Informační zahlcení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Informační zahlcení, někdy též informační přetížení (z anglického "information overload") je pojem popisující stav. kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, které jsou zejména nadbytečné či nerelevantní. Tento stav vede k neschopnosti učinit rychlé racionální rozhodnutí, neschopnosti zpracovávat další informace, a může vést také ke stresu, roztržitosti, atd. [1]

Jako první tento pojem použil americký vědec Richard Louis Meier, který se dané problematice věnoval ve své knize "A Communication Theory". [2] Pojem byl zpopulárněn Alvinem Tofflerem v jeho známé knize z roku 1970 "Future Shock", nicméně je také zmiňován v roce 1964 v knize Bertrama Grosse, "Managing of organizations" [3].

Příčiny informačního zahlcení[editovat | editovat zdroj]

  • Rychlý nárůst produkce nových informací, vyznačující se novinářskou kulturou, kde se odměňuje jak rychle se dokáže novinka publikovat. To může sice vést ke konkurenční výhodě, ale také to může ohrozit kvalitu publikovaných zpráv.
  • Jednoduchost duplikace a přenosu dat díky internetu
  • Zvýšení dostupných kanálů (například telefon, e-mail, ..)
  • Zvyšující se počet historických dat
  • Rozpory a nepřesnosti v informacích
  • Nedostatek metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací
  • Jednotlivé části informací spolu nesouvisí či nemají dostatečnou strukturu

Reakce na informační zahlcení[editovat | editovat zdroj]

Miller klasifikoval 7 různých kategorií, jak lidé odpovídají na informační zahlcení:

  • vypuštění - neschopnost zpracovat některé informace
  • chyba – některé informace nejsou zpracovány správně
  • řazení do front – zpracování některých informací je odloženo na později
  • filtrování – zpracování jen těch důležitých informací
  • přibližování – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
  • různé kanály – rozdělení příchozích informací na části za účelem rozdělení odpovědí
  • útěk – kompletní ignorování příchozích informací [4]

Problémy[editovat | editovat zdroj]

Vědci či učenci se dnes již shodují, že přehlcení informacemi vede k různým problémům. Například, nedávna studie korejské Yonsei University ukázala, že přemíra komunikačních požadavků na sociálních sitích způsobuje únavu. Dále se se zahlcením také často pojí neklid a demotivace či špatný vliv na proces učení: [5]

"Extrémní množství informací způsobuje vznik informačních šumů a­ z nich plynoucí zavádějících sdělení, která potom například žáci škol považují za správné."[5]

Výzkum již z roku 1963 nazvaný "Does One Sometimes Know Too Much?" dospěl k podobnému závěru, že příliš mnoho informací znehodnocuje úsudek (ačkoliv je ovtížné stanovit hranici toho, kdy je již informací přiliš mnoho).[6]

Příkladem problematického informačího zatížení může být email. Systém posílání e-mailu je uzpůsoben tak, že je nesmírně snadné poslat zprávu velkému počtu uživatelů naráz. Odesílatelé zpráv mají veškerou kontrolu, kdežto příjemci téměř žádnou. Z toho důvodu lidé dostavájí velké množství zpráv, které si z časových důvodů nestíhají přečíst. To vede k tomu, že opravdu důležité zprávy jsou pak těžko k nalezení. [6]

Řešení[editovat | editovat zdroj]

Jedno z možných řešení problému spojených s informačním přetížením je dbaní o informační hygienu, neboli stanovení se určitých informačních návyků a dodržování určitých technik. Jako příklad může být:

- omezení času straveného na počítači / internetu

- vypínání televize a nenechávání ji puštěné jako kulisa

- instalace antispamového filtru

- vyhrazení času na určité činnosti

- snaha o rozpoznání kvalitních dat

- jasně určené priority

- předem dané seznamy úkolů

- oddělení soukromé a pracovní komunikace[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KTD - termín informační přetížení. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  2. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. 
  3. SPEIER, Cheri; VALACICH, Joseph S.; VESSEY, Iris. The Influence of Task Interruption on Individual Decision Making: An Information Overload Perspective. Decision Sciences. 1999-03-01, roč. 30, čís. 2, s. 337–360. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. ISSN 1540-5915. DOI:10.1111/j.1540-5915.1999.tb01613.x. (anglicky) 
  4. Informační zahlcení – Wikisofia. wikisofia.cz [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Informační zahlcenost nás dostává do deprese a unavuje - iDNES.cz. www.metro.cz [online]. 2017-08-25 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  6. a b Žijeme ve světě přehlceném informacemi?. www.scienceworld.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (česky) 
  7. KATEŘINA, ČERNOHLÁVKOVÁ,. Informační hygiena. theses.cz. 2006. Dostupné online [cit. 2018-02-08].