Wikipedista:Legoff/pískoviště
Eduard Ovčáček (* 5. března 1933, Třinec je český grafik, sochař, lettrista, malíř a pedagog. Zabývá se především klasickou grafikou, vizuální a konkrétní poezií, koláží, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi, strukturální a digitální grafikou. Součástí jeho tvorby je rovněž malba, plastiky a geometrické objekty.
Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]
V letech 1957 až 1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u profesora Petera Matejky. Studoval rovněž na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Antonína Kybala (1962). Již v té době se Ovčáček začal intenzivně věnovat grafice a začal ji využívat k k vyjádření svého uměleckého potenciálu. Spolu s Milošem Urbáskem založil v roce 1960 nezávislou skupinu umělců "Konfrontace". Tato umělecká skupina se zabývala jednou z aktuálních forem abstraktního umění zvaného informel.
Od počátku šedesátých let udržoval úzké kontakty s polskou výtvarnou scénou, které pokračovaly i po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Velmi přátelské kontakty byly navázány především s hlavním protagonistou polské výtvarné scény v těchto letech Marianem Boguszem a jeho kolegy. Kontakty udržoval i s podobně zaměřenými a smýšlejícími umělci z dalších zemí.
V roce 1967 spoluzakládal Klub konkrétistů. Následně se začal intenzivně věnovat serigrafii, která se stala populární především ve Spojených státech (pop-art a op-art). V Ovčáčkových serigrafiích se velmi často prolíná klasické písmo, staronové znaky a lidské, často velmi eroticky a sugestivně naznačené, postavy.
Ovčáček silně protestoval proti okupaci Československa v roce 1968. Účastnil se mnoha disidentských a ilegálních akcí. Cyklus Lekce velkého A byl vytvořen ihned po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Prahy, v okamžiku, kdy cenzura ještě nebyla znovunastolena. Tato série děl tak ještě stihla být publikována v Literárních listech, jakož i v několika dalších periodikách v Československu a v zahraničí. Ovčáček je jedním ze signatářů Charty 77.
Na konci 20. století Ovčáček připravoval instalace a akce s hořícími lany (např.: akce "Zastavený čas II., Třebíč, 1994). V současné době se zabývá zkoumá a zdokonaluje možnosti využití digitální počítačové techniky v serigrafii. Při jejich tvorbě občas využívá své starší náměty zpracované dřívě jinou technikou (např.: sergrafie Černá skříňka.
První umělcova autorská souborná výstava lettristických fotografií (často s erotickými motivy) se koná v roce 2009 v Ostravě.
Eduard Ovčáček se zúčastnil celé řady mezinárodních výstav či sympozií (například: I. Mezinárodní plenér koszaliński v Osiekach (1963) a II. Biennale form przestrzennych – Elbląg 1967). Je rovněž inciátorem pravidelných serigrafických workshopů (Ostravská univerzita, od roku 1997).
Jeho oblíbeným číslem je "3", tj. číslo, které převládá v datu jeho narození. Toto číslo Ovčáček velmi často v různých formách a tvarech uplatňuje ve svých dílech, např.: sergrafie 333 B nebo Trojky (z roku 2007) nebo olej na plátně 333 (z roku 1968).
Eduard Ovčáček působí jako profesor na Fakultě umění Ostravské univerzity a udržuje kontatky s akademickými kolegy, zejména na Slovensku a v Polsku. Žije a pokračuje ve velmi intenzivní tvůrčí činnosti v Ostravě. Je zastoupen v mnoha veřejných a soukromých sbírkách jak v České republice tak v Evropě, Asii a Americe.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1965 Mezinárodní výstava Złote grono, Zielona Góra, Polsko, Cena za grafiku;
- 1968 I. Bienále výzkumy grafiky, Jihlava, Čestné uznání za grafiku;
- 1995 I. Mezinárodní trienále grafiky INTER-KONTAKT-GRAFIK 1995, Praha, Grand Prix hlavního města Prahy, Praha – Kraków;
- 1996 Bienále české grafiky, Cena České spořitelny za kolekci grafických listů;
- 1998 Mezinárodní výstava grafiky u příležitosti 100. let od úmrtí F. Ropse, Namur, Belgie, 1. Cena za grafiku;
- 1999 Cena Vladimíra Boudníka, Nadace Intern-Kontakt-Grafik Praha;
- 2000 Grafika roku, Čestné uznání v kategorii A, Praha;
- 2004 Grafika roku, Čestné uznání v kategorii A, Praha.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- 1995 Lekce velkého A, antologie konkrétní a vizuální poezie, odborné statě od Arséna Pohribného a Jiřího Valocha, Trigon, Praha, 1995;
- 1999 Eduard Ovčáček: Tvorba z let 1959 – 1999, Gema Art, Praha, 1995;
- 2007 Eduard Ovčáček 1956 – 2006, monografie, studie od Jiřího Valocha, Jiřího Machalického a Juraje Mojžíše Gallery, Praha, 2007.
Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]
- 1963 – 1968 Katedra výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, grafická technika;
- současnost Profesor a vedoucí katedry grafiky a kresby na Fakultě umění Ostravské univerzity.
Členství ve skupinách[editovat | editovat zdroj]
- Kroky (dalšími členy např. Miloš Urbásek);
- Výtvarná skupina jiná geometrie;
- Klub konkrétistů (1967, EO jedním ze zakladatelů);
- Nové sdružení pražských umělců (1992);
- SČUG Hollar (od roku 2001);
- SVÚ Mánes (1992 – 2004 ukončeno členství).
Samostatné výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1966
Galerie Lidová demokracie na Karlově náměstí, Praha; Galerie Forum Stadtpark, Graz (Rakousko)
- 1967
Galerie výtvarného umění Ostrava; Kleine Graphik Galerie, Brémy (Německo)
- 1970
Vlastivědný ústav, zámek Frýdek-Místek
- 1980
Dům kultury, Orlová
- 1981
MKS – Český Těšín Galerie Pragxis, Essen (Německo); Galerie Slavia, Brémy (Německo)
- 1983
MKS – Blansko
- 1984
Malá galerie Čs. spisovatele, Praha
- 1985
Galerie výtvarného umění, Hodonín
- 1986
Galerie Atrium, Praha
- 1987
Artotéka Opatov, Praha; Malá galerie Čs. Spisovatele, Brno; OKS – Zámek v Sokolově
- 1989
Gluri Suter Huus, Wettingen (Švýcarsko); Institut makromolekulární chemie, Praha
- 1990
Malá galerie Čs. spisovatele, Praha
- 1991
Galerie Fronta, Praha; Galerie Malovaný dům, Třebíč
- 1992
Galerie výtvarného umění v Ostravě; Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Galerie P.M. Bohúňa, Liptovský Mikuláš; Okresní vlastivědné muzeum, Šumperk; Galerie Sochor, Hamburk (Německo); České kulturní středisko, Bratislava; Galerie Nová síň, Praha; Future & Umělecký klub, Praha
- 1993
Dům umění města Brna – stará radnice; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Státní galerie, Zlín; Centrum Sztuki w Bytomiu (Polsko); Galerie Jensen, Hamburk (Německo)
- 1994
MKS Krnov Galerie Paseka, Praha; Středoevropská galerie, Praha
- 1995
Galerie im Rathaus, Tempelhof, Berlín (Německo); Státní muzeum, Frenštát pod Radhoštěm
- 1996
Výstavní síň Sokolská, Ostrava; Výstavní síň Synagoga, Hranice; Galerie Langův dům, Frýdek-Místek
- 1997
České centrum, Berlín (Německo); Die Künstlergilde Galerie, Esslingen (Německo); Antikvariát Černý pavouk, Ostrava
- 1998
Galerie am Südbahnhof, Mohuč (Německo); Staroměstská radnice, Praha; Inter-Kontakt-Grafik, Praha; Státní galerie ve Zlíně
- 1999
Grafika roku, Staroměstská radnice, Praha; Galerie moderního umění, Hradec Králové; České muzeum výtvarných umění, Praha (Otevřené možnosti"); Dům umění, Opava
- 2000
Galéria mesta Bratislavy, Pálffyho palác (Slovensko); Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha
- 2001
Galerie výtvarných umění v Ostravě (Eduard Ovčáček na Ostravsku); Štátná galéria Banská Bystrica (Slovensko); Galerie Magna, Ostrava; Zámecká galerie výtvarného umění Chagall; Galerie Hrozen, České Budějovice
- 2002
Galerie Aspekt, Brno; Instytut Sztuki – Uniwersytet Śląski w Katowicach – Filia w Cieszynie (Polsko)
- 2003
Galerie Langův dům, Frýdek-Místek; Výstavní síň Sokolská, Ostrava
- 2004
Krajská galerie ve Zlíně
- 2005
Galerie Magna, Ostrava; Oblastní galerie Liberec; Galerie Aspekt, Brno
- 2006
Muzeum Novojičínska, Příbor (Pocta S. Freudovi, mj. obrazy Extáze, Sade – Archetypy, Von Curval)
- 2007
Dům umění, Ostrava (Grafika z let 1961 – 1970, mj. obrazy z cyklu Deflorace); Galerie Smečky, Praha (Peripetie písma a znaků)
- 2008
Galerie Beseda, Ostrava (Eduard Ovčáček 75); Galerie Trisia, Třinec (Eduard Ovčáček 75)
- 2009
Muzeum umění, Olomouc (Komunikace písmem a obraz); Maison Pierre Werner, Lucemburk (Lucembursko) – (Letterstory, mj. ruční papíry, koláže, plastiky, architektony); Autorská galerie české fotografie, Ostrava (Fotografie)