválení člena domácnosti jako opatrovníka. Příslušný je obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je osoba umístěna bez svého souhlasu do zdravotnického ústavu je příslušný soud, v jehož obvodu se ústav nachází. Člověk si může zvolit zmocněnce i bez souhlasu opatrovníka. Soud rozhoduje rozsudkem. Vymezí rozsah omezení pro posuzovaného i dobu omezení. Soud dohlíží na plnění rozhodnutí.

Zákon o zdravotních službách[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 372/2011 Sb. [online], 2011, Část čtvrtá, Hlava I, § 38, § 40, odst. 1, písm. a), § 40, odst. 2 , [12] o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování – „hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu“ V tomto zákoně se rozpracovává možnost převzetí člověka do zdravotnického zařízení v případech: pro nezletilého nebo s omezenou svéprávností v případech při podezření z týrání, soudem nařízené ochranné léčení , záchrana života nebo vážného poškození zdraví. Je vymezeno kdy je možné použít omezovací prostředky ( úchop pacienta, ochranný kabátek, pásy, kurty, síťové lůžko, psychofarmaka ).

Sociální služby[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. ( Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 )[13]. Důležitá jsou opatření omezující pohyb. Musí bý nejprve slovní a postupně větší omezení ( tělesné ), aby nedošlo k poranění klienta. O každém takovém případu je poskytovatel povinen infopmovat opatrovníka a zapsat vše do dokumentace klienta.

Klíčová témata[editovat | editovat zdroj]

Každý jsme jedinečný se svými právy i povinnostmi. Svéprávnosti už nelze zbavit úplně. Lze ji pouze omezit.

Objekt - nelze být pouze objektem něčího zájmu ( stát, zdravotnictví ).

Subjekt - každý je svéprávným subjektem, který může svobodně rozhodovat o svém bytí.

Omezení rozhodování - na základě rozhodnutí k tomu určených orgánů. Za pomoci právní ochrany vyplývyjící z předchozích informací.[1]

Související témata[editovat | editovat zdroj]

Řízení o hospitalizaci pro jinou poruchu zdraví než pro duševní poruchu [2] Řízení o přípustnosti držení v ústavu sociálních služeb [3]

Knižní zdroje:[editovat | editovat zdroj]

Svoboda, Kare;Talašková,Šárka; Vláčil, David a kol. Zákon o zvláštních řízení soudních. Komentář. Praha:C. H. Beck, 2015. 1054 stran

ISBN 978-80-7400-297-7 [14][15]

Ryšávková, Veronika; Benátčanová, Pavla; Prudíková, Dana; Korbel, František: Nový občanský zákoník úplně pro všechny - Vydavatel: GRADA Publishing, a.s.: 2014, 304 stran, EAN: 9788024751573, ISBN: 978-80-247-5157-3 [16]

KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEPEJK, Michal; Římské právo; 1. vydání, C.H.Beck, 1995, 258 s. ISBN 80-7179-031-1

SCHELLE, Karel; TAUCHEN, Jaromír; Civilní kodexy; 1. vydání; KEY Publishing s.r.o., 2010; 771 s.; ISBN 978-80-7418-070-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

http://www.bulletin-advokacie.cz/noz-v-praxi-podminky-nedobrovolneho-prevzeti-tni-peci-104?browser=mobi

Elektronické zdroje:[editovat | editovat zdroj]

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. European Court of Human Rights [online] 2010 . Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf.

Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 1993 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 2012 [ci t. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/.

http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-89-2012-sb-obcansky-zakonik

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 1963 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/osr/.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 2013 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: BusinessCenter.cz [online] 1963 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zvlastni-rizeni-soudni/.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění. Zákony pro lidi.cz [online] 2011 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372.