Wikipedista:Iva Makovičková/Pískoviště
Vliv smartphonů[editovat | editovat zdroj]
V České republice používá chytrý telefon 80,7% osob nad 16 let (data z r. 2022).[1] Využívají ho k telefonování, psaní SMS, používání sociálních sítí, sledování novinek, hraní her, nakupování ad. Stálá přítomnost mobilního telefonu může vést k jeho nutkavému používání. Lidé dělající více věcí najednou nejsou efektivní a pokud jsou dlouhodobě rozptylováni užíváním smartphonu od jiných aktivit, pravděpodobněji se u nich rozvine porucha pozornosti.[2] Konkrétně používání mobilního telefonu během čtení negativně ovlivňuje chápání textu. Mobilní telefony nám poskytují okamžitý přístup k informacím, ale spolu s ním se bohužel objevují stavy jako technostres či informační zahlcení.[3]
Vliv technologií na spánek[editovat | editovat zdroj]
Spánek, pokud je kvalitní a dostatečně dlouhý, má pozitivní vliv na procesy učení a zapamatování. V Norsku (v r. 2012) byla provedena studie spánku a používání elektronických zařízení s mladistvými a mladými dospělými ve věku 16-19 let. Podle této studie může používání médií, více než 4 hodiny denně, vést k větší pravděpodobnosti spánkového deficitu a prodloužené spánkové latenci, tedy k delšímu usínání.[2] Podstatný vliv má poslední hodina před ulehnutím, kterou by lidé měli strávit bez digitálních technologií, pokud chtějí docílit kvalitnějšího spánku.
Předcházení digitální závislosti[editovat | editovat zdroj]
Předcházet digitální závislosti lze stanovením jasných časových limitů pobytu na digitálních médiích, vytvářením zdravých návyků pro práci s nimi a jejich používáním, které vede k užitku. Takovéto zdravé nastavení se nazývá digitální wellbeing. Udržování rovnováhy mezi online a offline prostředím je potřebnou digitální kompetencí, která může být prevencí před závislostí.
Návyky a zásady, které zahrnuje digitální wellbeing, jsou vypínání notifikací, participace v online komunitách, které konkrétnímu uživateli vyhovují, dělání právě jen jedné věci a také účelné otevírání aplikací a emailové schránky. Týká se i dosahování fyzické pohody, které zahrnuje sezení na kvalitní židli, používání filtru modrého světla, prokládání práce u počítače fyzickou aktivitou ad.[4]
https://kisk.phil.muni.cz/kreativita/temata/hledani-vlastni-vzdelavaci-cesty/digital-wellbeing
- ↑ 3. Používání mobilního telefonu a internetu na mobilním telefonu. 3. Používání mobilního telefonu a internetu na mobilním telefonu [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b SPITZER, Manfred. Kybernemoc! jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Brno: [s.n.] 388 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-7491-792-9, ISBN 80-7491-792-4. OCLC 966317601
- ↑ ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí : mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Vydáni první. vyd. Brno: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-9331-7, ISBN 80-210-9331-5. OCLC 1141254835
- ↑ UNIVERZITA, Masarykova. Digital wellbeing. FF - KISK: Kreativní práce s informacemi [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.