Wikipedista:MaraJara/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nevládní neziskové občanské sdružení. Založeno 12.4. 2001 skupinou inženýrů se zkušenostmi z průmyslových provozů, jako servisní organizace fy IDEA (Industrial Development Agency) s.r.o. poté, co bylo zjištěno, že soukromé firmy nemají provádět rozvojovou pomoc (pro termín pomoc je dnes používán eufemismus spolupráce). Česko proti chudobě

  1. Historie vzniku

IDEA sro. byla v letech 1991 – 2000 českým prováděcím partnerem dlouhodobého projektu mezi UNIDO (UN Industrial Development Organization) [1] a českou vládou, zvaným UNIDO – Český společný program, Plzeň. Forma společnosti s ručením omezeným byla zvolena po dohodě s tehdejším Ministerstvem stavebnictví, neboť český právní rámec tehdy neumožňoval existenci (v zahraničí běžné formy) projektu jako právního subjektu. [2]

Sdružení vycházející a rozvíjející program tzv. Společného programu, se zabývalo přípravou a realizací výcvikových programů, seminářů a školením pro specialisty se zaměřením na témata z oblasti nakládání s odpady, čištění odpadních vod, ochrany životního prostředí, úspory energií, základy výroby keramiky včetně úpravnictví nemetalických surovin. Rovněž přípravou a zpracování projektů pro agentury OSN (UNDP, UNIDO). Cílovými skupinami byli specialisté hospodářského sektoru z rozvojových zemí a z postkomunistických zemí střední a východní Evropy včetně postsovětských. Využívaly se proto zkušenosti a kontakty získané při práci Společného programu, v programech nepokrytých vlastními odborníky se spolupracovalo s experty Analytických laboratoří Plzeň (dnes www.alsglobal.cz), VÚ Škoda a VÚ Keramiky.

Sídlo v centru Plzně

Program sdružení

Poté, co již během 90tých let byl opuštěn koncept dvou konferencí ročně (neboť bylo evidentní, že třetina účastníků/úředníků nominovala sama sebe na výlet do Evropy), se program ustálil na tomto rozsahu:

  1. Energy management
  2. Staré ekologické zátěže
  3. Hospodaření s odpady
  4. Čištění odpadních vod (se zaměřením na průmysl)
  5. Testace nemetalických surovin
  6. Laboratorní techniky v silikátovém průmyslu
  7. Úpravnictví nemetalických surovin
  8. Praktický kurz Základy výroby keramiky


Pokud bylo v možnostech sdružení, za účastníky byli vybíráni pracovníci z praxe a nižší úředníci technicky se zabývající přípravou legislativy.


Pracovníci sdružení se nevyhýbali ani poradenským misím, při kterých byla využívána česká průmyslová základna, např.:

Litva

Studie rekonstrukce cihelen Palemono a Rokai v Kaunasu, provedená pro IBRD (The International Bank for Reconstruction and Development) 1996-7

Studie byla základem pro zavedení výroby velkoformátových cihelných bloků, viz např. [3] ve spolupráci s Italskou firmou Bongioanni [4] Partnerem Todera byl dnes již zaniklý Výzkumný, vývojový a projektový ústav cihlářské výroby Brno. Zásadní roli hrál vedle nového technologického postupu osvětový marketing. Běžný občan Litvy měl totiž naivní představu, že metr silná zeď z vápenopískových cihel je nejlepším izolantem chránícím před mrazivou ruskou zimou.

Uzbekistán

Studie reorganizace těžby štěrkopísku JSC Sankurtamirlash pro IBRD v roce 2001. Návrh změn posloužil jako základ pro odvolání ředitele, přesluhujícího z doby před rozpadem Sovětského svazu, a k rychlé změně vlastníka výrobny.

Thajsko

Technologická poradenská mise "Upgrading of Non-metallic Minerals" po výrobnách plaveného kaolinu a mletého živce pro TISTR v roce 2003. Thajsko sloužilo jako levná surovinová základna pro keramické firmy jako např. [5] nebo Čínu. Thajští technologové úpraven keramických surovin byli vyškoleni Výzkumným ústavem keramiky v Horní Bříze a zavedli vyšší stupeň úpravy kaolinů pomocí hydrocyklonů, nicméně podinvestování neumožnilo vystavět úpravnu v evropském střihu, výsledek se podobal spíše rybníkářství. Výsledkem byla levná předupravená surovina, kterou si odběratel homogenizoval či upravil sám.

Bizarní dobývání kaolinu dle "zvětralosti" a stavu hydrauliky rypadla, oblast Ranongu, jižní Thajsko 2003

Tato ložiska kaolínu byla původně těžena pro kasiterit, ten byl získáván flotací, ale po poklesu světové poptávky po zavedení modernější výroby plechovek se kaolin stal hlavní dobývanou surovinou.

Kaskády hydrocyklonů různého průměru.
"Open-air" nezamrzající kalolisovna


Příznivé klimatické podmínky dovolují použít velmi jednoduché uspořádání technologie využívající místní morfologické podmínky.


Thajsko roku 2546 - přednáška "Laboratorní techniky"
Discussion on kaolin upgrading
Material upgrading-přednáška "Plavení kaolinu" - roku 2546



Příroda se po ukončení těžby rychle vrací, láčkovky jsou prvními sukcesními pionýry v osidlování míst bez živin.

Plavírna kaolinu jižní Thajsko
Primární sukcese opuštěného ložiska kaolinu masožravými láčkovkami














Tato mise byla zkombinována s technologickou misí po keramičkách na Srí Lance, jejíž součástí byl i krátký kurz výroby keramických objektů, zaměřený hlavně na výrobu suvenýrů.

Stavba keramického objektu
Perla Srí Lanky
Část účatníků kurzu stavby keramiky










Testovací centrum
Jesus controls trafic jam - Colombo 2003
Výstavka keramických výtvorů


Taškent 2001

Inspekční zpráva z návštěvy místního výrobce obkladaček a lité užitkové keramiky posloužila pro podporu investičního záměru modernizace výroby. Snímky zobrazují terminálně zanedbanou technologii, leč nedostatek zboží na trhu umožňoval prodlužovat výrobu, která by jinde nebyla možná pro velmi nízkou jakost výrobků. V podstatě se dle evropských jakostních standardů vyrábělo 100% výmětu. Výrobu obkladů technikou jednovrstvého výpalu ve válečkové peci zahájili v bývalém Sovětském svazu jako první na světě, leč technicky jednoduchá úroveň pecí (kromě válečků, pro které byla použita žárupevná ocel vyvinutá pro trysky motorů stíhacích letadel) a nízká technologická kázeň vedly běžně k 35% ztrátám energie nutné pro výpal.

Poznámka autora:

Tento typ pece byl beze změny postaven také v CHKZ Chlumčanských keramických závodech, dnes RAKO. Technikům navrhujícím zlepšení nebylo umožněno změnit nic na sovětské konstrukci. I přes jednoduchost konstrukce dosahovala v Chlumčanech výtěžnost 1. jakosti běžně přes neuvěřitelných 95%. Ruční odběr výrobků, nemožnost pec zastavit (a udržovat na stand-by teplotě okolo 800°C) a vysoká spotřeba plynu vedly k zastavení výroby. Později dovezené italské pece již měly tyto technické nedostatky vyřešeny.

Technologie výroby v "sovětsky" udržovaném stavu.
Ruční odběr skutečně ještě "horkých" výrobků.


V mnoha případech byli experti Todera "použiti" jako externí autorita, na kterou bylo poukazováno při zavádění změn, které nebylo možné provést díky místním vztahům.


Reference

  1. Výroční zpráva 2005 - České fórum pro rozvojovou spolupráci https://www.google.com/search?q=fors_vz2005_cz
  2. Česko proti chudobě


Externí odkazy

  1. Plavení kaolinu