Wikipedista:Michaela Dufková/Pískoviště

Born digital (dokument)

Born digital je označením pro dokument, který má původ v digitální podobě. Toto je v kontrastu s procesem digitálního přeformátování, který transformuje analogové materiály do digitální podoby, jak je vidět při vytváření souborů skenováním fyzických papírových záznamů. S procesem přeformátování se nejčastěji setkáváme ve vztahu k digitálním knihovnám a problémům, které souvisí s uvedenými organizacemi, jako je uchovávání digitálních záznamů a duševní vlastnictví. S vývojem a rozšířením technologií se začal rozvíjet koncept born digital i v odvětvích zaměřených na osobní spotřebitele. To bylo zvláště patrné s nástupem e-knih a rozvojem digitální hudby. Další termíny, které se mohou objevovat zahrnují: „native digital“, „digital-first“ a „digital-exclusive“.

Rozpor v definicích

V definicích pojmu born digital se vyskytuje jistá nekonzistence právě při definování těchto materiálů. Někteří věří, že tyto materiály musí existovat výhradně v digitální podoběꓼ jinými slovy, pokud lze přenést do fyzické, analogové podoby, nejsou skutečně považovány za born digital. Někteří se zase přiklání k identifikaci dvou typů digitálně vzniklých obsahů, „exclusive digital“ (neboli „výhradně digiální“) a „digital for print („digitální pro tisk“), což umožňuje širší způsob klasifikace, kterou poskytuje definice předchozí.

V dalších definicích se objevuje, že určitá díla mohou zahrnovat složky, které jsou jak digitálně vzniklé, tak pouze digitalizované, což ještě více znemožňuje vymezení přesných hranic mezi tím, co by mělo a nemělo být považováno za born digital. Nicméně existují některé univerzální principy pojetí napříč těmito definicemi, které jasně ustanovují skutečnost, že médium vzniklé digitálně musí mít digitální původ a musí umožňovat využití v digitální podobě, zatímco nemusí existovat ani být využíváno jako analogový materiál.

Historie

Přesný původ termínu born digital se neváže na jednotlivce nebo konkrétní skupinu lidí. Vznikl tedy jako spíše jako výsledek procesu evoluce technologií a počítačových systémů, a tedy lze identifikovat několik klíčových průlomů a událostí, které hrály klíčovou roli ve vzniku born digital:

Vývoj počítačů

Začátky počítačové revoluce v polovině 20. století, kdy byly vyvinuty první elektronické počítače jako ENIAC a UNIVAC I. Tyto počítače byly specializovány na elektronické zpracování dat a položili základy pro digitální uchovávání informací.

První vlna osobních počítačů

Osobní počítač Apple II

V 80. a 90. letech začala digitalizace masově pronikat do domácností a firem. Osobní počítače, jako byl například Apple II, umožnily uživatelům vytvářet, uchovávat a sdílet digitální obsah bez předchozí potřeby velkých počítačových center.

Nástup internetu a digitálních médií

Rozvoj internetu umožnil sdílení digitálního obsahu mezi lidmi po celém světě, díky čemuž se digitální informace stala snadno dostupnou a široce rozšířenou. V této éře začaly také vznikat digitální média, například digitální fotografie a zvukové soubory. Což také vedlo ke vzniku jejich standartních digitálních formátů, jako jsou JPEG pro obrázky, MP3 pro zvuk nebo PDF pro dokumenty.

Rozvoj mobilních technologií a sociálních médií

Od 90. let se osobní počítače staly běžným prvkem domácností a pracovních prostředí. S nástupem mobilních technologií a sociálních médií v posledním desetiletí 20. století a v průběhu 21. století se digitální obsah stal ještě více integrovaným do každodenního života. Lidem je nyní umožněno vytvářet, sdílet ale také konzumovat digitální obsah přímo z kapesních zařízení.

Příklady born digital dokumentů

Šedá literatura a vysokoškolská komunikace

V průběhu tvorby odborných dokumentů se většina univerzit zaměřuje na využívání elektronického publikování a internetových archivů. Vysokoškolská komunikace je téměř zcela digitalizována a probíhá prostřednictvím online platforem, což přináší přechod od tradičních formátů. Některé dokumenty jsou vytvářeny a uchovávány pouze v digitální podobě. Zahrnuje:

• E-mail.

Microsoft Word je nejrozšířeněji využívaným textovým procesorem.

• Dokumenty vytvořené v textových procesorech/editorech nebo pozorované v prohlížečích (Microsoft Word, Google Docs, WordPerfect, Apple Pages, LibreOffice Writer a Adobe Reader).

• Tabulkové procesory používané k organizování a vytváření tabulek dat jsou téměř výhradně digitální (Microsoft Excel, Google Sheets, LibreOffice Calc).
• Prezentace vytvořeny pomocí softwaru jako Microsoft PowerPoint, Google Slides, LibreOffice Impress a Prezi.

Digitální fotografie a dokumenty

Převaha digitálních fotoaparátů vytváří z digitálních fotografií jednu z nejrychleji rostoucích forem "born-digital" obsahu. Důležité je zajištění aktuálního stavu těchto fotografií. Péči je třeba zaměřit na barevný prostor a kompresi, které mohou ovlivnit integritu souborů fotografií. Digitální fotografie se stávají předmětem rozsáhlých znalostí, akumulovaných během mnoha let kurátorství sbírek tohoto typu.

Téměř všechny dokumenty jsou v současné době vytvářeny v digitální podobě.

Digitální mediální publikace

Jde o materiály, které jsou běžně zveřejňovány v digitální podobě. Komerční publikace jako hudební CD, filmy na DVD a videohry jsou na poměrně stabilních médiích. Když ale dojde k nahrazení těchto médií, obsah je často znovu vydáván v nových formátech. Knihovny mají tendenci držet krok s formáty, které jejich uživatelé chtějí. Licencování a autorská práva ztěžují knihovnám nebo archivům přístup k těmto formátům. V případě, že obsah ztratí svou komerční hodnotu, bude materiál ztracen, pokud někdo nepřevezme opatrovnickou odpovědnost.

Elektronické záznamy

Zahrnuje vládní dokumenty, lékařské zprávy, firemní dokumenty, institucionální a organizační archivy. Tento typ souborů se může skládat převážně z dokumentů ve formátu textového editoru nebo může zahrnovat řadu e-mailů, databází, tabulek, prezentací a dalších typů souborů, z nichž lze číst pouze pomocí proprietárního softwaru

Digitální umění

Platforma Webtoon pro webové komiksy.

Jedná se o umění vytvořené pomocí počítače. Zahrnuje vizuální média, digitální animaci, počítačově podporovaný design, 3D modely a interaktivní umění. Webcomics jsou příkladem výhradně digitálního umění. Webové komiksy mohou být později vytištěny tvůrcem, ale protože byly šířeny pouze prostřednictvím internetu, jsou považovány za digitální média. Existují platformy specifické pro webové komiksy např. Webtoon, ale někteří autoři si vytváří své vlastní domény.

Problémy

Archivace

Digitální uchovávání zahrnuje ochranu a údržbu digitálního obsahu a stejně jako u jiných digitálních objektů je nezbytné provádět nepřetržitou a pravidelnou archivaci. Born digital materiály sice nedisponují stejnými znaky degradace jako fyzické materiály, ale mohou se na nich projevit znaky trvalého poškození například v podobě degradace adresy URL, která potom odkazuje na stránky na internetu, které nejsou nadále dostupné. S tím je zároveň spojen i problém nekompatibility kvůli případnému zastarání hardwaru a softwaru.

V tomto případě vyvstávají otázky ohledně toho, co by se mělo uchovávat a nadále obnovovat a co nikoli. Propojování obsahu pomocí hyperlinků hraje v digitálním prostředí zásadní roli a jelikož denně do tohoto prostředí přibývá obrovské množství digitálního obsahu a je na institucích, aby rozhodli, zdali k nim budou dodržovat přístup, či nikoli.

Dostupnost

Přestože v dnešní době padá velký důraz na dostupnost dat, navazuje na problém ohledně archivace. V případě, že odkaz k informačnímu záznamu je přerušený, poškozený nebo dokonce zakrytý, může dojít k situaci, kde samotný záznam zůstane nedostupný. Tento jev může vzniknout z různých důvodů, jako jsou technické problémy, změny v internetových strukturách nebo záměrné zablokování přístupu k informacím. V takových případech je klíčové udržovat a aktualizovat odkazy, aby byla zajištěna trvalejší dostupnost a uchování dat. Problémem je také v rámci uživatelské praxe například kvalita videa nebo čitelnost textu. U uživatelů s postižením je nutno využít kompenzačních pomůcek jakými jsou rozpoznávání řeči, čtečky obrazovky nebo zvětšovače obrazovky.

Drtivá většina born digital dokumentů není dostupná z důvodu soukromí či copyrightu. Pro odstranění tohoto problému bude zapotřebí jednání s držiteli autorských práv za účelem získání oprávnění a zkoumání různých úrovní přístupu, například poskytnutím online přístupu pouze registrovaným uživatelům s přihlašovacím jménem a heslem.

Licencování

Licencování je právní mechanismus, který se používá k regulaci užívání a distribuce duševního vlastnictví a to zejména právě v digitálním prostředí. Tyto právní dohody umožňují držitelům práv stanovit podmínky, za nichž mohou ostatní jednotlivci nebo organizace využívat jejich díla, a zároveň chrání tvůrčí práva a ekonomická práva vlastníků. Oproti tradičním médiím, digitální obsah děl může být spíše licencován než vlastněn, což omezuje možnosti konečného uživatele. Mnoho digitálních produktů, jako například software, elektronické knihy nebo hudba, je často nabízeno na základě licencí, které stanovují podmínky jejich užívání.

S pojmem licencování je úzce spojeno také pirátství digitálního obsahu. Mezi tradičními autorskými zákony a digitálním prostředím je totiž velmi úzká hranice, a je tak snadné tyto zákony porušit nevědomky. Autorské právo neklade žádná omezení na prodej legitimně získaných kopií autorském díla. Je tedy plně v souladu se zákonem, když například zákonný vlastník knihy nebo CD, jejichž obsah je chráněn právě autorským právem, takovou knihu nebo CD prodá. Tento princip totiž zákon definuje tak, že právo autora na šíření originálu je vyčerpáno prvním prodejem, kterým je dílo legitimně rozšířeno. Ovšem to co platí pro fyzická média se nedá efektivně aplikovat na digitální obsah kvůli specifickým podmínkám digitálních licencí. Digitální materiály mohou být snadno kopírovány a šířeny, což ale zvyšuje riziko porušení licenčních dohod a ztrátu potenciálních příjmů pro vlastníky duševního vlastnictví.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Born-digital na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Apple II na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Microsoft Word na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Webtoon na Wikimedia Commons