Wikipedista:Jiří Dušek/Podvojné účetnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Podvojné účetnictví (angl. Double-entry bookkeeping, also known as double-entry accounting) byl termín, "Podvojné" proto, že každou účetní položku zaznamenáváte na dvou účtech.

Podvojné účetnictví https://en.wikipedia.org/wiki/Momentum_accounting_and_triple-entry_bookkeeping#cite_note-1

V podvojném účetnictví je každá položka na účtu spárovaná s položkou na jiném účtu, ale na opačné straně (Má dáti nebo Dal). Každá operace, která je zachycována v účetnictví má dvě stránky. Zachycuje se na dva účty stejnou částkou - jednou na straně MD (má dáti) a podruhé na straně D (dal). Obě změny musí být stejně velké. Stejná částka se promítne dvakrát na dva různé účty = podvojnost.

Podvojnost je jedním z metodických prvků podvojného účetnictví.

Podvojnost vyplývá z bilancování majetku v účetnictví, na základě kterého každá změna majetku podniku (finančně majetkové struktury podniku) ovlivní nejméně dvě položky (viz heslo Rozvaha).

Projevem této skutečnosti je pak podvojnost (podvojný zápis) při zápisu dané změny na účtech. Princip podvojnosti a souvztažnosti účtů Každá operace, která je zachycována v účetnictví má dvě stránky (např. nákup materiálu za hotové – dojde k přírůstku materiálu a zároveň k úbytku peněz). Zachycuje se na dva účty stejnou částkou, jednou na straně MD a podruhé na straně D. Obě změny musí být stejně velké.

Stejná částka se promítne dvakrát na dva různé účty = podvojnost. Podvojnost je soustavou podvojného účetnictví (podvojné účetnictví).

Souvztažnost – je to určení správné dvojice účtů pro zachycení konkrétního případu.

Lze tedy shrnout že:

1. podvojnost je pravidlo pro zápis změn na syntetické účty hlavní knihy, 2. podvojnost (podvojný zápis) znamená, že součet částek zaúčtovaných na strany má dáti různých účtů je shodný se součtem částek zaúčtovaných na strany dal při zachycení jedné transakce (strany účtů viz heslo Syntetický účet).

Účetnictví[editovat | editovat zdroj]

Účetnictví je specifi cký druh jazyka

Jedná se o mezinárodní „ekonomický“ a „účetní“ jazyk.

„Účetnictví je jazykem podnikového hospodaření.“ M. Janhuba

„Účetnictví je specifi ckým informačním systémem.“ Naučný slovník

„Účetnictví je soustava účetních záznamů.“ Zákon o účetnictví

„Účetnictví interpretuje výsledky minulých událostí a tím napomáhá

budoucímu podnikatelskému rozhodování.“ J. Zichová

„Účetnictví je nástrojem pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků

hospodářské činnosti v peněžních jednotkách.“ Z. Matysová

Každý běžný jazyk obsahuje slovíčka = účty a fráze = souvztažnosti.

Účet[editovat | editovat zdroj]

Účet (konto) je základní (číselný) třídící znak (prvek) v účetnictví. Ekonomické

jevy se popisují účty.

„Účty nejsou nic jiného než představa přesného pořádku, jíž dospívá

obchodník ke znalostem o všech svých obchodech a poznává tak, zda se

jeho záležitostem daří nebo ne.“ L. Pacioli

„Účet je něco tak jednoduchého, logického a dokonalého.“ I. Kraftová [1]

„Účet je systematický záznam o stavu a pohybu hospodářských prostředků

vedený v peněžním ocenění. Je to základní prvek účetnictví.“ Encyklopedie

Struktura účtu[editovat | editovat zdroj]

V Česku jsou nejčastěji používané 6místné účty: ••• ••• === • T třída účtu (v CZ třídy 0 až 9)

•• SK skupina účtu (závazná jako směrná účtová osnova)

••• SU syntetika účtu (třetí místo za skupinou je již volitelné)

••• AU analytika účtu (poslední tři místa volitelná)

Příklad:

3 třída Zúčtovací vztahy

32 skupina Závazky krátkodobé (viz Příloha č. 1)

321 syntetika Závazky obchodní (dodavatelé)

321200 celý účet s AU Závazky v eurech

Čísla účtů nejsou mezinárodně shodná, jako je třeba v knihovnictví Mezinárodní

desetinné třídění (MDT). Každá země používá svoji osnovu.


Očíslování účtů je jedním z největších přínosů pro účetnictví.

Z historie: číslování účtů zavedl až v roce 1914 Albert Schiemer jako

součást Nového německého účetnictví. Do té doby se používaly jen názvy

účtů. U nás návrh prvního číselného rozvrhu účtů pro výrobní podniky

najdete v časopisu Účetní listy č. 4, roč. 1939, str. 80. Jsou zde skupiny

účtů (2 místa) a syntetiky (3 místa).

Čísla účtů vnesla do účetnictví další prvek matematiky.

Účet má dvě strany[editovat | editovat zdroj]

Každý účet má dvě strany. Tyto strany by se tedy mohly jmenovat Vlevo a Vpravo. Ale tímto by to o nich nic nevypovídalo. Proto historicky byly tyto strany nazvány tak, aby alespoň něco někdy přesně vypovídaly.

Vlevo pravo
  MD DAL
v češtině Má dáti Dal
MD D
v ČÚS na vrub ve prospěch
personifikované dlužník věřitel
LucaPacioli per (pro) a (od)
obecně rozvahově aktivní pasivní
latinsky debet (=jest povinen) credit (=uvěřuje)
v angličtině Dr. Cr.
Deptor (dlužník) Creditor (věřitel)
v italštině Dare Avere
ve slovenštině na ťarchu v prospech
v němčině Soll (by měl) Haben (mít)
ve španělštině Debe (Cargo) Haber (Abono)
ve francouzštině Débit Crédit
v maďarštině T (Tartozik) K (Követel)
v ruštině debet (дебет) kredit (кредит)
ve vietnamštině Nợ
v čínštině
v arabštině مدين دائن


Pro přehlednost se účet zobrazuje jako písmeno T. Mluvíme o T-formě zobrazení. Viz dále.

Druhy účtů[editovat | editovat zdroj]

V Česku jsou pro podnikatele závazné tyto druhy a třídy účtů:


Druh účtu Třída, SU Název
rozvahové 0 Dlouhodobý majetek
1 Zásoby
2 Krátkodobý fin.majetek a peněžní účty
3 Zúčtovací vztahy
4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
výsledkové 5 Náklady
6 Výnosy
uzávěrkové 701 Počáteční účet rozvažný
702 Konečný účet rozvažný
710 Účet zůstatků zisků a ztrát
podrozvahové 750-799 Finanční i nefinanční informace
vnitropodnikové 8 Vnitro náklady
9 Vnitro výnosy

Pět typů účtů:[editovat | editovat zdroj]

Každý účet odpovídá některému z pěti účetních prvků určených v IFRS:

1.      Aktiva
2.      Pasiva
3.      Vlastní kapitál
4.      Náklady
5.      Výnosy

Účtová osnova a účtový rozvrh[editovat | editovat zdroj]

Základem podvojného účetnictví je podvojnost a souvztažnost[editovat | editovat zdroj]

"(1) V účetním systému účetní jednotka bezodkladně po zjištění účetního případu podvojně zaznamená dopad účetního případu, a to účetními zápisy na účty, které svým obsahem věcně odpovídají tomuto dopadu."


Základní účetní pojmy Podstata Popis
PODVOJNOST účetní

matematika

1.       Na 2 účty

(jaké ? = souvztažnost)

2.       Stejná částka

3.       A to MD = DAL

SOUVZTAŽNOST účetní vědomost Je určena dvojicí účtů

MD DAL

Podvojnost[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o první základní pojem v podvojném účetnictví. Podle kterého bylo i toto účetnictví nazváno. Při účtování se musí vždy rovnat suma částek na straně MD, sumě částek na straně DAL na jakékoliv účetní úrovni:

účetní doklad
účetní deník
hlavní kniha.
Matematická rovnice:  MD = DAL     (∑MD = ∑DAL)

Je to o účtované číselné hodnotě nikoliv o účtech. Tento pojem není od toho, že se účtuje minimálně na dva účty. Platí obecný dvojí účinek o penězích: Když někde (někomu) něco přibude, tak ta samá částku musí někde (někomu) ubýt. Podvojnost musí platit: - pro účetní doklad - pro účetní deník (v podobě zde uváděné MD/DAL nelze porušit) - pro hlavní knihu. Nemůže to být jinak, protože hlavní kniha je jen prostým součtem účetního deníku.


V podvojném účetnictví platí ekvivalentní úpravy rovnic. Jde o to, že pokud převedeme číslo (proměnnou) na opačnou stranu rovnice musíme změnit znaménko (zde c):   a – b = c        a – b – c = 0


Naprosto stejně to platí u hodnotách na stranách účtů. Pokud se prohodí účet MD na DAL a DAL na MD, pak je nutné změnit jen znaménko částky:

 
Účet
MD DAL
10

       10                                   10   je totéž jako      10                      -10

Souvztažnost[editovat | editovat zdroj]

Každý jednotlivý účet sice něco znamená sám o sobě, ale teprve souvztažnost vyjadřuje plný obsah každého účetního případu.

Souvztažnost = každý účetní případ je určen dvojicí účtů MD/DAL.

V účetním jazyku se jedná o účetní fráze, které vystihují ekonomickou podstatu určité skutečnosti. Jedná se o nerozlučnou dvojici. Účet nežije nikdy sám! Je vždy součástí „účetního“ dvojitého vztahu. Proto se podvojné účetnictví nijak v tomto neliší od živé přírody.

Základní formy zobrazení účtování[editovat | editovat zdroj]

Deníková forma[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o základní formu zobrazení účetních případů.

Účtování na účty MD/DAL v nejjednodušším účetním deníku s těmi nejzákladnějšími udají může vypadat takto:

Doklad Datum Popis Částka MD DAL
310123 19.11.2022 Nákup kancelářský potřeb 600,- 501 211

T-forma[editovat | editovat zdroj]

Pro přehlednost se účet zobrazuje jako písmeno T. Mluvíme o T-formě zobrazení. T-forma představuje názornější zobrazení. Proto se většinou používá při výuce účetnictví.

A je velice výhodná a ničím nenahraditelná, pokud řešíte nějaký složitý účetní problém.

Matematické rovnice v podvojném účetnictví[editovat | editovat zdroj]

Účetnictví je specifickým druhem matematiky. Proto zde musí platit určité matematické rovnice. Oproti běžné matematice je jich jen několik. Tyto rovnice jsou velmi jednoduché. Jejich role je v účetnictví nezastupitelná. Jedná se o vnitřní samokontrolu správnosti podvojného účetnictví. Jedná se o největší pomoc od samotného účetnictví, které se takto samo sebe hlídá.

Tyto matematické rovnice zajišťují základní správnost účetnictví. Najdete je v každé učebnici účetnictví [2]

1.       Rovnice podvojnosti

Jedná se o základní matematickou podmínku podvojného účetnictví. Nezajímá ji druh účtů ani charakter případ.

MD = DAL

2.       Obratová rovnice

Počáteční stav + obraty = konečný zůstatek

3.       Bilanční rovnice

Jedná se o základní významovou podmínku podvojného účetnictví. Zde je důležitý druh účtu i charakter transakce.

Aktiva = Pasiva

Někdy se uvádí takto: A = P + zisk                               A = P - ztáta

Aby platila rovnice (A=P) jsou reálné jen 4 možnosti účtování:

Popis varianty Aktiva Pasiva
1. Změna jen aktiv A+ A-
2. Změna jen pasiv P- P+
3. Aktiva i pasiva se zvýší o stejnou částku A+ P+
4. Aktiva i pasiva se sníží o stejnou částku A- P-


4.       Rozvahová rovnice

Tato rovnice představuje základní strukturu rozvahy.

Aktiva = Vlastní kapitál + Závazky

5.       Pentální rovnice

Týká se vztahu výsledku hospodaření a peněz.[3][4]. Pomocí této rovnice lze naprosto přesně sestavit výkaz Cash Flow.

VH  – Minus + Plus = Peníze


Definice: Minus Plus je přesnou odpovědí na otázku, proč se nerovná či rovná výsledek hospodaření penězům.

Podrobně v kapitole Pentální účetnictví.

Účetní deník a hlavní kniha[editovat | editovat zdroj]

V podvojném účetnictví jsou dvě základní účetní knihy, které pomáhají k jeho pochopení.

V zákoně o účetnictví se již neuvádí, mluví se obecně o účetním systému.

ÚČETNÍ DENÍK
Účetní případ Účet
Doklad Datum       Popis       Částka MD DAL
….
HLAVNÍ KNIHA
Účet Název účtu Počáteční stav Obraty Zůstatek účtu
MD DAL MD DAL MD DAL
…. ……. …. …. …. …. …. ….
∑MD=∑DAL ∑MD=∑DAL ∑MD=∑DAL

Příklad podvojného účetnictví[editovat | editovat zdroj]

Zde je uveden příklad podvojného účetnictví a to v T-formě, v deníkové formě a jeho promítnutí do hlavní knihy.

Příklad pořízení dlouhodobého majetku.


















Z historie podvojného účetnictví[editovat | editovat zdroj]

Základem podvojného účetnictví jsou kupecké počty. Jednoduchá matematika.

Proto i první nejpodrobnější kompletní pojednání o podvojném účetnictví bylo v knize o matematice Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proporcionalita, kterou 11. listopadu 1494 vydalo tiskem nakladatelství v Benátkách.

Účetnictví je popsáno v kapitole XI. „Užití matematikyv obchodním životě.“(Tractatus XI. Particulari, de computis et sceripturis.

Autorem knihy je italský františkánský mnich Luca Pacioli (1445 Sansepolcro - 19. 6. 1517 Sansepolcro)


Luca Pacioli v knize Summa


Proto je nazýván „otcem účetnictví“ a datum vydání této jeho knihy 11. listopad se stalo Mezinárodním dnem účetnictví.

Luca Pacioli podvojné účetnictví nevymyslel, neobjevil, pouze popsal, jak se v jeho době již delší dobu vedli obchodní knihy. Pacioli svůj výklad rozčlenil pro výukové účely velmi účelně, a to především s ohledem na potřeby samouků.

.Název kapitoly je samozřejmě uveden s velkou nadsázkou. Účetnictví ve své celé šíři představuje v současné době daleko větší, širší a složitější problematiku než jak tomu bylo v jeho počátcích.

„Účetnictví nelze chápat jako pouhé vedení účetních knih, ale jako stetoskop, jímž sledujeme tep firemního života.

A podle zjištěných příznaků stanovujeme diagnózu a správnými rozhodnutími předcházíme nemocem, popř. vzniklé neduhy účinně léčíme.“

                                                                       D. Kovanicová

Podvojné účetnictví v českých předpisech[editovat | editovat zdroj]

Povinnost podvojného účetnictví je dána zákonem o účetnictví.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRAFTOVÁ. Účetnictví. [s.l.]: [s.n.] 
  2. KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1998.
  3. DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
  4. DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTKOVÁ, Hana. Sbírka příkladů a kontrolních testů z účetnictví podnikatelských subjektů. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-1881-8.
  • BAŘINOVÁ, Dagmar a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Praha: Grada, 2005. Účetnictví a daně. ISBN 80-247-1115-X.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Žďár nad Sázavou: Organizační kancelář, 2009. ISBN 978-80-254-5696-5.
  • DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5417-8.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8., 2011, str. 16-18.
  • DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10., 2011, str. 19-22.
  • JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1268-6.
  • JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). Praha: Oeconomica, 2010. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1662-2.
  • JANHUBA, Miloslav, Marie MÍKOVÁ, Jaroslava ROUBÍČKOVÁ a Vladimír ZELENKA. Finanční účetnictví: obecné otázky. V Praze: C.H. Beck, 2016. ISBN 978-80-7400-614-2.
  • KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-73-1.
  • KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 4. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 1999. ISBN 80-85967-88-X.
  • MÍKOVÁ, Marie a Blanka JINDROVÁ. Příklady z finančního účetnictví. Praha: Trizonia, 1994. Příručky praktických podnikatelů. ISBN 80-85573-26-1.
  • MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: US GAAP : české účetnictví: slovníky. Praha: Linde, 1998. Praktické příručky. Daně, účetnictví, ekonomie. ISBN 80-7201-109-X.
  • MÜLLEROVÁ, Libuše a Blanka JINDROVÁ. Praktický průvodce účetnictvím: příručka pro podnikatelskou sféru: základní dílo včetně 14 aktualizací - stav březen 1999. Praha: Verlag Dashöfer, 1999. ISBN 80-901859-3-2.
  • PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. Praha: Kernberg, 2007. Praxe. ISBN 978-80-903962-6-5.
  • ŠTOHL, Pavel. Souvislý účetní příklad s účetními doklady 2012: pro studenty obchodních akademií a ostatních středních odborných škol s výukou účetnictví. 13., aktualiz. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2012. ISBN 978-80-87237-52-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

{cs}


{it}

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]